Mám slabost pro vinaře z Čejkovic. Začínal jsem tu s pravidelnými degustacemi vín, naučil jsem se rozpoznávat základní moravské odrůdy, našel jsem si tu pro sebe dobrá vína. Postupně jsem navázal řadu osobních kontaktů, ve svém mobilu mám několik telefonních čísel, pochopitelně opětované i druhou stranou, kdykoliv potřebuji doplnit zásoby, zavolám a domluvím se. Takže zbývá ještě určit, jakého vína si odtud cením nejvíce…
Čejkovičtí vinaři zatím nenaskočili do čím dál početnějšího pelotonu vín originální certifikace, ani nesází na žádný svůj Kravák či Slípku. Možná škoda… Buď je jich tam moc a nedokážou se domluvit, vytvářejí raději konkurenční spolky, nebo to musí uzrát. Ono taky není jednoduché říct, na jakou odrůdu tam mají vsadit. Vždyť místní vinaři mají v sortimentu skoro všechno. Od tradičních moravských odrůd, jako je milerka či neuburk, přes vyhlášené světové, jako je merlot či šardonka, až po novošlechtěnce typu Sevaru, Neronetu, Rubinetu, Hibernalu.