pátek 28. října 2022

Vína z Dalmácie

Zas tu máme podzim, listí na stromech hraje všemi možnými pastelovými barvami, trička jsme schovali pod svetry a sotva zajde sluníčko, už abychom se zahalovali do teplých bund. Pozoruji, že u nás doma čím dál častěji dostávají přednost červená vína před bílými, tak to zkrátka je a zima na tom nic nezmění.

Dnešní text ovlivnil jeden dokument o dalmatských plážích, městech a jejich památkách, který mě navnadil zavzpomínat na místní, pro mě stále trochu exotická vína. Pravidelní čtenáři ví, že mi o nich často povídá Linda, která v Chorvatsku pravidelně tráví krásné letní týdny.

Vinařství patří k Dalmácii už od pradávna. Na dalmatském pobřeží jsou vinohrady prakticky všude. Nejproslulejšími vinařskými oblastmi jsou zde zejména ostrovy Brač, Šolta, Hvar, Ščedro, Vis a na pobřeží pak Kaštela nedaleko Splitu.

Typické pro viniční tratě je kamenitý terén. Před kultivací vinic zde byly na stráních obrovské kameny, které bylo nutno nejprve rozbít na malé kousky. Teprve na této kamenité půdě bylo možno zasázet vinnou révu. 

Logicky napadá každého otázka, odkud rostliny dostávají v kamenité půdě vodu? Jednak zde dochází mezi kameny k menšímu odpařování vody, takže se lépe pod kameny uchovává pro kořeny révy. Druhým efektem je, že zde logicky roste méně plevele. Vzhledem k tomu, že v této oblasti prší jen minimálně, pomáhají si vinaři v letních měsících kapkovým zavlažovacím systémem, z něhož lze výjimečně v období dlouhotrvajícího sucha vodu čerpat. To se však uplatňuje jen tak třikrát, čtyřikrát do roka.


čtvrtek 20. října 2022

Po schodech dolů pro vína z Vinofolu

Do nadpisu jsem schoval vzpomínku na ochutnávku vín u dalšího ze stánků na vinobraní na Grébovce. S Evženem jsme se totiž zapovídali s panem Michalem a jeho sympatickými kolegyněmi, kteří to sem neměli daleko. Kousek od Havlíčkových sadů provozují vinotéku Po schodech dolů. Nikdy předtím jsem o nich neslyšel, ale vína zde prezentovali parádní, tak jsem se s nimi určitě nepotkal naposledy.

Druhé a podstatně zásadnější sdělení mám, že jsme si díky jejich stánku dopřáli řízenou degustaci známého vinařství Vinofol z Novosedel. Znáte ho? Což o to, už jsem měl párkrát možnost tato vína ochutnat, vinařství má docela srozumitelnou vinětu k zapamatování, ale frekvence koštů není valná a spíš tedy po čase nevím, než vím. Taky se mi název někdy zaměňuje s vinopolem, za což se omlouvám, ale odteď si už budu pamatovat… Je to totiž jednoduché, v čele vinařství jsou bratři Richard a Pavel Foltýnové.


úterý 11. října 2022

Víno od Šmída z Mutěk

Už delší dobu si kladu otázku, zda při frekvenci jedna lahev vína za večer je to v mém případě stále ještě koníček, nebo už se jedná o závislost. Teda našlapuji kolem toho opatrně, Dana to říká natvrdo, že už jsem alkoholik. Jakkoliv ji respektuji, tentokrát však podotýkám, že rozhodně pravdu nemá… 

Dokreslím to poohlédnutím za minulým týdnem. Zčista jasna jsem zalehl do postele s covidem, tisknul se ke mně houževnatě, že jsem se potil jedna radost. K tomu bolest hlavy a vykašlávání koviďáků, zkrátka na koštování vína jsem si ani nevzpomněl. A aby toho nebylo dost, musel jsem dokonce zrušit mou účast na galadegustaci pořádanou společností Kupmeto, což je pro mě jeden z vrcholů pražských podzimních koštů vína. 

Takže víno je stále ještě mým koníčkem, budu se z něho i nadále radovat a zde pro vás o něm psát. Tentokrát třeba o Winery Romana Šmída z Mutěnic. Potkal jsem jeho vína na vinobraní na Grébovce, kde ho prezentovala sympatická paní Eva, co má po Praze tři vinotéky, ve kterých Morava jede…

Mutěnicko patří do vinařské podoblasti Slovácko a v podstatě tvoří přechod mezi severními a jižními podoblastmi pěstování vinné révy na Moravě. Vinné révě se zde daří, teplé a suché údolí řeky Kyjovky přeje především bílým odrůdám. Červená vína se zde pěstují v menší míře. Výše položené vinice na jižních svazích zvlněného terénu, kde již není tolik patrný vliv teplého proudění, dávají vínům plnost se svěžím charakterem, jemnou kyselinu a výrazné odrůdové aroma.