Letošní nepovedené jaro nakažené virem nás připravilo o mnohé. Když tak o tom přemýšlím, začíná mi chybět i přísun dobrých vín za přijatelné ceny, pro která si jezdím do Německa kousek za naše hranice. Jasně, že to ztrácí kouzlo osobních návštěv u vinařů, ale na druhou stranu, takové moselské rýňáky, falcké sylvány či francké pinoty z nákupních center dokáží po večerech u televize docela potěšit. Navíc nevím, jak to v Německu dělají, ale kvalita vín už kolem pěti euro je o řád výše než u podobných vín u nás.
Začátek května je charakteristický rovněž chřestem. Právě Sasko, kam zpravidla naše cesty za nákupy směřují, je oblibou chřestu vyhlášené. V tuto dobu se balíčky zeleného či bílého šparglu vyskytují na pultech ve velkém. Podléháme se ženou celkem pravidelně, abychom si pak doma pochutnali na oloupaném, lehce povařeném chřestu, posypaném dobrým aromatickým sýrem a zalitém rozškvařeným máslem. Mňami…
Co však k této dobrotě napárovat za víno? Jasně, že způsob přípravy bude u každého z nás specifický, a pak to může mít dopad i na lahvinku, kterou vytáhneme ze svých zásob. Způsob, který preferujeme u nás doma, přitahuje spíš méně aromatická vína, a je pak asi jedno, které víno a z jaké odrůdy zvolíme. Nezáleží na tom, zda to bude méně výrazný Sauvignon, Veltlínské, Chardonnay, Rulandské bílé nebo Rýnský ryzlink. Doporučují se dokonce i lehčí růžová nebo červená vína. Nebo víte co? Zkuste Elbling.
Narazil jsem na toto víno v Žitavě v prodejně REWE. Připravili tam pro mne a podobně natěšené zákazníky balíčky obsahující chřest, sáček k přípravě holandské omáčky a lahev bílého vína. Díval jsem se na něho dost nedůvěřivě, světle zelená barva signalizovala lehké svěží víno, chuť jsem nedokázal odhadnout. Jak tak zde na blogu postupně mapuji své preference, hodně mne baví objevovat stále něco nového. Bylo rozhodnuto, šel jsem do chřestu s Elblingem.
Že jste se s tímto vínem ještě nesetkali? Asi to bude tím, že není zapsané ve státní odrůdové knize, takže se u nás nepěstuje. Dočetl jsem se, že tato odrůda byla kdysi velmi rozšířená jak v Německu, tak i dalších zemích Evropy a Severní Ameriky. Dnes je už na ústupu, vytlačili ji mnohde třeba právě rýňák či sylván. Přesto se stále pěstuje zejména na stráních řeky Mosely v Německu a Lucembursku. Pro příjemné kyseliny a málo aromatickou chuť se nejvíce používá pro výrobu sektů. Jeden z německých vinařů propaguje svůj Elbling jako víno s lehkým tělem, nízkým alkoholem a víno suché jako známá vodka martiny…
Povedlo se. Sklenička vychlazeného Elblingu k mé porci chřestu se náramně hodila. Charakter vína korespondoval s tím, co jsem odhadoval na první pohled. Víno bylo svěží, bez výrazné aromatiky. V chuti možná krapátek po citrusech či zelených jablkách, každopádně patrná mineralita. Avizované meruňky jsem tam nenašel, ale možná ani najít nechtěl. Určitě se toto víno víc hodilo k chřestu, než kdybych si ho nechal na večer a čekal od něho výrazný zážitek chutí.
Vína dokáží překvapit, potěšit, ale třeba i naštvat. Určitě teď, když s odstupem doluji ze své paměti vzpomínky na párování Elblingu s chřestem, mohu s klidným svědomím napsat. Jděte do toho…
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat