Už několik let vyrážím pravidelně oslavit svátek práce do Svatováclavské vinice pod Pražským hradem. Každoroční prvomájová přehlídka růžových vín potěší každého milovníka vín už jen tím, že se koná a že se zde potká se známými vinaři. A hlavně si s přáteli přiťukne na krásné jarní dny a třeba pak i políbí svou ženu pod rozkvetlou třešní. Když se k tomu povede počasí, tak pohled na prosluněnou Malou Stranu s chrámem svatého Mikuláše se skleničkou růžového vína v ruce, to je fakt pohled, který nikde na světě nemají… Škoda, že nám to letos koronáč tak hloupě překazil.
Vzpomínám na jaro roku 2018, kdy jsem trávil poměrně hodně dní na jedné pracovní zakázce v Trutnově. Ráno za svítání tam, celý den na úřadě, v pozdním odpoledni zpátky do Prahy. Využíval jsem volných chvilek a obešel pár vinoték kolem náměstí, občas si udělal radost koupí dobrého vína. Jeden z krámků jsem však málokdy opominul. Byla to sýrárna pana Tomana hned naproti městskému úřadu.
Máme doma rádi, když si k dobrému vínu ukrojíme kousek přestárlého Goudy, někdy podlehneme pokušení a ochutnáme třeba i kozí sýr s pískavicí. Jako dnes si vybavuji, že zatímco mi sympatická obsluha připravovala mou objednávku, prohlédl jsem si regál s víny. Bylo vidět, že Tomanovi vínu rozumí. Vybraná moravská vinařství, spíš samé butikové kousky, na které v supermarketech nenarazíte. Chvíli jsem váhal, zpravidla se kupuje sýr k vínu, ale když mi paní Tomanová doporučila červené víno od Jiřího Uherka z Dolních Bojanovic jako ideální víno k zakoupenému sýru, rozhodl jsem se koupit sebou jednoho Dornfeldera. A tak to pokračovalo dál. Příště to byl Veltlín, pak Rýnský ryzlink a poté, jak se blížila má práce ke konci, odvážel jsem si už celou krabici vín.
Náhoda tomu chtěla, když jsem se loni procházel po Svatováclavské vinici, na jednom ze stánků byl uveden na nápisu s názvem vinařství právě Jiří Uherek. Poprvé jsme se osobně potkali a já se po pozdravu zmohl jen na jednu větu. Já vás znám z Trutnova, ale Vy mne neznáte… Slovo dalo slovo, mohl jsem přechutnat i další vína, která jsem do té doby nepotkal. Bylo mi hned jasné, že mohu pana Uherka zařadit mezi vinaře, ke kterým se budu opakovaně vracet.
Během letošního březnového prodlouženého víkendu ve Velkých Bílovicích jsme s rodinkou objížděli známé vinaře v okolí a zajeli jsme i za Jiřím Uherkem do Dolních Bojanovic. Měl jsem štěstí, v nabídce měl již nalahvovaná jak bílá vína ročníku 2019, tak červená vína ročníku 2018, která zrála do této doby v sudech. Pro koštování doma jsem si odvezl čtyři namíchané krabice, a to jsem ani netušil, jak se budou v době karantény hodit.
Co stojí za zmínku? Není to snadné, každé víno je jiné, ale určitě bych mezi špičku zařadil Cabernet Sauvignon, výběr z hroznů, ročník 2018. Zrál ve starších barikových sudech. Udržel si ovocný projev černého rybízu a hořké čokolády s příjemným tříslem. Otevřeli jsme ho hned ten samý den ve vinném sklepě u roztopeného krbu, všem chutnal a byl ten večer jasným vítězem.
Život to tak někdy zařídí, že se jeden nestačí divit. Kdybych nedostal práci v Trutnově, nedostal chuť na dobrý sýr, kdoví, zda bych poznal Jiřího Uherka a ochutnal jeho Cabernet Sauvignon.
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat