V uplynulých dnech se mi dostala dvakrát do sklenky má oblíbená odrůda Ryzlink rýnský. Pravděpodobně bych ani nevolil tento text, abych se vypovídal z dojmů, které jsem měl z ochutnání obou vín, kdyby jen nebyla tak rozdílná. Nešlo však pouze o můj černobílý pohled na rýňáky, ve smyslu jeden dobrý, druhý špatný. Obě vína byla výborná, byť každé úplně jiné.
Procházím právě obdobím, kdy se dívám na ochutnávaná vína přes jejich terroir. Uvědomuji si, jak je důležité vnímat původ vína, mikroklima a půdu viniční trati, současně i tradici pěstování vybraných odrůd v dané oblasti. Nebráním se uznat, že při pěstování a výrobě vína je práce vinaře to nejdůležitější, ale na chuti se projeví i místo, kde se réva pěstuje. Pokud by tedy ten samý vinař pěstoval stejným způsobem jednu odrůdu například na Velkopavlovicku, Mikulovsku nebo Znojemsku a zároveň tu samou odrůdu v Rakousku či Německu, ať srovnávám srovnatelné, výsledné víno by muselo být jiné. Podepsaly by se na tom například půdní podmínky, umístění vinohradů nebo i průměrná teplota, neboť čím více je teplých dní, tím méně výrazná je kyselinka a v hroznech je více cukru. A pokud bychom šli ještě dál, mám teď na mysli Francii, tak tam místo vzniku a osobnost vinaře hraje mnohem větší roli než samotná odrůda.
Prvním vínem, o kterém tu chci psát, je základní rýňák ze Skleničkovy koronavirové bedýnky. A sice Riesling kabinett Röttinger Feuerstein trocken, ročník 2018, z vinařství Weingut Hofmann. Poměrně bledá barva, ve vůni zralé citrusy, v chuti na mne až trochu více nasládlých tónů, které mi potlačovaly odrůdovou kyselinku. Na druhou stranu, musím tomuto vínu v kabinetu přiznat výrazné tělo, ale opět s finálním projevem celkově dosladka, byť je poměr zbytkového cukru a kyselin vyrovnaný. Asi jen nejsem na podobné francké ryzlinky tak zvyklý, u těch našich se setkám spíše s ostřejší kyselinkou. Aby to však nevypadalo, že ochutnávaný rýňák haním, celkově mi přišel fajn pitelný. Zkrátka jen byl jiný, než se kterým se obvykle setkávám. Asi za to může ten terroir…
Po pár dnech jsem narazil na suchý Ryzlink rýnský z Vinařství Špalek, ročník 2017, z velkého sudu. Nejedná se v tomto případě o barikové víno, rýňák zrál ve velkém 2000 litrovém sudu. Ochutnávaný rýňák ze Znojemska měl zlatavou barvu, komplexnost a medovost, na úkor primární aromatiky bylo víno spíše krémové a harmonické. Nepostrádalo však onu kyselinku v dochuti a mineralitu na patře, což mi k moravským rýňákům pasuje a medovosti v chuti dává další rozměr. A když už tu probíráme terroir, tak Ryzlink rýnský od Špalků byl z viniční trati Kraví hora.
Věřím, že mne čeká ještě mnoho skvělých vín, nespočet lahví výborných rýňáků. Chtěl jsem vlastně jen říci, že si budu dávat větší pozor na to, že nepiju pouze víno z odrůdy vinné révy mně důvěrně známé, ale že se setkávám s reprezentanty stejných odrůdových vín vyrobených různými vinaři na různých kontinentech, v zemích, oblastech, obcích a viničních tratích. Budu si odteďka více všímat rodného listu ochutnávaného vína, přiznaného terroir a osobnosti vinaře.
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat