středa 16. prosince 2020

Moselland

V dnešním textu se podívám na pomezí Německa, Francie a Lucemburska. Německé vinice se zde nacházejí v oblasti Porýní – Falz (německy Rheinland-Pfalz), bližší určení regionu je podle významné místní řeky, a to Mosela. Do nedávna se jí říkalo obšírněji Mosel – Saar – Ruwer, kdy se do názvu vinařského regionu zahrnovala nejen řeka hlavní, ale i její dva přítoky, podél nichž se rovněž pěstuje víno. I tady však nastalo v roce 2007 tolik oblíbené zkracování, prý to tak stačí, byť vinaři od těch obou menších řek mají asi na věc jiný názor. Region pak ohraničují města Trier a Koblenz vzdálená od sebe asi sto padesát kilometrů. A zajímá vás, kolik vinařů v tomto regionu pěstuje vinou révu a produkuje víno? Uvádí se jich 3.600. Zvládnou vyprodukovat zhruba dvojnásobek roční moravské produkce vína…

Co je na vinaření na Mosele nejzajímavější? Než se dostanu k typickým vínům, chci se ještě zmínit o strmých vinicích podél všech tří řek. Nebylo tomu tak vždycky, původně se vinná réva především odrůdy Müller Thurgau pěstovala na rovinatějších zemědělských pozemcích dál od Mosely. Postupně se však vinohrady přesunuly na strmé svahy podél říčních meandrů. Pěstování révy je zde sice mnohem náročnější, ale zase se za to hrozny dokáží vinařům odvděčit v kvalitě vína. Říká se, že na Mosele lze najít vůbec nejstrmější vinici na světě – Calmont u obce Bremm. Každopádně je něco za něco. Za tvrdou dřinu na obtížně obdělávatelném terénu lze ochutnat špičkové rýňáky…


A teď k odrůdám, kterými je Mosela vyhlášená. Spolu s vinařským regionem Rheingau, který obklopuje řeku Rýn, jsou oba jedinými oblastmi, které mají doporučené k pěstování pouze bílé odrůdy vinné révy. V největším rozsahu cca 60 procent se zde pěstuje Riesling (Ryzlink rýnský). S velkou ztrátou ho následuje stále poměrně hojně pěstovaný Müller Thurgau a pak je malým podílem zastoupena pětice odrůd Elbling, Spätburgunder (Pinot Noir), Weisser Burgunder (Pinot Blanc), Dornfelder a Kerner. Mezi zbývajícími odrůdami pak lze nalézt již méně zastoupené Rulandské šedé, Bacchus, Chardonnay, Regent, Auxerrois, Sauvignon a Sylván.

Přitažlivost moselských rieslingů spočívá v typické chuti zdejšího vína díky specifickým podmínkám vinic. Výrazný sklon, orientace na jih, maximum slunečního svitu znásobeného rovněž odrazem paprsků od vodní hladiny, v neposlední řadě zdejší břidlicovitá půda. Některé vinice dokonce nemají žádnou horní vrstvu hlinité půdy, pouze rozdrcenou, zvětralou břidlici. Na druhou stranu díky studenějšímu podnebí obsahují vína mnohem více kyselinky než rieslingy pěstované v teplejším klimatu. Zkrátka, pokud se napijete ze skleničky místního vína, okouzlí vás typická sladkokyselá chuť přirovnávaná ke šťavnatému zelenému jablku. Břidlicová půda pak vínu dodá v chuti vysokou mineralitu projevující se zajímavou slaností.

Proč jsem se tak rozepsal? V normálních časech si jezdím pro vzorky moselských rieslingů do sousedního Saska. Mezi mé oblíbence patří vína z cenově přijatelné řady rieslingů z družstevního vinařství Moselland. Normálně se pohybuje jedna lahev kolem šesti euro, ale když se narazí na akci, dá se koupit tento moselský Riesling i za polovinu. Obdivuji na nich jejich šťavnatost, vůně se postupně rozvine do jablek, meruněk a broskví, doprovázených mineralitou v chuti. Pokud narazím na vína od tohoto vinařství označená Aus der Steillage, dohledávám v nich ještě navíc hrušky a grepy. Je potřeba si však obecně u moselských rieslingů dávat pozor na množství zbytkového cukru, vzhledem k výrazné kyselince cukr vinaři v rieslingu do sucha často neodbourávají a někdy ho tam ve víně zůstává nadbytek.

Letos jsem žádné výlety do Žitavy nebo Drážďan neuskutečnil. Zásoby německých vín z nákupních expanzí už dávno došly, vína tohoto typu nahrazuji dražšími z pražských vinoték. No, u mě je to tak, když si něco oblíbím, můžete mi stokrát říkat, že jsou jiná vína lepší. Teda, já to vím, ale jen na to mé oblíbené narazím, šup s ním do nákupního vozíku. A to se mi tentokrát stalo v Bille. V regálech s víny na mne vykukují dva rieslingy z Mosellandu. Typická nepřehlédnutelná viněta, cena přijatelná, tak není co váhat. Jedno suché a druhé sladší putují do mého archivku. Dlouho si tam nepobyla. Polosladká verze s konstatováním chuť dobrá, ale příliš mnoho cukru, již to má za sebou, na tu suchou se těším. Už se chladí. Mám rád víno, miluji rýňáky, mezi nimi kvalitu rozhodně drží Mosela. Hlasuji všemi deseti pro Rieslingy z Mosely…

Rodan


Žádné komentáře:

Okomentovat