Osobně jsem se dost těšil na Nové vinařství. V uplynulých dvou ročnících jsem se snažil podrobněji pochopit filosofii jejich výroby vín, což se podařilo do velké míry zásluhou jejich obchoďačky Terezy. Odpovídala nám vždy ochotně na všetečné otázky, mohli jste si to tu ostatně přečíst sami. Jenže letos stálo u pultíku jiné osazenstvo, se kterým budeme teprve muset navázat vztahy. No a i ve vinařství samotném pak došlo k zásadním změnám v managementu, což ukážou teprve další ročníky v lahvích. Takže nic není jako dřív…
Obdobně jako při minulých ochutnávkách vyzdvihuji skvostně udělaná vína v řadě Petanque. Na první místo letos řadím Chardonnay, ročník 2017 ve výběru z hroznů, viniční trať Langewarte. Nezavrhuji však ani mlaďoučká vína z řady Cépage, třeba takovému Rulandskému šedému, ročník 2020 v pozdním sběru, viniční trať Stará hora v Kletnici, se nedá nic moc vytknout. Krásné pitelné víno, byť deklarované jako polosuché, tak vzhledem k vyšší kyselině se pilo moc dobře.
Byli jsme s Jardou zvědavi na deklarovanou Frankovku v řadě Petanque, moravské zemské víno, ročník 2018, trať Slunečný vrch v Drnholci. Jsem rád, že se na ochutnávkách v poslední době s touto odrůdou setkávám čím dál častěji, ale hvězdičku jsem mu nedal. Mnohem víc mě zaujal Pinot Noir, který vinařství zařadilo jaksi mimo program. Jo, taková vína mohu pít častěji. Jen sorry, analytiku si nevymyslím…