Už jsem se tu začal zpovídat o svých oblíbených vínech, vinařích a vinařských oblastech, současně jsem se zmínil o tom, že mne na víně baví ta rozmanitost a neustálé objevování něčeho nového. To pak omlouvá mou slabost pro neznámé názvy odrůd. Mnohdy si u vinaře nechám dát do krabice vše, pro co jsem si k němu přijel, a nakonec požádám, aby mi tam přidal ještě to nové, mně neznámé víno, co jsem nikdy nepil, případně jsem na něj již úspěšně zapomněl.
Mezi netradiční odrůdy, které jsem před nedávnem ochutnal, patří i Sevar. Kdo o něm ještě nikdy neslyšel, jde o takzvaně PiWi odrůdu určenou k výrobě červených vín. Pochází z České republiky, byla vyšlechtěna v šedesátých letech ve Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích, křížením odrůd Seyve Villard 12-358 x Svatovavřinecké. Výhodou této interspecifické moštové odrůdy je její zvýšená odolnost proti houbovým chorobám a mrazu. Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána roku 2008. Zatím víceméně pokusné výsadby s touto odrůdou jsou ve Slovácké podoblasti, ale začíná se pěstovat například ve Velkých Bílovicích a Čejkovicích, dočetl jsem se, že ho pěstují i v Polsku.
Prvně jsem se s vínem z odrůdy Sevar setkal na degustaci ve vinotéce U Lachtana v Praze v roce 2012. Šlo o moravské zemské víno z Vinařství Kachyňa, s.r.o., z Velkých Bílovic, který pěstuje tuto odrůdu jako jednu z patnácti. V poznámkách jsem ho hodnotil jako víno tmavé barvy, s charakteristickou hodně výraznou aromatikou po černém bezu až černém rybízu s jemnou tříslovinou. Chutnalo mi tam, zakoupil jsem si jednu lahev domů na další zkoumání. Na webu jsem poté dohledal, že by v aromatu měly být květinové i ovocné tóny a v chuti pak plody z okraje lesa – maliny, ostružiny, jahody, rybíz i borůvky.
S podobným vzorkem jsem se setkal ještě dvakrát z vinařství Tomáše Veverky z Čejkovic v letech 2013 a 14. Kromě lesního ovoce v chuti přiznával i jemně nasládlé čokoládové a květinové tóny. Zpozorněl jsem však, když s postupujícím ochutnáváním z vína vylézala hutná ovocitost, která přehlušovala zážitek z vína.
Při letošním březnovém výletu do Velkých Bílovic jsme se s rodinkou ubytovali v krásném sklepě u Svobodů, kde paní pronajímatelka byla shodou okolností sestrou pana Kachyni. Pro posezení ve sklepě pak byla pro nás vína z tohoto vinařství připravena, stačilo si vybrat. Když jsem mezi nimi objevil Sevar, zaradoval jsem se. Měl jsem v paměti dávný zážitek i posléze určitou rozpačitost. Nabízené víno z ročníku 2017 pocházelo z hroznů z viniční trati Pod Belegrady z Velkých Bílovic. Bylo suché s 0,3 g/l zbytkového cukru a 5,8 g/l kyselin. Jak viněta napovídala, opravdu jsem ve vůni cítil marmeládové tóny, ale v chuti šlo spíš o takovou čerstvou chuť lesního ovoce s výraznější kyselinkou. Potvrdilo mi to předchozí závěr, že jde spíš o typicky moravské víno, dalo by se říci aromatické určené pro lehkou konverzaci, než o tělnaté víno pro hloubání někde zabořený do křesla.
Z mého hodnocení by nemělo vyznít, že už Sevar pít nebudu. Naopak. Druhý den jsem využil otevřené prodejny Miroslava Osičky, kde prodával sazenice vinné révy. Jako nadšený mikrovinař jsem zajásal a vydal si něco koupit sebou. Po diskusi s vinařem jsem nakonec vzal pět sazenic Sevaru se zárukou poměrně časného sběru a odolnosti proti houbovým chorobám. Tak teď jen vydržet ty čtyři roky, přežít mrazy a třeba se jednou dočkám i ochutnávky vína z mého Sevaru. Dám vědět, zda se povedl.
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat