Rýňák z Trkmanska

Několikrát jsem tu již vzdal hold Michalu a Marku Grégrovým, kteří ve svém vinařství v Rakvicích dělají hodně povedená vína. Po návštěvě u nich (tady), jsem nedávno přechutnal jejich aktuální nabídku v Edenu (tady) a posléze i na Jiřáku (tady). Uvědomil jsem si, že podléhám jejich skvělým červeným vínům, a tak trochu odstrkuji jejich bílá vína do pozadí. Nedělám dobře, jsou taky moc dobrá, jen zkrátka v přímém souboji jsou ta červená vína zkrátka zápasníky vyšší váhy a svět fandí vítězům…

Na vinobraní v Edenu jsem z bílých vín vyzdvihl jejich Chardonnay v pozdním sběru, ročník 2019, které částečně zrálo v dubových sudech. Ve svém textu jsem se nezmínil o druhém povedeném bílém víně z mé oblíbené odrůdy Ryzlink rýnský. Pokud jsem se zde pustil do porovnání přes váhy zápasníků, tak rýňák od Grégerů šel do souboje s výše uvedenými víny přímo jako váha mušší… 

Suchý Ryzlink rýnský v kabinetu, ročník 2018, byl na jedné straně svěžím vínem krásné decentní vůně, ze které vylézaly tóny lipového květu, ale současně na druhé straně v chuti byl již plným harmonickým vínem s jemnou slaností minerality. Co mi na vinobraní uteklo, toho jsem si pak všiml dobře až doma, když jsem si na jednu zakoupenou lahev vyhradil v průběhu jednoho večera dostatek času. Najednou tu byl rýňák, co má milovníkovi vína, jako jsem já, co nabídnout, upoutá svou aromatikou i vyzrálou dochutí.

Zatím jsem se tu ještě nezmiňoval, kde vlastně bratři Grégrové své hrozny pěstují. Pochopitelně byste jejich vinice mohli najít především v okolí Rakvic a sousedních Přítluk. Dívám-li se na etikety jejich vín, čtu zde názvy rakvických tratí Kozí horky a Trkmansko, přítluckých tratí pak Přítlucká hora, U majáku a U křížku. Ochutnávaný Rýnský ryzlink pochází právě z vyhlášené trati Trkmansko. Uvádí se, že tato trať je položena s jihozápadní orientací na Trkmanské hoře, což je spíše zvlněný terén s mírným převýšením dosahujícím v nejvyšších místech zhruba 220 metrů.

Ještě v devatenáctém století byla Trkmanská hora obklopena soustavou velkých rybníků na řece Trkmance. Byly již sice vypuštěny, ale podobného efektu sousedících velkých vodních ploch se v současnosti dosahuje díky vlhkému vzduchu proudícímu podél Přítlucké hory od nedalekých Novomlýnských nádrží.

Trať Trkmansko má unikátní půdní složení. Půda je tu hlinitá s vápencovým a písčitým podložím, ze které vylézají na povrch malé zvápenatělé bílé mušličky a ulity pravěkých mořských živočichů. Právě dno třetihorního moře má největší podíl na výjimečnosti této trati. Severně pak na rakvickou Trkmanskou horu souvisle navazují viniční trati sousedních Velkých Bílovic, odkud si rovněž pravidelně vozím hodně dobrá vína…

Réva se zde na Trkmansku pěstovala již ve středověku, vína odsud se vozila dokonce až na Pražský hrad. Z historických záznamů vyplývá, že místní vína z Trkmanské hory patřila v minulosti k nejlepším v celém českém království. Víno vyráběné ze sušených hroznů dokonce ve své popularitě převyšovalo i sladké Tokajské.

Procházel jsem webové stránky řady místních vinařů, desítky z nich se hlásí k části vinic umístěných na viniční trati Trkmansko. Především se vyzdvihuje, jak zde výběr stanoviště pro pěstování révy významně ovlivňuje vlastnosti hroznů, přičemž se do vína dostává větší obsah fenolických sloučenin. Já to sice na jazyku při ochutnávání nepoznal, ale zážitek mi rýňák poskytl náramný. Možná se na tom podílela kromě umění vinařů rovněž viniční trať Trkmansko.

Rodan