Že mají Rakvice něco společného s rakem mne nenapadlo do doby, než jsem se prvně dostal k vínům z Rodinného vinařství Gréger. Mají ho totiž na etiketách svých vín. Hezké jsou, což o to, ale víte to. Musel jsem se stejně zeptat, proč právě rak. Vinař Michal Gréger mi na to odpověděl. Proč? No, protože jsme z Rakvic… Nedalo mi to, zapátral jsem na internetu. Název obce je odvozen od původního osídlení Reakwitz, něco jako ves lidí Rakových. Spojení s rakem se poprvé objevilo v sedmnáctém století na obecní pečeti, v současnosti je už rak oficiálně ve znaku Rakvic.
První víno, na které jsem z vinařství Gréger narazil, bylo Rulandské modré ve výběru z hroznů, ročník 2009. Pracoval jsem tehdy ve Zlíně, po večerech se stavoval v místních vinotékách v okolí hotelu a nejčastěji pak u pana Hradila v Galerii vín. Někdy to bylo o sudovkách, jindy jsem si nechal doporučit zajímavou lahev od některého z moravských vinařů. Právě ta modrá rulanda byla jedním z tipů pana Hradila a moc se povedla. Od té doby jsem věděl, že jsem na vinařské mapě objevil stálici, které se budu v budoucnu držet.
Řadu let jsem netušil, kdo vlastně za Rodinným vinařstvím Gréger stojí. Narazili jsme na sebe teprve tak před třemi roky na jednom z pražských vinobraní, které se konalo na náměstí Jířího z Poděbrad. Ve stánku se mi představili dva bratři, Michal a Marek Grégerovi. Než jsem přechutnal všechna vystavená vína a rozhodl se jich pár vzít s sebou domů, hezky jsme si popovídali. Pozvali mne k sobě na ochutnávku do rakvického vinařství, což jsem ochotně slíbil. Jenže rok uběhl jako voda a my se potkali znovu až na dalším vinobraní. Zdravili jsme se sice už jako staří známí, ale pozvání do Rakvic jsem ten rok opět nevyužil. Konečně to vyšlo až na začátku letošního března.
Těsně před covidovým omezením jsme se s Danou a Týnou domluvili s mým přítelem Evženem a jeho milou Janie z Anglie, a vyrazili na prodloužený víkend do Velkých Bílovic. Máme tam v okolí spoustu známých a oblíbených vinařů, tipy na krátké košty tedy byly a k tomu řada příležitostí k doplnění domácí zásoby vína. Rakvice tentokrát nešlo při našem výletování opominout.
Zavolal jsem Michalu Grégerovi, podařilo se, udělal si na nás čas. Pozval nás do vinařství, kde v nerezech, dubových a akátových sudech čekala jejich vína na příležitost někoho oslovit. U mne se jim to rozhodně podařilo. Dvanáct vzorků vín, jedno lepší než druhé. Co mne zaujalo nejvíc? Z bílých jsem už znal z pražských ochutnávek tři cuvéečka – František, Strejcovo a Zahrádky. Dalo by se říci, všechno líbivky, aromatické odrůdy, ideální pro posezení ve společnosti. Z ostatních mne zaujal Irsai Oliver a Johaniter, dostaly ode mne čtyři hvězdičky z pěti. Překvapilo mne barikově udělané Veltlínské zelené, kde vinařství použilo akátové sudy. V těchto případech budu mít vždy boj, zda bez nebo se sudem, víno to však rozhodně nebylo špatné.
Jestli něco opravdu Grégerovi umí, tak to jsou červená vína. O Pinot Noir jsem už mluvil, i v dalších ročnících ho dělají moc povedeně. Určitě si ho vždy koupím, kdykoliv na něho narazím. Ač je to víno z odrůdy, pro kterou mám slabost, nemohu nevyzdvihnout ani další červená. Ochutnával jsem z ročníků 2017 a 2018 jak jejich výtečný Cabernet Moravia, tak neméně skvělý Dornfelder, za nimi se statečně držící Frankovku a Svatovavřinecké. Pochvalu si zaslouží i Cuvée 40, z hroznů posledních třech zmiňovaných odrůd z vinic průměrného stáří čtyřiceti let. Nebudu moc natahovat, dvanáct ochutnaných vzorků, dvanáct lahví sebou do Prahy.
Vína, která nám na ochutnání připravil Michal Gréger, moc zaujala i naši Angličanku. Janie vyhledává především dobrá červená vína, využíváme proto s Evženem každou příležitost, kdy ji můžeme ukázat, že i na Moravě, zejména v Čejkovicích, Bílovicích, Novém či Starém Poddvorově vinaři krásná vína umí vyrobit. Co vím, zejména modrá rulanda od Grégerů s rakem na etiketě ji okouzlila. Díky vám pánové, naši pochvalu si zasloužíte.
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat