Při objevování pestrého světa chorvatských vín, s čímž nám pomáhá Linda, ambasadorka Koštýřovin pro vína z této sympatické krajiny, jsem se zmínil, že se vína nepěstují pouze na sluncem prohřátých vinicích podél moře, ale neméně významným územím je i pevninská část Chorvatska. Jeho severovýchodní část zahrnuje vinařské regiony Slavonie a Podunají. To základní, co bychom si o těchto územích měli zapamatovat, je, že to je v rámci Chorvatska království odrůd bílého vína, nad kterými svrchovaně vládne ryzlink vlašský. Až to tu budete někdy projíždět, jistě narazíte na velké plochy pokryté vinicemi této odrůdy, při ochutnávkách se pak setkáte se stále kvalitnějšími víny z vlašáku vyrobených.
Slavonie a Podunají jsou jednou z vinařských oblastí Chorvatské republiky a sahají od měst Virovitica a Daruvar až k řece Dunaji a historickému území Baranja na západě. Hrozny určené na ta nejlepší zdejší vína rostou v lokalitách, jako jsou Venje a Mitrovac u městečka Kutjevo nebo Erdut, Belje, Srijem, Daruvar, Baranja a Ilok. Na slavonských vinicích rostou četné mezinárodní odrůdy oblíbené po celém světe, jako jsou Rulandské šedé a bílé, Ryzlink rýnský, Chardonnay, Tramín červený nebo Sauvignon. Nejznámější zdejší odrůdou však je Ryzlink vlašský, známý spíše pod místním názvem Graševina. Výroba vína z těchto hroznů byla v Slavonii dovedena na takovou úroveň, že jej mnozí považují za místní původní odrůdu. Můžete se setkat s celou škálou z ní vyrobených vín různých stylů pro každou příležitost.
Co se týká pěstování hroznů červených odrůd, vyskytují se zde tradiční odrůdy, jako jsou Frankovka, Kadarka nebo Modrý Portugal, nebo i pro tuto oblast modernější odrůdy, jako jsou například Rulandské modré, Cabernet Sauvignon, Merlot nebo Zweigeltrebe. Vína z uvedených hroznů ve Slavonii a Podunají vyrábějí jak zavedená velká vinařství, tak se objevují i noví menší producenti, kteří svou úrodu přeměňují na zákazníky oceňovaná vína.
Klimatické a půdní podmínky jsou zde nadmíru vhodné, k tomu se přidává spousta slunečního svitu během léta a dobře odvodněné písčité půdy. Většinou zapomínáme, že se tato oblast rozprostírá podél pětačtyřicáté rovnoběžky. Tato magická linie vína prochází nejen Slavonií, ale i italským regionem Piemont, ve Francii pak Rhone Valley a Bordeaux. Hrozny tak zde díky tomu dosahují optimální zralosti, a přitom si zachovají dostatek kyselosti, aby zajistily rovnováhu v chuti hotového vína.
Před nedávnem se mi Linda svěřila, že chutnávali právě jedno víno z této oblasti. Bylo to Rosé Cuvée z vinařství Krauthaker, ročník 2018, ze slavonského Kutjeva. Vinohrady tohoto vinařství leží na jižních svazích Krndije, slavonského pohoří, jehož vrcholy dosahují od dvěstěpadesáti až po sedmsetdevadesát metrů. Rosé Cuvée je směsí odrůd Cabernet Sauvignon, Merlot, Pinot Noir a Zweigelt, vypěstovaných na Krauthakerových vinicích. Po sklizni jsou vinifikovány v nerezových tancích, aby vytvořily víno lahodné ovocné chuti a vůně.
Barva ochutnávaného vína byla lososově růžová, ve vůni byly znát podmanivé tóny drcených jahod, malinového džemu a jemných květinových tónů. Po prvním doušku Linda narazila na osvěžující kyselost pro horký letní podvečer, ocenila středně plné tělo, bohatou příchuť lesních plodů a bylinně kořenitý závěr. Na vše ostatní se však musím Lindy optat.
Lindo, přes léto žiješ ve střední Dalmácii, dá se předpokládat, že pijete především vína z této oblasti. Jak se díváte na pevninská vína ze Slavonie a Podunají? Je to takový rozdíl, jako u nás mezi víny z Čech a Moravy?
L: Přiznám se, že preferuji právě vína, která jsou podobná těm našim z Moravy…, takže Slavonie je mi bližší než silnější vína z Dalmácie. Víte, že Slavonie byla osídlena na konci 18 století Čechy? Možná díky tomu i výroba vína zde byla Čechy ovlivněna… To však nemohu ani potvrdit, ani vyvrátit. Nikdy jsem se tím nezabývala.
Ochutnávali jste roséčko z velkého známého vinařství. Co vás vedlo k výběru tohoto vína? Barva, odrůdy, jméno vinaře, oblast? Nebo to byl jen výběr takzvaně naslepo a ten vyšel?
L: Co se týče výběru, tak se přiznám, že první byla touha ochutnat růžové a co se týče samotného vína, tak vinařství je v Chorvatsku známé, takže jsem předpokládala, že výsledek bude příjemný 😊
Přece jen, pokud bys si měla vybrat jen jedno z široké nabídky chorvatských vín, byla by to právě tato líbivá růžovka, nebo osvěžující víno z některé místní či známé bílé odrůdy, případně robustní červené víno s pevným tělem, jako je Dingač?
L: Víno červené je v Chorvatsku výtečné a určitě bych jej zvolila například k chobotnici a příjemnému posezení s přáteli večer, může to být Dingač nebo Plavac. Bílé víno je příjemnější přes den a, i když pro vinaře je to něco nepředstavitelného, tak jej určitě zředit „jamnicou“, což je zdejší minerálka, popřípadně vodou… Růžovka, kterou jsme degustovali, je určitě příjemná k obědu na terase. Když teď o tom znovu přemýšlím, vybavuje se mi čím dál víc sametově hebký závěr vína. To mne příjemně překvapilo.
Na závěr se ještě vrátím ke Slavonii. Chutná ti z této oblasti vyhlášená Graševina? Pokud bys ji porovnávala s dobrým moravským vlašákem, které z vín by zvítězilo?
L: Jsem patriot, takže náš vlašák 😊
Děkuji Lindě za odpovědi. Opět nám pomohla nahlédnout do světa chorvatských vín a nalákat nás, abychom při našich návštěvách Chorvatska pozorněji studovali etikety nakupovaných vín.
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat