Před pár lety si můj syn plnil svůj sen proniknout mezi kvalitní české běžce na dlouhých tratích. Všední dny polykal po večerech na stezkách podél Vltavy či po šancích vyšehradské pevnosti tréninkové kilometry, o víkendech jsme spolu s ním objížděli běžecké seriály závodů na deset kilometrů, výroční půl maratony či maratony. Já jsem jako host prostoru startu a cíle měl tak možnost nakouknout do specifické komunity organizátorů, závodníků a osob z jejich doprovodu.
Jedním z prestižních závodů, kterých se syn tři roky po sobě účastnil byla Pečecká desítka, Memoriál Jardy Kvačka. Jak už z názvu vyplývá, závod se koná pravidelně v březnu v Pečkách, menším zhruba pětitisícovém městě ležícím patnáct kilometrů severozápadně od Kolína. Čím mne tyto běžecké závody tak zaujaly, že o nich píšu text do blogu o víně? Můžete hádat. Jen jednou… Pochopitelně vínem.
Jedním z účastníků Pečecké desítky s nepřehlédnutelnými výsledky byl totiž Bc. Luděk Vondrák, který stojí za mělnickým rodinným vinařstvím Vondrák. Vinařství je pravidelným partnerem běžeckých závodů, v prostoru shromažďování běžců má dokonce svůj stánek s víny. Čím mne však dostalo, při příležitosti právě Pečecké desítky Luděk Vondrák každoročně připravuje víno se speciální etiketou věnovanou tomuto závodu.
Měl jsem příležitost téměř hodinu stát u stánku s víny a bavit se s otcem vinaře o jejich vínech. Opravdu jsme si pouze povídali, plnil jsem ten den totiž pro syna funkci řidiče, nešlo tedy ochutnávat. Alespoň jsem si na doma vybral několik lahví prodávaných vín i petek s jejich sudovými víny. Ochutnávka pak proběhla v kruhu rodinném.
V tom roce Luděk Vondrák připravil pro 34. ročník Pečecké desítky se speciální etiketou Ryzlink rýnský v pozdním sběru. Jako raritu jsem si jednu lahev koupil. Rýňák mám rád, jen se dokážu vyrovnat tak maximálně s polosuchou variantou, což s oblibou nabízejí německá vinařství. Vondrákovo víno mělo sice svěží kyselinky, ale bylo zařazeno jako polosladké, což na něm bylo znát. Pro zajímavost se dívám na web letošního závodu. Vinařství aktuálně pro odložený běh v říjnovém termínu připravilo Rulandské šedé 2016. Opět s přívlastkem pozdní sběr, polosladké. Víno bude k zakoupení na stánku vinařství.
Ochutnal jsem tehdy více vzorků od Luďka Vondráka. Z nich bych vyzdvihl tři vína. Rulandské šedé, pozdní sběr, ročník 2012, suché, Tramín červený, pozdní sběr, ročník 2012, suché, a Kerner, výběr z hroznů, ročník 2012, polosladké. Šedá rulanda voněla po meruňkách a hruškách, s doplňkem květinových podtónů, v chuti byla plná na patře s dlouhou minerální dochutí. Tramín voněl odrůdově po čajových růžích a lučních travinách, víno bylo krásně pitelné, ocenil jsem opět dlouhou dochuť.
Samostatně se zastavím u Kernera. Pokud jste na tuto odrůdu dosud nenarazili, je to pochopitelné, je typická pro Mělnicko, jinde se pěstuje minimálně. Jde o křížence Ryzlinku rýnského a Trolínského, vyšlechtěného v Německu. Charakteristická je světle zlatavá barva, jemná vůně, postupně nastupující do koření, medu, bílých květů a kandované pomerančové kůry. V chuti je víno aromatické kořenité až s jahůdkovými tóny, s hezkým dlouhým závěrem. Vondrákův Kerner byl povedený, svou odrůdovost si držel, na rozdíl od vzorků, které si občas vozím z Německa, kde při teplání vylézá pouze sladkost vína.
Do Peček už nejezdíme, ale mělnické košty mám stále v plánu. Až narazím na stánek rodinného vinařství Vondrák, určitě si řeknu o Kernera a Ryzlink rýnský. Pro Mělnicko ideální kombinace vín.
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat