Ve čtvrtek vyrážíme s Jardou na degustaci vín Aliance vinařů V8 do Strahovského kláštera. Stejně jako loni, a koneckonců i řadu let před tím. Bude to pro nás opět ideální příležitost poodkrýt, jak se v šesti nepřehlédnutelných moravských vinařstvích podařilo vyrobit víno v předchozích slunečných ročnících. Těším se, jak na vína, tak na vinaře a v neposlední řadě i na několik přátel, se kterými se u skleničky pravidelně potkáváme, abychom si společně vyměňovali názory na kvalitu ochutnávaných vín.
Než zde s Jardou popíšeme v aktuálním textu své dojmy z letošní degustace, rád bych se vrátil o rok nazpátek. Pokusím se o malou vzpomínku na jedno z prezentovaných vinařství. Ke každému z vinařství Aliance V8 mne pojí zážitky z ochutnávek, ale přece jen, loni mne ze všech nejvíc zaujalo vinařství Sonberk.
Fandům do vína určitě nemusím Sonberk představovat. Už léta patří na Moravě k nejprestižnějším vinařstvím, které si zakládá na tom, že u nich vzniká víno s vlastním rukopisem. Sídlí v architektonicky krásně vybudovaném areálu u Popic, odkud je překrásný výhled na Pálavu a Novomlýnské nádrže… Vhodné půdní podmínky, spousta slunce ve vinici umožňuje Sonberku vyrábět kvalitní přívlastková vína, chuťově výrazná a originální. Vína tohoto vinařství se už dokázala prosadit na řadě tuzemských i mezinárodních soutěží, odkud si přivezla řadu významných ocenění. A řekněme si, kdo z moravských vinařů se dokázal dostal se svými víny do přehlídky 1000 vín světa?
Každé ze zapojených vinařství vybralo jedno ze svých vín do kolekce osmi lahví pod hlavičkou Grand Cru V8. Sonberk tam loni zařadil svůj Reisling VOC Mikulov, ročník 2017, suché víno. Jde v podstatě o rýňák nabízený v nejvyšší kvalitativní řadě Velkého Sonberku. Samo vinařství ho považuje za svou vlajkovou loď. Z poznámek čtu, že mělo nádhernou ovocnou vůni s tóny lipového květu. Ovocitost byla i v chuti, k tomu potřebná harmonicky sladěná kyselinka, jemná mineralita a dlouhá šťavnatá dochuť.
Hvězdičku za povedené víno jsem dal i polosuché variantě Rieslingu z ročníku 2017, označované Noble rot. Zvláštností u tohoto vína z řady Velký Sonberk byl velký podíl hroznů napadených botrytidou. Nebylo třeba se bát vyššího zbytkového cukru, protože byl dostatečně vyvážen výraznou kyselinkou. Navíc ve vůni i chuti jsem cítil meruňky a náznaky petrolejových tónů, které se budou zráním ještě prohlubovat.
Pozornost jsem rozhodně věnoval i dalším dvěma vínům z řady Velký Sonberk, a to cuvée Semillion se Sauvignonem, ročník 2015, které zrálo ve velkých dubových sudech, a cuvée Chardonnay s Pinot Gris, ročník 2016, které bylo školeno dokonce v sudech typu barrique. Nejsou to vína, která bych vyhledával a kupoval na večerní domácí ochutnávky, ale na degustaci Aliance V8 jsem se s nimi velice rád seznámil.
Poslední zmínku jsem si vyhradil z mého pohledu pro nejzajímavější víno z loňské prezentace Sonberku. Z řady Stříbrný Sonberk to byla Pálava, ročník 2018, suchá, v pozdním sběru. Lákavá, zlatavě žlutá barva vína ve sklence, ve vůni zas tak ne velký přehršel aromatických bonbonů, ale spíš směs exotického koření a zeleného čaje. Chuť byla opět kořenitá s vyváženým zbytkovým cukrem a elegantní kyselinkou. Pokud jsem se před chvíli zmiňoval, co bych si domů nekoupil, tak tady tomu bylo jinak. Toto víno se mi objevilo v objednávce vín, která jsem si nechal po loňské degustaci Aliance V8 dovézt domů. Ještě několikrát jsem si to pak s onou suchou Pálavou užil.
Krásné prostředí Strahovského kláštera, skvělá organizace, špičková vína, to vše je tím nejlepším argumentem, abych na této akci ani letos nechyběl. Koneckonců ke klášterům vždy dobrá vína patřila, proč by tomu mělo být v Praze jinak?
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat