Himmelwerk

Nebeské dílo… Je tomu už skoro rok, co jsem se s přáteli procházel po dolnorakouských vinicích. Mohl bych zde v textech průběžně zaznamenávat zážitky jenom z těch pár dní strávených v Kamptalu, Kremstalu a Treisentalu a stačilo by to. Já však neustále podléhám dalším a dalším pokušením, o kterých se snažím něco napsat. A pochopitelně a nejčastěji mám ve sklenkách hlavně vína z Čech, Moravy a Slovenska. Přesto, pokud chci zavzpomínat na nebeská vína, doluji ze zásob lahve z loňského Weinfrülingu.  

Už jsem se tu jednou rozepsal o sklepní uličce Heiligenstein s otevřenými heurigen, co se nachází uprostřed vinohradů vysoko ve stráni nad vinařskou obcí Zöbing. Jen jsem se ještě nepustil do popisu ochutnávek. Zážitkem bylo již první zastavení na terase s nádherným výhledem do údolí, kde u kulatého altánu s pultem nabízelo své vzorky hned několik drobných vinařů. Bylo fajn, že mezi nimi bylo i pár potomků prarodičů pocházejících z našich končin, tak se tu i tam dalo mluvit česky. Byla to smršť různých koštů, vybavuji si s odstupem jen jedno fajn víno z Weingut Wandl, jak jinak, šlo o barikovaný Zweigelt.

Novozélandské Sauvignony

Občas se to tak zamotá. Mám domluvenou služebku sto třicet kilometrů od Prahy a do toho se sejde řada pozvánek na opravdu povedené ochutnávky vín. Schůzku s ředitelem organizace k ukončení auditu se mi podařilo přeložit, ale kam ve volný večer vyrazit? Podlehl jsem sentimentu, domluvil se s dvěma přáteli a zašli jsme na degustaci vzorků vín z Nového Zélandu a Austrálie.

Měl bych asi vysvětlit, proč do toho tahám vzpomínky na doby dávno minulé. Vlastně jsem to tu možná popisoval ve svých generačních vínovinách, kdy jsem vzpomínal na doby, když jsem s objevováním vín začínal a dost zkraje jsem podlehl právě voňavoučkým Sauvignonům. Aromatika angreštových kompotů, akátového květu, černorybízových promnutých lístků mě navždy připoutala k bílým vínům, která do té doby z regálů večerek připomínala spíše zředěné octy, po nichž druhý den bolela hlava a pálila žáha.

Život s vínem mě po dvaceti letech už posunul o kousek dál, Sauvignony mohu i z Bordeaux či od Loiry, takže mnohem méně aromatiky, o to více rafinovanosti a překvapivých zážitků, co mě dokážou zpříjemnit večery. Ale popravdě, objevím-li někde etiketu s označením původu v Marlborough, neudržím se a jdu do toho. S velkou pravděpodobností opět narazím na milovaný angrešťák.