Pravidelní čtenáři

středa 15. července 2020

Francouzský trh na Kampě

Včera jsem si udělal hezké odpoledne. Bylo totiž čtrnáctého července, a to slaví Francouzi svůj státní svátek na počest dobytí Bastily. Již několik let ho slaví i v Praze na Kampě, kde pořádají tradiční akci nazvanou „Francouzský trh“. Všechno, co na tomto trhu hledáte francouzského, bylo dobré. Jídlo, víno, muzika… Dokázal jsem několik hodin koštovat jejich specifické pochutiny od šneků po ústřice, k tomu jsem degustoval vzorky výborných vín ze všech vinařsky významných končin Francie, a to vše bylo podbarveno tóny příjemné hudby, což jsou pro mne na živo zpívané šansony.

Nebudu se tu pouštět do kulinářského koutku, stačí jen říci, že jsem pár dobrot ochutnal a vše bylo výtečné. Nechci ani vychvalovat hudbu a zpěv, tady snad jen, že jsem dokázal více než půlhodinu stát před hudebním stanem a nadšeně obdivovat Chantal Poullain s jejím osobitým podáním šansonů. To hlavní, co zde chci popsat, jsou dojmy z několika ochutnávaných vín. Stánků zde bylo zhruba k desítce, nešlo to přechutnat vše. Spíš to včera mnozí řešili tak, že si koupili celou lahev a šli si sednout na trávník nedalekého parku na Kampě. Počasí tomu přálo, tak proč ne, ať si po francouzsku užijí příjemné odpoledne.
Pro první vzorek na zavínění jsem se rozhodl u korsických specialit. Měli zde sice jen jednu značku z vinařství La Villa Angeli, ale hned v trojím provedení. Jako bílé, růžové a červené víno. Možná jsem nezvolil na začátek úplně nejlépe, ne snad, že by víno nebylo dobré, ale spíš šlo o hrubý kousek těžšího vína, se kterým je potřeba si delší čas v ústech pohrát. A to na akci tohoto typu dost dobře nejde. Šlo o cuvée dvou odrůd typických pro Korsiku a sice Niellucciu a Grenache.  Ve vůni byly na první nádech patrné tóny bobulovin, ale současně i hřebíček a černý pepř. V dochuti mne však poměrně hodně začaly svírat třísloviny, do slibované lahodnosti a komplexnosti to ještě mělo daleko.

Pro druhý kousek jsem si zašel přes celý trh až k hlavnímu vchodu. Byl zde stánek se sýry a vybranými víny, především z Cotes de Rhone nabízených pod značkou La Vieille Ferme. Odolal jsem tentokrát dalšímu červenému, byť by mne určitě v ústech pohladilo. Zatoužil jsem po vzorku odjinud, vybral jsem si oblast řeky Loire. A k tomu patří v bílých vínech především Sauvignon. Takže volba byla jasná Sauvignon blanc, ročník 2019, z Domain de la Bretonniere, Val de Loire, IGP. Sedlo, bylo parádní, možná za mne nejlepší včerejší ochutnávka. Svěží a lehká chuť s citrusovou, možná broskvičkovou vůní. Zdaleka nebylo tak aromatické, jak by někdo od Sauvignonu čekal, ale o to líp se pilo. Zkrátka, jak se uvádí v letáku, ideální víno na party s přáteli, pokud k jídlu, tak k rybám či drůbeži.
Pro další vzorek jsem si zašel do Alsaska. Muselo konečně dojít i na můj oblíbený Riesling. Vybral jsem si vinařství Kleinbuhr a vzorek z ročníku 2018. Neohromil mne jako předchozí Sauvignon, ale určitě se toto víno neztratí. Přišlo mi intenzivní, přetrvávající a vrstvené, určitě bych tipoval citrusy, zelené jablko, ale i med a náznak vápence. Mít na něj dost času, někde na letní terase, s výhledem na vodu, to by se to užívalo.
Být na Kampě, procházet se po francouzském trhu, jít podél stánku vinotéky Chez Greg a nedat si tam Colombelle z Gaskoňska, to si nedokážu představit. Ochutnávám ho u nich každoročně a vždy podlehnu. Domů si pak nesu celou lahev. Kdo neví, o co jde, při ochutnávce naslepo řekne krásný aromatický Sauvignon… Ono to tak úplně mimo není, oficiální označení dominantní odrůdy v tomto vínu je Colombard Sauvignon. Zde je navíc v cuvée s Ugni blanc. Víno je na první pohled bledé, jak se zpravidla říká se zelenými odlesky. Ve vůni to je však panečku jedna báseň. Intenzivní květinově ovocné aroma, v chuti pak dominují svěží žluté plody, citrusy a mučenka. Mne pokaždé toto víno čapne a nepustí… Dlouho pak trvá, než na něj zapomenu a mohu začít koketovat s dalším.

Posledním ochutnávaným vínem, o kterém se tu chci zmínit, bylo červené cuvée Chateau de Croute, Cru Couron, Bourg S. Gironde. Šlo o rovnocenné spojení Merlotu s Malbecem, obojí hrozny ze starých vinic. Po ochutnání jen slova chvály, moc povedené víno. Oceňuji skvělou kořeněnou chuť černých plodů a hedvábně tříslovitý doprovod, komplexní tělo, vyladěné tóny dubu po ročním zrání v sudu, které poté pokračovalo čtyři až pět let v lahvi.
Jak to zde vše popisuji, neochutnával jsem včera špatná vína. Ne, znovu… Včera jsem ochutnal několik výborných vín. Vzbudil-li jsem v někom touhu mne následovat, můžete. A navíc, můžete si na Francouzském trhu vybrat minimálně z další stovky nabízených vín, z několika desítek sektů, a dokonce i ze cidrů. Santé!
Rodan

Žádné komentáře:

Okomentovat