Pravidelní čtenáři

sobota 11. července 2020

Ochutnal Napoleon víno z Dobšic?

Téma pro dnešní text na mne vyskočilo na internetu. Nešlo si nepovšimnout, že sobota 11. července 2020 je spojena se svátkem dobšických vinařů. Pořádají tam totiž každoroční otevřené sklepy pod názvem „Dobývání dobšických sklípků“. Neberte to tak, že návštěvníci této akce vezmou sklepy dvou velkých vinařství a desítky malovinařů útokem. Je to tradiční vzpomínka na bitvu u Dobšic mezi rakouskými vojsky arcivévody Karla a francouzskými vojsky císaře Napoleona Bonaparta z července 1809. Je tomu skutečně tak, na území Čech a Moravy proběhly počátkem devatenáctého století čtyři napoleonské bitvy a jedna z nich v Dobšicích, pár kilometrů východně od Znojma.
Mám s Dobšicemi spojen jeden hezký víkend s kolegy z výboru ISACA, který jsme pojali jako studijní. Proč studijní? To je jednoduché, nepřijeli jsme se sem primárně opíjet, ale s cílem poznat co nejvíc o tom, jak se zde dělá víno a jak chutná. V doprovodu Zdeňka Hujňáka, jednoho z dobšických malovinařů, jsme prošli místní viniční tratě, jak tu známější U Hájku, tak i tu menší Pod tratí, na které hospodaří malí vinaři v rámci svých zahrad. Během dvou večerů jsme stihli navštívit i tři krásné vinné sklípky vytesané v labyrintu chodeb do pískovcové skály. Pochopitelně nemohla chybět ani ochutnávka vín několika vinařů.

Je toho hodně, o čem bych chtěl psát. Vrátím se tedy ještě k Napoleonovi. Skutečně v Dobšicích byl a do řízení dvoudenní bitvy se na francouzské straně osobně zapojil. Traduje se, že si zřídil velitelské stanoviště na návrší zvaném Hájek, které se rozprostírá mezi obcemi Dobšice a Suchohrdly. Místu, kde si Napoleon Bonaparte zřídil svou pozorovatelnu, se do dneška říká U Napoleonova dubu. Vzpomínám si, když jsme sem v celé skupině vystoupali lipovou alejí lemující lesoparkovou cestu z Dobšic do Suchohrdel, tak se nám naskytl krásný pohled na nedaleký Loucký klášter a nad ním se rozprostírající město Znojmo.
Sepnulo vám to? Pokud se nejznámější viniční trať, táhnoucí se právě mezi zmíněnými obcemi, nazývá U Hájku, musel se tady Napoleon logicky pohybovat, aby se ke svému stanovišti dostal. Takže místem, odkud mnohý z vás dostává hrozny na své oblíbené dobšické víno, prošly boty tisíců vojáků Napoleonovy armády. A co víc… Navazující vinice u Suchohrdel v tratích "Za Hájkem" se dokonce staly místem srážek obou armád.
Na viniční trati U Hájku je celková plocha necelých 40 hektarů registrovaných vinic. Součástí je i samostatná část tratě dříve nazývaná po původním majiteli vinice Zimolovo, která byla při rajonizaci viničních tratí na Znojemsku s tratí U Hájku sloučena. Vinice jsou zde orientovány jižně, jihovýchodně a jihozápadně. V podloží se nacházejí bohaté vrstvy třetihorních štěrkopísků a písků. Svah pak překryly odvápněné sprašové hlíny s nižším obsahem humusu, což umožňuje zvýšenou mineralizační schopnost půd a společně s vhodným minerálním složením skalnatého podloží dává vínům ze zdejší révy neopakovatelné chuťové vlastnosti a vůně.

Procházeli jsme se po vinicích a Zdeňek Hujňák nám připravil zajímavé povyražení. Kdykoliv jsme se někde zastavili, vyprávěl nám, kdo na které části vinic hospodaří a jaké odrůdy tam pěstuje. Současně vytáhl ze své tašky skleničky a vychlazenou lahev vína vždy z příslušné odrůdy a dal nám ochutnat. Moc dobré hrozny se tu na trati U Hájku pěstují… Zaregistrovali jsme, že na převažující části zdejších vinic hospodaří vinařství Lahofer. Ale nejenom to, Zdeněk tu měl pronajatu taky část vinice, kterou nám ukázal. Vybavuji si, že tam měl několik řádek Pálavy, do dneška cítím na patře sladkost z ochutnávaného vína, které z těchto hroznů vyrobil.
Co se odrůdové pestrosti týká, pěstují se zde převážně bílé odrůdy. V největším rozsahu Sauvignon na více než 10 ha, za ním následují Ryzlink rýnský a Müller Thurgau po 7 ha, v menší míře pak Rulandské šedé, Tramín červený, Neuburské a Ryzlink vlašský. Na půl hektaru se zde pěstuje také Rulandské modré, jediný zástupce odrůd modrých hroznů.
A proč jsem si vybral spojení Napoleona a vína z Dobšic? Uvádí se, že průběh bitvy kromě nasazeného počtu vojáků na obou stranách, složitosti přesunu francouzských vojsk od Vídně přes řeku Dunaj a umění vojevůdců, ovlivnily především dvě další věci. Tou první bylo množství vína, ke kterému se vojáci na dobitém území dostali. Ne nadarmo se totiž říká, že manévry krajem vína měly v historii vždy negativní dopad na bojeschopnost té či oné armády a výrazně zpomalovaly její přesuny. Tou druhou byla nevídaná nepřízeň počasí. Vytrvalý déšť promáčel unavené vojáky a co bylo ještě horší, namočil jim střelný prach natolik, že místo střelby se muselo v boji přejít na útok na bodáky.
Jak to ve skutečnosti bylo s Napoleonem u Dobšic, to nevím. Zda se dostal k vínu z dobšických sklípků, nebo mu jeho vojáci doručili lahve z vypleněného Louckého kláštera, to sice mohu považovat za pravděpodobné, stejně však i to, že si vezl s sebou dostatečné zásoby francouzských vín. Nebojte, o pár mých poznámek, jak chutná víno z dobšických pískovcových sklípků, nepřijdete. Rád se o ně s vámi příště podělím.
Rodan

Žádné komentáře:

Okomentovat