Pravidelní čtenáři

pátek 3. července 2020

Kolik bodů od Parkera?

Podle čeho si vybíráte víno? Ve hře může být množství různých faktorů. Na základě zkušeností, ceny, etikety, medailí… Nebo dáte na doporučení přátel? Případně se rozhodujete na základě profesionálního hodnocení? Láká vás ochutnat víno, kterému dal přes devadesát bodů například Robert Parker?

Před pár dny vyšel ve významném britském časopise Decanter, zaměřeném na víno a životní styl, článek věnovaný právě Robertu Parkerovi. Kdo se o víno zajímá, musel se už s tímto jménem setkat. Pro ostatní alespoň krátké představení. Je to osobnost, která se vypracovala na jednoho z nejznámějších hodnotitelů vína na světě. Významně svým přístupem ovlivnil svět vína, na druhou je považován i za jednoho z nejkontroverznějších hodnotitelů. Parker si totiž nikdy moc nebral servítky a často nevystupoval k vinařům ve svých hodnoceních příliš diplomaticky.


Zajímavá je jeho cesta k vínu. Původním povoláním byl totiž právník. Kdyby jeho tehdejší přítelkyně na čas neodcestovala do Francie a on se nerozhodl ji doprovázet, tak by se asi ani k ochutnávání francouzských vín v takovém měřítku nedostal. Mohl nasávat místní kulturu, popíjet vína, a především hledat ta nejlepší, což mu změnilo život.

Jeho přístup k hodnocení vín obrátil na ruby zavedené pořádky. Zavedl dnes známou stobodovou stupnici pro posuzování kvality vín, která se poprvé objevila v čtrnáctideníku The Wine Advocate, který sám založil a do nedávna vedl. Právě tento časopis se stal tribunou pro jeho přístup k hodnocení vín. Původně byl vydáván zdarma, až od roku 1984 se proměnil v placený časopis, ve kterém se však nikdy neobjevovaly žádné reklamy. To proto, aby si udržel plnou nezávislost na vinařích a celém vinařském průmyslu.

Zkoušeli jste někdy využít stobodovou stupnici k hodnocení vín? Jde především o přístup, protože se nikdy nezbavíte subjektivity postavené na individuálních preferencích, zejména na svých osobních chutích. Právě proto ji mnozí kritizují, přičemž zdůrazňují, že na kvalitu vína má vliv množství dalších faktorů. Na druhou stranu si přiznejme, že většina hodnotitelů nějaký systém založený na bodovém hodnocení používá. Než začneme odsuzovat, připomeňme si, že sám Parker nepovažoval udělené body za to hlavní, vždycky chtěl, aby lidé kromě bodů četli i jeho slovní hodnocení, které považoval za stejně důležité. Zrychlující a zjednodušující svět si nicméně často bere z hodnocení jen tu číselnou část.

Robert Parker byl advokát, my dva, Jarda a Rodan, jsme auditoři. Mění to něco na našem přístupu k hodnocení a výběru vín z pohledu kvality? Pojďme se na to podívat prostřednictvím třech pojmů. Máme na mysli nezávislost, odbornost a objektivitu. Co se týká nezávislosti, už jsme se tu o ní zmínili. Pro Roberta Parkera to byla věc etiky, ze které nikdy neslevil, nikdy nepřistoupil na závislost na vinařích, producentech a distributorech vína. Aby to potvrdil, od začátku velmi lpěl na degustacích naslepo. Tady v tom bodě jsme i my auditoři zajedno, plně to vychází z našeho kodexu chování, ke kterému se hlásíme.

Co se týká znalostí, zkušeností a dovedností, Parker často kritizoval různé hodnotitele, kteří přistupovali k hodnocení neprofesionálně. Je pochopitelné, že vás školství na hodnocení připraví jen rámcově, k tomu hlavnímu se musíte propít. Ale aby to nemátlo, není to hektolitrech vypitého vína. Všimli jste si toho, že většina sommelierů na ochutnávkách vína nepolyká, ale vyplivuje? Je to především o tom, abyste si vybudovali svou vlastní vinnou paměť a dokázali vína správně zařadit, vyzdvihnout to, co je na nich dobrého a upozornit na to, co se nepovedlo. K tomu vám pak i ta teorie může napomoci. U nás auditorů hovoříme o kompetenci. Nemůžeme hodnotit něco, čemu nerozumíme, takové hodnocení nemá pro nikoho naprosto žádnou přidanou hodnotu. Takže i tu jsme s Robertem Parkerem zajedno.

Zbývá objektivita. Kritici se často negativně vyjadřují o vlivu Parkera na celé odvětví. Je totiž o něm známo, že preferuje robustní, koncentrovaná, komplexní vína s vyšším alkoholem z velmi zralých hroznů s tóny vanilky z dubových sudů. Mnoho vinařství s ohledem na nesporný vliv jím zpracovaných hodnocení zveřejněných v The Wine Advocate přizpůsobovalo své postupy a styl výroby vína právě vkusu Parkera. Mezi jeho známé citáty patří: „Jsem požitkář, nikoliv masochista. Upřednostňuji tedy Bordeaux a Rhonu před Burgundskem“. Jen na okraj, jsme rádi, že Burgundsko se naštěstí jeho preferovanému stylu nikdy nepřizpůsobilo a zachovalo si svůj osobitý charakter. Ale abychom nebyli nespravedliví, je nesporné, že svým přístupem pomohl popularizovat některé vinařské regiony, o které by dříve světový trh s vínem ani nezavadil.

Z pohledu auditorů bychom při prosazování objektivity rádi viděli hodnotící kritéria. Na tom je auditing de facto založený. Vezmete si popis toho, jak má víno správně vypadat, proti tomu ochutnáte, jak vypadá a provedete hodnocení. Jde to vůbec? Nepovede to k unifikaci vín, nebudeme pak pít jen všechna vína stejně dobrá? Bez mizerných, ale i bez špičkových? Není to cesta do pekel? Takže, jak je to tedy s tou objektivitou… Možná bychom měli být vlastně rádi, že až do nedávna svět vín ovlivňoval právě Robert Parker se svou osobitou chutí k vínům.  Komu jeho pohled na víno nevyhovoval, mohl využít jiná hodnocení. Taková, která lépe pasují k subjektivnímu pohledu na víno každého z nás.

Dobrou zprávou pro nás přátele dobrého vína je to, že i v Čechách a na Moravě existuje několik hodnotitelských přístupů, se kterými se můžete pravidelně setkávat. Znovu připomínáme, než některý z nich využijete, prověřte si nejprve nezávislost a profesionalitu hodnotitelů. Pokud s tím nechcete ztrácet čas, tak alespoň jedna rada od nás. Všechna hodnocení na degustacích, v časopisech či odborných průvodcích světem vín by pro nás měla být pouze jakýmsi vodítkem. Záleží přece na nás, co nám chutná. A pokud se někdy netrefíme do toho top vína, tak bychom se určitě neměli vzdát objevování dalších ještě lepších vín.

Diskuse v časopise Decanter zdvihla téma, zda Robert Parker patří nebo nepatří do síně slávy zmíněného časopisu. Ač nic neovlivníme, za nás tam patří určitě. Koneckonců, vždy nás bude zajímat, kolik bodů víno, které ochutnáváme, od Roberta Parkera dostalo…

Jarda a Rodan

Žádné komentáře:

Okomentovat