Pravidelní čtenáři

sobota 23. května 2020

Jak mne Linda seznámila s Dingačem

Když jsem prověřoval vnitřní kontrolní systém u projektů financovaných z evropských prostředků v resortu školství, ani mne nenapadlo, že z toho časem vyplyne setkání s auditorkou, co mne pozve na víno. A to ne hnedle ledajaké, takové jiné, chorvatské. Dá se to přejít jednou větou, ale pro Lindu to vše znamená velké dobrodružství jejího života. Zakoukala se totiž do chorvatského muzikanta Luky a už pár let spolu tráví velkou část roku u moře v Podgoře.
Pokud se najde příležitost a potkáme se v Praze, zpravidla využijeme možnost zajít si na kus řeči a dvě deci dobrého vína. Linda ví, že mi víno chutná, tak mne postupně seznamuje také s víny, na která narazí přes léto v Chorvatsku. Otevřela mi tak vrátka k zajímavým odrůdám, jako je Pošip, Graševina, Teran, Crljenak Kaštjelanski a především Plavac mali. Stala se mi takovou soukromou ambasadorkou, co se chorvatského vína týče, občas mi i některé z těchto vín daruje.
Ochutnal jsem tak díky Lindě několik lahví Plavac mali. Toto víno patří tak nějak neodmyslitelně k Chorvatsku a zejména k Dalmácii, kde je nejrozšířenější odrůdou pro výrobu vín. Nejvíce se mu daří na svazích obrácených k jihu a k jihozápadu, v blízkosti moře, kde se paprsky slunce odrážejí od mořské hladiny a blahodárně působí na vinnou révu. Tyto obzvlášť příznivé podmínky vykazují především jižní svahy poloostrova Pelješac, ostrovů Hvar a Brač. Kdo má v oblibě americké červené víno Zinfandel, jistě už slyšel o jeho příbuzenských vazbách na Primitivo z italské Puglie a právě na chorvatskou odrůdu Crljenak Kaštelanski, ze které Plavac mali křížením geneticky pochází. 

Plavac mali dozrává poměrně pozdě, pro dosahování nejvyšší kvality hroznů potřebuje hodně ročního slunečního svitu, proto mu vyhovují výše položené skalní svahy se sklonem 40, 60, místy až 80 stupňů. Je však logické, že zejména na extrémnějších stanovištích je výnosnost keřů vinné révy nižší. Víno vyniká tmavě červenou barvou, plnou chutí bohatou na třísloviny a svěží příjemnou harmonickou ovocnou vůní. Vína, která jsem degustoval, byla vždy suchá a s vysokým obsahem alkoholu.
To nejzajímavější mne však čekalo, když mi Linda přivezla ochutnat Dingač. Co že to je? Nebudu napínat, jde o víno z odrůdy Plavac mali, která se pěstuje výhradně v oblasti Dingač. Jde o zhruba sedmikilometrový úsek přímořské půdy nacházející se na podbřišku poloostrova Pelješac. Proč je Plavac mali, tato krev půdy, právě v oblasti Dingač tak specifický, že stojí za to podle toho nazvat víno? Už více než sto let se zde dodržují tradiční postupy, které využívají terroir založený na strmých svazích u moře a mikroklimatu tvořenému jednak slunečním světlem, jednak jeho odrazem od okolních skal a od moře.  
Ochutnával jsem víno Dingač ze soukromého vinařství Miličič z Potomje na Pelješacu, sklizeň v roce 2013. Bylo velmi silné, s téměř 15% alkoholu, současně však harmonické. Barva byla tmavě červená s velmi dobrou viskozitou. Ve vůni a bohaté chuti byl patrný nádech švestek, fíků a mandlí s minerálním dozvukem. Můj vzorek neprošel barikovanými sudy, čímž si zachoval svou originální chuť.

Pro mnohé je ochutnávání chorvatských vín vzpomínkou na krásné dny dovolené u moře, pro nás vinné dobrodruhy pak příležitost k objevování dosud nepoznaného a porovnávání, zda na tom někde nejsou s víny vlastně líp než u nás v jiných částech světa. Díky Lindě jsem měl možnost se dostat k Dingači, chutnal mi a rád si to ještě někdy zopakuji.
Rodan

Žádné komentáře:

Okomentovat