Ze svého pobytu ve francouzském středomořském středisku Cannes jsem si přivezl ještě jeden zážitek. Bydleli jsme tehdy pár dní na privátu poblíž dlouhé přímořské promenády Boulevard du Midi Luise Moreau. Klidný blok bytovek odkud to bylo v docházkové vzdálenosti jak do centra města, kde to každý den žilo, tak do klidnější předměstské čtvrti La Bocca. Za normálních okolností by mne tím druhým směrem ani nic netáhlo, ale tehdy před deseti lety tam hrál za klub AC Cannes náš fotbalový internacionál Jan Koller. Chtěl jsem synovi udělat radost, koupit třeba klubovou šálu, tak jsem se ke stadionu do čtvrti La Bocca vyrazil podívat.
Vymyšleno jsem to měl dobře, ale dostat se ve všední dopoledne na hrací plochu, kde navíc probíhá pravidelný trénink fotbalového týmu, to není vůbec jednoduché. Dopadlo to, jak asi mělo, přes plot snad na půl kilometru jsem sice zahlédl běhat skupinu mladíků po okruhu stadionu, ale zda to byli fotbalisti dodnes netuším a zda mezi nimi vyčníval Koller už na tu vzdálenost vůbec ne. Všechny brány byly pozamykané, krámek s klubovými suvenýry žádný. Takže jsem udělal jen pár fotek na památku a nazpátek do centra…
Alespoň něco mi udělalo radost, cestou jsem narazil na nákupní centrum s potravinami InterMarche. Už pár dní jsem v Cannes obcházel vinotéky, ve kterých jsem si chtěl koupit zajímavou lahev vína sebou do Prahy, ale dosud jsem na nic lákavého nenarazil. Znáte to, ceny nebyly z nejlevnějších, musel jsem vybírat z pro mne neznámých značek, nemožnost ochutnání, zkrátka velký vnitřní boj. Tak jsem se teď rozhodl si to zkomplikovat ještě víc. Co nabízejí na regálech supermarketu? Nevěřil jsem svým očím, na předměstský obchod to bylo něco úžasného.
Procházel jsem se mezi regály a obdivoval vína ze všech francouzských vinařských regionů. Nejsem naivní, nečekal jsem od nich zázraky, ale z vín mezi 10 až 15 euro bych si již vybrat dokázal. Ohromné dilema. Co si koupit? Nevím, jak to máte vy, ale po útocích na newyorská dvojčata se převoz vín v letadle moc zkomplikoval. Na palubu vám tekutiny vzít nedovolí, takže mně obvykle nezbývá nic jiného, než lahve obalit do hadrů a na vlastní nebezpečí strčit k odbavení do kufru. A to ještě nemluvím o tom, že si musím hlídat hmotnost, abych zbytečně neplatil nadváhu. Rozhodl jsem se, koupím si maximálně tři lahve. Avšak jaké?
Zachoval jsem se v tu chvíli jako naprostý laik, byť už ve víně mám něco napito. Podlehl jsme těžkým tvarovaným skleněným lahvím, které něčím poutaly mou pozornost. Nebudu vás dlouho napínat. Pochopitelně svými názvy. Do košíku zamířily Chateauneuf du Pape z Les Galets, ročník 2008, Beaumes de Venise z Cru des Cotes du Rhone, ročník 2008, a Eugene Leblanc z Vacqueyras, ročník 2004.
Moc jsem se na jejich ochutnávání těšil, otevření každého z těchto vín byl pro mne obřad, zkrátka považoval jsem je za vína pro mimořádnou příležitost. Po vytažení korku jsem proto dal každému čas, dlouho je dekantoval, ale asi to nestačilo. Zklamáním pro mne bylo zejména víno z vyhlášené oblasti Chateauneuf du Pape, pro mnohé v Čechách od hovorů „H“ Miroslava Horníčka nejznámější a nejpopulárnější francouzské červené víno. Zůstalo přede mnou uzavřené a svou štiplavostí nepřístupné. Ještě hůř jsem dopadl s vínem Eugena Leblanca, bylo zjevně za svým horizontem a ať jsem si přál sebevíc, nic kloudného jsem z něho nevydoloval.
Jediné víno, co se mi odměnilo, bylo to z apelace Beaumes de Venise nedaleko Orange, kde se vinice nacházejí v téměř toskánské krajině v podhůří Dentelles de Montmirail se svými jurskými vápenci. Zaujala mne velmi intenzivní vůně odrůd Grenache, Syrah, Cinsault a Mourvedre, marmeládové tóny černých plodů i sladkého koření. V plné chuti jsem ocenil krásnou šťavnatost a mohutnost, celkově pak hlavně komplexnost se zaoblenými tříslovinami. Od té doby mám pro vína Cotes de Rhone slabost, rád je vyhledávám a vzpomínám přitom na popsané první setkání s mohutným Beaumes de Venise z Cru des Cotes du Rhone…
Přijde vám třicetiprocentní úspěšnost jako málo? Pro nás vinné dobrodruhy je to asi normální. Každopádně svého nákupu nelituji. Když to tak vezmu, komu z vás se poštěstí zajít si do vašeho oblíbeného supermarketu a koupit na večer Chateauneuf du Pape? A abych nezapomněl na nic, tak i tu fandovskou šálu AC Cannes jsem synovi přivezl…
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat