Je to jen pár dnů, co se tu Jarda svým textem pustil do poutavého popisu italského regionu Marche. Nemám toho zdaleka tolik po Itálii naježděno jako on, co si jen vybavuji, a to je už přes patnáct let, minul jsem jednou Anconu autem po dálnici cestou do mé dovolenkové destinace na poloostrově Gargano. Vědět to všechno, co jsem si teď v textu přečetl, určitě bych se někde v Monte Coneru zastavil. Lákala by mne jak prohlídka památek, tak i nákup zajímavého vína.
Netuším, zda v tom nejsem sám, ale zpravidla, když mi někdo začne vyprávět o mně dosud neznámých vínech, popisovat jejich vůni a chuť, vychvalovat je a doporučovat, mám co dělat, abych odolal. Začnu po nich toužit, chtěl bych je co nejdříve ochutnat… Stejnou rozbuškou je pro mne i odvolávka na vína, které už znám, někdy v minulosti jsem je pil a chutnala mi. To se mi teď stalo, když se Jarda zmínil o vínu Montepulciano D’Abruzzo.
Mám jednoho významného klienta v Českých Budějovicích. Část práce pro něho vykonám v Praze, ale přece jen tak dvakrát do měsíce mi nezbývá nic jiného než se k nim vydat. Takhle to už běží druhým rokem. Během mých cest jsem měl příležitost prochodit překrásné centrum této jihočeské metropole, navštívit několik kaváren, restaurací, ale i vinoték. Právě tam směřuje mé vyprávění. Letos v lednu jsem narazil na sympatický podnik kousek od náměstí Přemysla Otakara. Už jen sám název Hroznovka dokáže navnadit a, pokud se k tomu navíc přidá ochotný personál, není se čemu divit, že jsem se zde začal pravidelně stavovat na skleničku před nástupem do vlaku a odjezdem do Prahy.
Mám rád moravská vína, neopominu však věnovat pozornost i vzorkům španělským, francouzským či italským. Když jsem tu naznačil, že mi jde jen o skleničku cestou na vlakové nádraží, tak to myslím vážně. Není to vůbec o ochutnávání všeho možného, musím jít na jistotu. Navíc zde nerozlévají sudovky, ale orientují se výhradně na lahvová vína. Vyřešil jsem to tedy provokativním přáním, zda mi mohou nabídnou víno, které je u nich ve vinotéce nejpopulárnější. Dost často mi na to v těchto případech v jiných zařízeních obsluha odpovídá neurčitě, že každému chutná něco jiného, ale tady to byla sázka na jistotu. Pan majitel sáhl za sebe a postavil přede mne dvě italská vína. Jednak Primitivo z Puglie, jednak Montepulciano D’Abruzzo.
Má volba byla překvapivě jednoduchá. Primitivo je dlouhodobě mou preferovanou volbou příjemně pitelného italského vína, mám rád jeho krásné aroma a sametovou chuť, a to to se vztahuje i na jeho široce rozvětvenou rodinu zahrnující americký Zinfandel či chorvatský Crljenak Kaštjelanski. Takže… Zvolil jsem překvapivě Montepulciano. Už to tu zde zaznělo, stejnojmenná odrůda je po Sangiovese druhou nejrozšířenější v celé Itálii. Trochu mne vždy zmátne, zda vážně ochutnávám odrůdu Montepulciano, zda si to opět nepletu s toskánským vínem Vino nobile di Montepulciano, s vínem však vyrobeným z hroznů Sangiovese.
Ochutnávané víno pod obchodním názvem Epicuro mne ve skleničce okouzlilo na první dobrou. Mělo intenzivně rubínovou barvu s fialovými odlesky, ve vůni švestky a lesní ovoce, snad i květiny na pozadí, v chuti ovocitost vyrovnanou s jemným tříslem, a poté následoval dlouhý hladký závěr. Okamžitě jsem požádal o jednu lahev na doma. To je rozhodně nutné dál přechutnat. Neměl jsem však napoprvé štěstí. Opravdu je totiž toto víno ve vinotéce tak populární, že jsem dopíjel z poslední načaté lahve, ostatní byly již vykoupené. Nezbývalo, než učinit objednávku a slíbit, že se tu pro víno stavím při mé další cestě do Českých Budějovic.
Nastudoval jsem mezi tím něco o vinařství. Společnost Femar Vini produkuje vína v této podobě od konce minulého století, původní vinařství rodiny Mergé však existovalo už dlouho před tím. Mimochodem název Femar je složeninou jmen současných vinařů, otce Felice a syna Armando Mergé. Ač má firma sídlo v oblasti Říma, je to typicky rozmáchlá společnost s náručí rozevřenou přes pořádný kus Itálie. Pěstuje hrozny a produkuje vína v obcích ve třech oblastech Abruzzo, Puglia a Sicílie.
Vinařství nabízí několik řad svých vín, právě značka Epicuro mezi nimi reprezentuje špičková vína. Nezaměřuje se pouze na jeden region, ale orientuje se na cíl. Vínem chce potěšit a propojit lidi, kteří víno pijí. Všechna vína si udržují svou kvalitu, nesou si svou značku chráněného označení původu a chráněného zeměpisného označení. Víno z ročníku 2017, které jsem ochutnával, bylo označeno jak Denominazione di Origine Protteta.
Jak se dívám na e-shop, v nabídce vinařství je v řadě Epicuro mnoho lákadel. Jsem rád, že už napoprvé jsem měl štěstí a vybral si víno, co mi chutnalo. Mé cesty z Budějovic do Prahy od té doby nejsou jen o jedné skleničce, kromě ní si s sebou zpravidla odnáším i jednu lahev Montepulciano D’Abruzzo na to mé oblíbené domácí zkoumání, které víno je vůbec ze všech vín nejlepší.
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat