Španělský rozstřel

Na světě je neskutečné množství vína. Abychom se mezi nimi jako fandové neztratili, přišli jsme s teorií, že každému chutná jen něco. V ústech máme chuťové pohárky a ty reagují na vína z různých odrůd, z různých oblastí, vyrobených různým stylem prostě jinak. Vlastním chuťovým pohárkům každému z nás vyhovuje ze všech možných vín jen asi tisíc lahví. Je jen potřeba je najít…

Takhle nějak začínal Martin Kozák z Kupmeto nedávnou degustaci španělských vinných novinek. Tak pojďme na to, která z nich vyhovují naší chuti? Slíbil jsem, že se k nim ještě ve vzpomínkách vrátím a prozradím, která z nich chutnala mně.

Na nabídce červených vín se podílela vlastně jen tři vinařství. Už na první doušek každého vína bylo jasné, jak se vzájemně odlišují. A to platí i o těch, která pocházela z typické španělské odrůdy Tempranillo. Ocenil jsem však, že jsme dostali šanci ochutnat i vína z jiných odrůd. Pokusím se dotknout alespoň těch nejzajímavějších. 

Nebudu chodit dlouho kolem horké kaše, začnu vínem, které to u mě ten večer vyhrálo. Obvykle jsem zvědavý, když se nějaké z vín výrazně odlišuje svou cenou. Při hodnocení pak váhám, zda je za tím opravdu kvalita vína nebo jen vysoká poptávka. V případě závěrečného vzorku z vinařství Bodegas Pujanza to rozhodně sedlo. Valdepoleo, Rioja Crianza, ročník 2017, bylo vyrobeno z odrůdy Tempranillo a zrálo 12 měsíců v barikových sudech.

Vinař Carlos San Pedro pěstuje hrozny v severní části Rioja, v podhůří Pyrenejí, vlastně již blíže k Atlantiku než Středozemskému moři. Své víno nazval podle nejvyhlášenější vinice, kterou má rozdělenu na sedm částí. Z každé z nich pak vyrábí víno v malých nerezových tancích odděleně, aby ho pak mohl při slepých koštech podle chuti zkupážovat. Velká pochvala, víno bylo svěží, přitom velmi jemné a dokonale harmonické.

Na pomyslné druhé příčce skončilo u mě víno z vinařství Vintae. Jde v podstatě o zajímavý projekt velkého obchodníka s vínem, který se svou rodinou kolem roku 2000 začal ve 14 španělských oblastech produkovat typická vína, při respektování co možná lokálních složení a dosahování charakteristického projevu.

Já jsem si z nabídky vinařství Vintae vybral El Pacto, Rioja Crianza, ročník 2016. Hrozny z odrůdy Tempranillo pocházejí ze staré vinice ležící u San Vicente de la Sonsierra. Opět proběhlo školení v dubových barikových sudech, tentokrát 14 měsíců. Hodnotím ho jako velmi intenzivní odrůdové víno, již dobře vyzrálé s aroma zralých lesních plodů, doplněné čokoládou a kořením. Nelze pominout sladké tříslo zakulacené zráním v dubu a dlouhou dochuť.

Těšil jsem se rovněž na jejich Bardos Romantica, Crianza Ribero del Duero, ročník 2017, z místního klonu odrůdy Temranillo, 14 měsíců v barrique. Bohužel všechny tři lahve podlehly korkové nemoci. Ač jsme se snažili být tolerantní, tak to tentokrát nešlo. 

Třetím na pásce bylo již zmíněné vinařství Bodegas Neleman. Už v předchozím textu jsem naznačil, že za vinařstvím stojí Holanďan. Založil ho Derrick Neleman, který přišel před časem do vesnice Casas del Rey, v regionu východně od španělské Valencie, právě s cílem udělat svět vína o něco krásnějším. Orientují se na vína organická, veganská a klimaticky neutrální, navíc pracují s původními odrůdami vinné révy, které chtějí uchovat před nevratnou ztrátou. Měli jsme na degustaci příležitost něco z pestré nabídky odrůd ochutnat. Charakteristické pro jejich vína bylo, že jednotlivé vzorky přiznávaly vždy jen jednu odrůdu.

Nebudu se znovu vracet k zatraceně dobrému vínu, vyberu si pro změnu Bobal single vineyard, ročník 2018. Jak už název napovídá, tentokrát šlo o víno z odrůdy Bobal, vysoce kvalitních hroznů díky stáří vinice a redukovaném výnosu. Výsledkem bylo silné červené víno s chutí po lehce zakvašeném červeném ovoci, doplněné lístky máty. Pro mě bylo ve víně hodně třísla, musel bych si přivyknout i na výraznou suchost vína, ze které mě až brněly zuby.

Rodan