pátek 9. června 2023

Mikulečtí vinaři

Na akcích typu Wein Prague v pražských Letňanech je fajn, že při ochutnávkách narazíte na dosud nepoznané vinaře. Teda, abych byl dobře pochopen, jasně že většinu zahraničních vinných vzorků jsem doposud míjel. Jde mi teď o ty naše, převážně moravské vinaře. Letos jsem na ně měl opravdu štěstí. Bylo jich tam hned několik s docela dobrými víny.

Začnu koutkem mikuleckých vinařů. Společně se tu prezentovala čtveřice vinařů, a to Vinařství Výmola, Vinařství Bartoník, Vinařství Marek Novák a Vinařství Maláník-Osička. Že někteří nevíte, kde Mikulčice hledat? Vždyť já vlastně taky jezdím celý život okolo, ale nikdy jsem se tam na víno nezastavil. Pokud si otevřete mapu a pojedete prstem z Velkých Bílovic do Hodonína, nemůžete Mikulčice minout. Já teda pravidelně odbočuji do Prušánek, Josefova, Dolních Bojanovic či obou Poddvorovů, ale někdy příště to rozhodně risknu a pojedu rovně. Po degustaci mikuleckých vín potvrzuji, stojí to za to.

Než začnu, musím se hned opravit. Zastavil jsem se totiž u paní Osičkové na vzoreček Merlotu, ročník 2021 ve výběru z hroznů. Vždyť my se přece známe, slyším od ní… A je to. Paní Osičková pomáhá vinařům z Nového Poddvorova na otevřených sklepech při výdeji lístků. Lepí mi pásku kolem zápěstí, trhá mi lístky do tomboly a předává super sklínku na košty. Používám ji na domácí ochutnávky, pečuji o ni jako o vzácnost a každý večer tak vzpomínám na známé poddvorovské vinaře.


Nepřehlédnutelná byla prezentace vín rodiny Výmolů. Zvláště pan otec hýřil dobrou náladou a strhával pozornost všech kolemjdoucích. Mladí Bronislav a Marek u stolku s víny jsou vlastně ti, bez kterých by už dneska vinařství ani nebylo. Nalévali mi vzorky a poutavě o svých vínech vyprávěli. Neodpustil jsem si alespoň kapánek přechutnat vše, co nabízeli. Co stálo za to? Rozhodně bílá suchá vína.

Na úvod jsem si nechal nalít suchý Ryzlink rýnský, pozdní sběr, ročník 2021. Příjemný slovácký rýňák se svěží kyselinkou kolem 8 g/l. Hned vzápětí následovala polosuchá varianta z ročníku 2022. Ještě se chci zmínit o dvou dalších vzorcích. Jednak jsem přechutnal suchý Sauvignon, pozdní sběr z ročníku 2022, a pak z moravských vinic nečekané víno v podobě polosuchého Viognieru, pozdní sběr, ročník 2022. Přiznám se, že s touto odrůdou moc zkušenosti nemám, právě i proto jsem ji se zájmem okoštoval. Možná je Viogner v aromatice podobný odrůdě Chardonnay, snad broskve, meruňky a nebo také fialky. Každopádně by stálo za to ji věnovat více pozornosti.

Hned vedle nabízelo svá vína rodinné vinařství Bartoník. Obhospodařuje přes 15 hektarů vinic, přesto jsem na ně nikdy nenarazil. Zvláštností je, že kromě vína se zaměřují i na džemy a sirupy. Mají k těmto účelům i políčka černého bezu a levandule. Však jsem taky po koštu vzorků jejich vín ochutnal na lžičku i trochu marmelády. 

V sestavě bílých vín jsem začal dvěma suchými Ryzlinky rýnskými, lišícími se římskými čísly. Začal jsem označeným NO. II, což byl typický slovácký rýňák s vyšší kyselinou. Oproti tomu označený NO. I zrál rok ve velkém 1000 litrovém sudu ze slavonského dubu, což mu přidalo na pevném tělu, i když stejně jako ten první byl podpořený vyšší kyselinkou. Ochutnávku rýňáků jsem zakončil polosuchým NO. IV z řady reserva, který byl oceněn zlatou medailí na Národní soutěži vín Slovácká oblast. Už několikrát jsem si všiml, že vinaři i u nás zkoušejí německé podání rýňáku, kde vyšší kyselinu srovnávají zbytkovým cukrem. Proč ne, určitě si taková vína své fandy najdou.

Na řadu pak přišel ještě polosuchý Hibernal, ročník 2022, označený jako Fresh, a polosladký Sauvignon, ročník 2022, označený jako Elegance. Určitě už chápete, proč po posledním vzorku následovaly džemy… Mám-li tedy hlasovat, co od Bartoníků mi chutnalo nejvíc, tak asi ten rýňák s medailí.

Na závěr se vrátím opět k vinařství Maláník-Osička. Právě u nich jsem začínal s jejich suchým Sauvignonem, pozdní sběr, ročník 2021. Je vidět, že než jsem v koutku mikuleckých vinařů opět Sauvignonem od Bartoníka končil, zvládl jsem toho ochutnat docela dost. Každopádně beru pro sebe prezentaci Mikulčic na Prague Wine jako pozvánku do zajímavé části Slovácka. A přikládám z webu motto vinařství Maláník-Osička: „Každé víno se podobá svému tvůrci. Je zrcadlem jeho umu, šikovnosti, píle a vytrvalosti. V každém víně jsou vinařovy vrásky i úsměvy, radosti i smutky, úspěchy i prohry. Chvalme víno a prokažme mu službu úcty, aby se za nás nemuselo stydět.“

Rodan


Žádné komentáře:

Okomentovat