pátek 16. června 2023

Novošlechtěnci ze Slovenska

Kdo se motá kolem vína tak jako já, ten si už určitě našel svou oblíbenou odrůdu hroznů, obdivovaný terroir, který je na rodném listě oněch vín, či přímo konkrétního vinaře, který za to všechno může. Pochopitelně ani já v tom nejsem výjimkou…

Tentokrát bych se zamyslel nad odrůdami vinné révy. Přivedla mě k tomu vlastně nedávná návštěva letošního Wine Prague. Obdivoval jsem krásná vína z klasických odrůd jak z Čech a Moravy, tak z vyhlášených regionů celého světa. Měl jsem však příležitost okoštovat i některé autochtonní odrůdy u stánků moldavských, srbských a chorvatských vín. A do třetice, slovenští vinaři mi ve velkém nabídli novošlechtěnce.

Proč vlastně vznikají usilovnou prací šlechtitelů stále nové a nové odrůdy? To dá přece selský rozum. Od planých rostlinek k těm nejsilnějším, co poskytují hrozny pro ta nejlepší vína je vždy strastiplná cesta přes řadu staletí. Někde je to přirozený výběr, sází se dál a dál jen povedené klony, někde k tomu zkrátka dopomůže lidské úsilí. Potlačí se neduhy příslušné odrůdy a zvýrazní se preference konzumentů. 

Díky tomu se občas nabídka obohatí natolik výrazně, že za desítku let už ani nikoho nenapadne, že jde o nově vyšlechtěnou odrůdu… Nedávno jsem narazil na zajímavou informaci, že třeba jen jeden z deseti tisíc pokusů o zkřížení se povede a přinese očekávaný výsledek. Pak se pochopitelně musí namnožit, vyrobit z něho první panenské víno a teprve po několika letech zkušebního pěstování ve školkách se dá uvažovat o zápisu do odrůdové knihy.


Z mých předchozích ochutnávek slovenských vín už pochopitelně vím, že právě nabídka nově vyšlechtěných vín za nedalekými hranicemi je obzvláště široká. Navíc pojmenování zeměpisnými názvy je matoucí a vede k tomu, že vlastně po čase si ani nedokážu vybavit, kteráže to řeka teče bíle nebo červeně…

Na Wine Prague jsem měl to štěstí, že jsem mohl přechutnat řadu opravdu povedených vín u mých oblíbenců Anduly a Andreje z e-shopu slovenskavina.online. Jako kdyby to nestačilo, hned naproti nim mělo svůj stánek Shebo Winery. Kdo tápe, možná mu napomůžu, většinu svých vín produkuje pod názvem Chateau Modra. Taky jsem si to musel nejprve nechat vysvětlit, než jsem se zorientoval.

Majitelé vinařství z rodiny Šebových navazují na odkaz Štefana Šeby, který v Modre založil vinice již na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století, a pokračují ve výrobě vína již jako dvanáctá generace. Když se jim po revoluci naskytla šance se k rodinné tradici vrátit, neváhali. Na jejich webových stránkách se mi líbí uváděné motto: Sklidit hrozny a vyrobit víno trvá měsíce, vysadit vinohrad a sklidit první úrodu trvá roky. Rodinná tradice se však buduje po generace, někdy i po staletí…

Právě mezi produkovanými víny pod označením Chateau Modra je jedna řada věnovaná novošlechtěncům, z čehož tvoří nejvýznamnější skupinu vína z odrůd nejznámější slovenské šlechtitelky paní Doroty Pospíšilové. Kdo z vás dosud neslyšel některý z názvů vinné révy jako jsou Devín, Breslava, Hetera, Heliotrop, Inzuchta, Dunaj, Hron, Nitria, Rimava, Rudava, Rosa, Torysa nebo Váh? 

Měl jsem tentokrát šanci ochutnat tři vzorky z těch mnoha popisovaných. Tím prvním zajímavým vínem byla Rimava, červené suché víno s označením původu. Nejsem si jistý ročníkem, ale dle e-shopu se nyní prodává pozdní sběr z roku 2020. Jedná se o křížence odrůd Castets a Abouriou noir. Do vínku dostalo označení, že jde o rafinovaně vyzývavé sexy víno vhodné na začátek večera. Proč? Má intenzivní temně červenou barvu, voní po lesním ovoci s podporou černého rybízu. V chuti jsou patrné koňakové ovocné tóny.

Dalším vzorkem byla Nitria, červené suché víno s označením původu, prodává se nyní jako výběr z hroznů z roku 2020. Jde opět o křížence těch samých odrůd Castets a Abouriou noir. Propaguje se jako elegance sama… Víno má sytou tmavě červenou barvu, ve vůni jsou výrazné tóny černého rybízu, přezrálých třešní a višní. V chuti k tomu přikusujete rumové pralinky a následuje závěr s ušlechtilým dubovým dřevem. 

Do třetice jsem ochutnal Rosu, červené suché víno s označením původu. Tentokrát jde o křížence semenáče odrůdy Picpoul s Frankovkou modrou a Tramínem červeným. Pro neznalce tramínu uvedu, že jde o víno s vůní kytice růží… Možná to mnohé překvapí, červené víno a výrazná naprosto unikátní aromatika, přesto mé první ochutnání bylo překvapivě zajímavé. Téměř charakter barvířky, ve vůni i chuti procházka zahradou rozkvetlých růží, a nakonec výrazný taninový závěr.

Rodan


 



Žádné komentáře:

Okomentovat