Tři krásné kousky z Bokovky

Málokdo z milovníků vína dosud neviděl film Bokovka. Znáte, ne? Dva dávní přátelé ve středním věku se vydají na pánskou jízdu týden před svatbou jednoho z nich. Na cestu za skvělými víny ve vinicích v Santa Ynez Valley... Kromě nekonečné války mezi Pinotem a Cabernetem se tam toho řeší mnohem víc, láska a přátelství, přetrvávající osamělost a sny o budoucnosti. Příhody jsou postaveny na velmi nesourodé dvojici, kdy jeden si chce na poslední chvíli užít svobody, druhý chce jen ochutnat dokonalost v lahvi. Sám jsem ten film viděl několikrát, pořídil jsem si dokonce i knižní vydání a poctivě to přelouskal.

Nechci nikomu nic podsouvat, ale úplně jiné přátele v Praze, a to filmaře, umělce a restauratéry dala v roce 2005 dohromady skvělá vína. Otevřeli si pro sebe, a vlastně i pro nás, vinárnu právě pod názvem Bokovka. Od počátku byla předurčena k tomu, aby vzniklo místo, kde se budou pít velká vína po malých sklenkách. A to myslím platí do dneška.

V současné době najdete Bokovku na jednom téměř zapomenutém pavlačovém dvorku v Dlouhé ulici. V létě zde celý dvorek bývá občas místem setkávání nadšenců pro dobrá vína, sám jsem se tu jednou sešel s Jardou při ochutnávce vín skupiny vinařů pod přátelským označením „Young Guns“.

Galadegustace Châteauneuf-du-Pape

Tu a tam se ke mně dostanou pozvánky na degustace, které prostě nejde odmítnout. Vím, že jsou i jiná skvělá vína, ale už v dobách, kdy mě objevování těch nejlepších ještě míjelo, tak jsem věděl, že Châteauneuf-du-Pape musím ochutnat. Kdykoliv jsem se dostal do Francie, a tím i do jejich blízkosti, neváhal jsem utratit eura za typické lahve s lisovaným označením od vinařů z oblasti nacházející se pár kilometrů severně od Avignonu. Koho zajímá historie, tak o ní jsem tu již jednou psal.

Ono jedna věc je narazit na Châteauneuf-du-Pape ve vinotéce nebo wineshopu, druhá je dostat se přímo tam, kde se tato vína vyrábějí, případně k obchodníkům, kteří je předvádějí na prestižních ochutnávkách. Ze zkušenosti vím, že se v té první skupině málokdy na podařené víno avignonských papežů narazí.

Tentokrát mě degustace specializovaného obchodníka Kupmeto přivedla do Novoměstské radnice na Karlově náměstí. Sedm stolků podél renesančního Velkého sálu, na každém z nich sedm vzorků vín, až na výjimky právě Châteauneuf-du-Pape. Když to spočítám, celkem jsem jich to odpoledne přechutnal všech třicet. Každé vynikající, mimochodem v cenách od 700 do 2000 korun. Taková vína se málokdy pořizují bez ochutnávky, ani u vín nelze kupovat zajíce v pytli.

Dolnobojanovický Pinot blanc

Někdy se dostanu do situací, které bych předem nečekal. V prosinci jsme navštívili s Richardem ochutnávku vín pod názvem Špičky jižní Rhôny. Měli jsme tu příležitost potkat tři trojice vín vybraných z těch nejlepších červených vín z nejvýznamnějších oblastí na jižní Rhôně. Pro toho, kdo obdivuje místní cuvéečka GSM, to byl zážitek, na který bude dlouho vzpomínat. Musím co nejdříve oprášit poznámky a popsat to v samostatném textu.

Dnes se však chci zmínit o náhodě, právě spojené se zmiňovanou degustací. Sedělo nás u stolu pět obdivovatelů vín, kteří si měli o říct nejen o ochutnávaných francouzských, ale prakticky o jakýchkoliv vínech ze všech koutů světa. Řeč přišla i na Moravu a já se zmínil o mých návštěvách otevřených sklepů v Novém Poddvorově. Kolega, který seděl naproti mně,  ihned zareagoval. To znám, tam jsem byl letos taky. Nikdy jsme se před tím nepotkali, přiznám se, pokud jsme se v některém sklepě míjeli, nevzpomínám si.

Pak pokračoval. Suprové mi tam přišlo vinařství Antonína Blažka z Dolních Bojanovic… Toho moc dobře znám, zareagoval jsem. Dělali jsme spolu rozhovor na můj blog. Beru si od něho zvláště červená. Letos měl moc krásnou Frankovku ve výběru z hroznů…  

Spolustolovník se zamyslel. Mě tam zase nejvíc zaujalo jeho Rulandské bílé 2022 zařazené do VOC. S tak povedeným pinotem se na Slovácku málokdy potkáš… Souhlasil jsem. Tak to máme stejnou chuť, přivezl jsem si letos do Prahy taky několik jeho lahví ...