Pravidelní čtenáři

neděle 24. října 2021

Chateauneuf du Pape

My, co se vyznáváme z obliby k červeným vínům z údolí Rhôny, víme, co se skrývá za zkratkou GSM. Jasně, že jde o cuvée třech modrých odrůd Grenache, Syrah a Mourvédre. Někdy pravda se tam přidá i něco navíc, ale uvedené hrozny jsou základem. Nic však většinou není tak, jak se zdá, takže mi dovolte uvést v dnešním textu jednu proslulou výjimku. 

Severně od Avignonu, zhruba deset kilometrů od Orange je apelace, kde je povolených hnedka deset modrých odrůd. Vím, že to málokdo dočte do konce, ale neodpustím si to… Grenache, Cinsaut, Counoise, Grenache Noir, Mourvédre, Muscardin, Piquepout Noir, Syrah, Terret Noir a Vaccarese.

Všechno za to může historie, teda konkrétně nějakých sedmdesát let čtrnáctého století. V té době nastalo vlivem výrazného zásahu světské moci k volbě dvou papežů a nastalo takzvané papežské schizma. Jeden z papežů, sídlící v podstatě ve francouzském zajetí, měl sídlo v Avignonu, ke kterému si nechal vystavět letní zámek uprostřed vinic v nedaleké vesnici Calnernier, dneska sídlo známé spíš jako Chateauneuf du Pape, nový papežský zámek.


Od počátku této historie se zde vyrábělo papežské víno se skvělou pověstí. Zdejší vinice se vyznačují velkým počtem slunečných dní, Mistrálem čili silným suchým větrem a červenou hlinitopísčitou půdou pokrytou velkými křemenitými oblázky, které do sebe přes den akumulují teplo. Místní AOC apelace je pak charakteristická hlavně kombinováním většího počtu stanovených odrůd, které lze využít k výrobě vyhlášeného cuvée Chateauneuf du Pape. 

Navíc si v apelaci hlídají i kvalitu hroznů cestou snižování výnosů ze zdejších vinic, a to jak udržováním keřů z velmi starých výsadeb, tak redukcí vrcholků hroznů. Výsledkem je víno rubínově červené barvy a bohaté chuti, které Francouzi nejčastěji pijí jídlu, obvykle k sýrům nebo k červenému masu. 

Měl jsem to štěstí, že jsem se k ochutnávce vína z uvedené apelace již párkrát dostal, byť nemohu přesvědčivě tvrdit, že by se mělo jednat o nejlepší francouzská vína, a to ani o nejlepší cuvéečka z údolí Rhôny. Zkrátka bych řekl, že něco na těch vínech je, ale co, to si musí každý pro sebe objevit sám. A to je právě to, o co jsem se opět pokusil na již několikrát zmíněné Galadegustaci Kupmeto, kde byla možnost několik vín Chateauneuf du Pape na vlastní jazýček poznat.

Nejprve jsme s Jardou ochutnali červená vína rodiny Bernard z Chateau Beauchene.  Je úžasným zážitkem, když se s vinařem můžete bavit o jeho vínech osobně, kdy vám vysvětluje, v čem se jeho vína liší, nebo proč mu chutná právě to jedno Chateauneuf du Pape víc než to druhé. Tak pojďme na to. Prvním vzorkem bylo Châteauneuf-du-Pape Vignôbles de la Serriere, 2017/18, klasická kombinace GSM postavená převážně na odrůdě Grenache. Šlo o víno intenzivní červené barvy s fialovými odlesky. Ve vůni pak bylo možné cítit červené bobulové ovoce, kůži, lékořici a dotek koření. Dohromady harmonické víno, s komplexními a jemnými tříslovinami. Koukám do poznámek, jde o cuvée, které má všechno, co má mít.

Druhým vzorkem bylo alespoň z mého pohledu nabušenější Châteauneuf-du-Pape Grande Réserve, 2019. Myslím, že ho můžu po právu označit za špičkové víno vinařství z hroznů z více než stoleté vinice. Opět GSM, ale v tomto případě se poměr ještě více přiklonil ke Grenache, a to na úkor menšího podílu Syrahu. Celkový dojem byl po přezrálém ovoci, v aroma určitě ostružiny, dotek fialek a vanilky. Silná dochuť, ve které harmonicky vlály taniny. Tady se mé poznámky zmohly jen na tři skvělé hvězdičky a výrok – moc dobré.

Pokud jsme to s Jardou letos pojali jako souboj, tak mohu vyzvat na porovnání druhé vinařství z údolí Rhôny s názvem Famille Quiot. Nejprve jsme dostali do skleniček Châteauneuf-du-Pape, Domaine Duclaux, 2015. Šlo v zásadě o unikátní cuvée obsahující všechny v apelaci povolené modré odrůdy. Tedy jak se říká, klasika. Pochopitelně, opět v něm bylo nejvíce Grenache, ale velmi se o slovo hlásil i Mourvedre. Oproti následující ochutnávce, zde pocházely hrozny z písčitých vinic. Zajímavé bylo pro tuto apelaci méně obvyklé zrání jedné třetiny vína v dubových sudech, zbytek se školil v betonu. Velmi tmavé víno výrazné ovocné vůně i chuti, červené bobulové ovoce, kůže a lékořice. Krásná dlouhá dochuť.

Druhým vzorkem bylo Châteauneuf-du-Pape, Domaine du Vieux Lazaret, 2018. Přítomný vinař ho charakterizoval jako moderní víno pro gastronomii, které se od toho prvního liší právě původem hroznů z kamenité vinice. Odrůdově tentokrát GSM doplnil ještě Cinsault. Jsem patrně staromilec a mám rád klasiku, byť se toto víno vyznačovalo šťavnatostí se spoustou tónů červeného rybízu a zahradního ovoce a bylo doplněné tóny lehkého nasládlého koření spolu s vanilkou a lékořicí. Drobet to zachraňovala dlouhá dochuť v závěru. 

Chcete po mě závěr? Tak u mě to tentokrát vyhrálo vinařství Chateau Beauchene se svým Châteauneuf-du-Pape Grande Réserve. Ale jen o prsa, však ve všech případech se jednalo o sedmistovková vína, které si jen tak pro radost na večerní popíjení u televize neotevřete. Ale buďte v klidu, ochutnali jsme tam velké množství vín od Rhôny prakticky za polovinu, a dovolím si říci, některá bych ochotně za Châteauneuf du Pape vyměnil.

Rodan


Žádné komentáře:

Okomentovat