Píšu tady o tom každý rok. Ke svátku práce patří každoročně políbení pod rozkvetlým stromem a svátek růžových vín na Svatováclavské vinici pod Pražským hradem. Loni jsem to sice nahradil touláním po dolnorakouských vinařstvích, ale letos jste mě tu mohli opět zastihnout se sklenkou růžového vína. Potkal jsem se tu s pár známými i nově objevenými vinaři, pobavil se s několika vinnými nadšenci a přiťukl si dokonce i s kamarádkou Renatou z Děčína, co sem přijela se svou partou slavit první máj.
Pořadatelé striktní pravidla akce už před časem rozvolnili, na stáncích se může objevit kromě růžovek i ukázkové bílé víno a hlavně vše, co u vinařů ve vinařství obsahuje bublinky. Vzhledem k tomu, že spousta vzorků měla letos cukru více než malé množství, zaměřil jsem se právě na sekty a frizzante.
Mou ochutnávku jsem zahájil u vinařství Jedlička z Bořetic. Někdo pamatuje i předchozí jméno, kdy se vinař ještě spojoval s investorem Novákem, ale pár let se vinařství opět vrátilo do rukou pana Jedličky. Organizoval jsem tu před lety degustaci pro Mariana ze Žiliny s jeho kolegy z vnúterného auditu, takže šlo tentokrát v mém případě o drobet nostalgický návrat v čase. Ochutnal jsem u stánku vinařství tři vzorky, dva sekty v podobě růžové Gabriely a bílé Šárky, a navíc jsem neodolal klaretu z André. Hodnotím všechno jako fajn udělaná vína, ale nic mě tu neudrželo a pokračoval jsem v poznávání dalších vinařů.
Hned vedle si připravil svůj stánek Jirka Maděřič, o kterém jsem tu psal v předchozím textu. Pozdravili jsme se a pochválil mu jeho kuriozitu v podobě Kozyňonu, na který jsem narazil před týdnem v Litoměřicích. Tentokrát jsem ochutnal růžovou variantu, kdy do milerky přimíchal opět bezinkovou šťávu a navíc malinovku. Je to kuriozita, kterou jsem si nakonec odnesl domů a sklidil s ní u Dany s Týnou pochvalu.
Další zastávku jsem si udělal na spodní terase. Kousek dál hrála celý den sympatická kapela se světovými evergreeny, takže šlo jen o to, nenechat si zkazit dobrou náladu špatným vínem. Měl jsem asi dobrou volbu, ochutnal jsem pár vzorků od mě dosud neznámého vinařství Šustovi z Krupařovic nedaleko Ivančic, tipuje dobře, kdo umísťuje vinařství na Dolnokounicko. Ochutnávka jejich vín se týkala tentokrát růžovek, ale určitě se musím někdy stavit i pro další vína z jejich produkce.
Za záznam do deníčku rozhodně stojí růžový Cabernet Cortis. Mám pár hlav na mé vinici Nad Bubnem na Plzeňsku, tak vím, jak není lehké ukočírovat tuto kabernetovou odrůdu. Šustovým se to podařilo parádně, byť sladká varianta není právě výzvou k celovečernímu popíjení. Ale podlehne se jí snadno, opět jsem si odnesl jednu lahev domů. Kromě tohoto vína jsem ochutnal také suché Dědovo rosé a polosuché Chardonnay. Sympatičtí vinaři, sympatická vína.
Určitě nezapomenu ani na hned vedle prezentovaná vína vinařství Merlon z Žabčic. Doposud jsem se s jejich víny míjel, což je rozhodně škoda. Se zakladatelem panem Purmenským, bývalým pilotem a světoběžníkem, jsem se krásně pobavil a okoštoval u něho doporučený růžový polosladký Cabernet Moravia. Perličkou bylo vyprávění, jak se dostal k pronájmu vinice v jižních zahradách pod Pražským hradem. Sklízí zde hrozny Hibernalu a vyrábí svěží polosuché víno, které jsem rád ochutnal a chválím.
Přímo před Villou Richter byly dva stánky, využil jsem nabídky vinařství Arte Vini a ochutnal jejich Sekt Premium Brut, ročník 2000. Byl to milý elegantní sekt s jemně minerálním a kořenitým závěrem a dlouhou dochutí. Svěží, čistou ovocnou vůni s květinovým nádechem a jemným aroma bylinek doprovázela smetanově hebká chuť. A pokud ochutnávání doprovází výhled na malostranské červené střechy, je to zážitek, kterého jsem si rozhodně dopřál dosyta.
Sekt od Arte Vini jsem mohl současně porovnat s dalším sektem z Ryzlinku rýnského nabízeným vinařstvím Geltschberg na vedle stojícím stánku. Že vám to nic neříká? Jde o vinařství dříve produkující vína pod názvem vinařství Pod Sedlem, kousek od chalupy mých rodičů… Však už jsem tu o objevování nových vinohradů nad středověkým Úštěkem psal. Na výrobě sektu se podílel pan David Chocholatý z Mělníku, známý svými víny s etiketou dudka, jak jinak než chocholatého.
Ochutnal jsem toho na Svatováclavské vinici ještě mnohem víc, snad se k mým poznámkám z této akce ještě dostanu.
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat