BIO AMON

Druhý den jsme se všichni přemístili na levý břeh Dunaje do Gobelsburgu ve vinařském regionu Kamptal. Název dostala vinařská oblast podle řeky Kamp. Kamptal je jednou z největších a nejvýznamnějších oblastí pěstování vína v Rakousku, má pestrou skladbu podloží, od naplaveného štěrku a spraší až po pouštní pískovec a vulkanické složky, čímž se odlišuje od ostatních sousedních regionů. Lokalita je vystavena teplým větrům z panonské nížiny a od severu chladnému proudění vzduchu z vrchoviny Waldviertel.

Do jednoho z center Kamptalu vinařské obce Gobelsburg jsme se s Evženem a Dášou vydali z Kremže vlakem. Beru to jako zajímavý zážitek vyrazit za vínem místní lokálkou. Ostatní za námi dojeli autem. Před návštěvou místních vinařství jsme prošli hlavní ulicí, minuli zámek na vyvýšeném bodě nad okolní zástavbou. Zdejší dominanta byl původně hrad přestavený v 18. století na barokní zámeček, který se posléze stal správním centrem cisterciánského kláštera ve Zweltu. Naštěstí se ho po devastaci na konci druhé světové války podařilo zrekonstruovat a v současné době se využívá jako budova vinařství a část je pronajata pro ubytování. Možná za to vína odsud stojí, ale já jsem zde nic neochutnal.

Prvně jsme navštívili Bio Weingut Amon, který provozuje rodina Ericha Amona. Překvapení čekalo po průchodu do dvora, kde hosty přivítala oáza s posezením a téměř čtyřiceti oleandry. Sami ve vinařství tomu říkají Oleanderhof… Nakoukli jsme do prezentační místnosti a hned se nás ujal mladý vinař Jonas, který se připravuje na dráhu enologa.

Nešlo si nevšimnout, že skladbou odrůd a prezentovanými víny se vinařství odlišuje od těch, které jsme doposud navštívili. Minimálně tři z nabízených vzorků byly novošlechtěnci s výrazným označením PIWI. 

Proč právě tato interspecifická vína? Jonas je představoval jako jejich vášeň, která podporuje zaměření na udržitelnost a kvalitu. PIWI je zkratka pro odrůdy odolné proti plísním, tudíž je možno se vyvarovat používání pesticidů k tomu, aby sklidili zdravé a lahodné hrozny. V případě standardních odrůd k jejich pěstování přistupují s bio péčí.

Do skleničky jsem si nechal nalít Donauveltliner. Ochutnali jste ho někdy? Možná jsem na něho narazil při některém z koštů na Moravě, ale do mé vinné paměti ještě hluboko nepronikl. Svěží, intenzivní ovocná vůně a chuť připomínající čerstvé zelené jablko. Tropická ovocnost, elegantní citrusové plody, jemné koření. Osobě mi z chuti lezla nejspíš jen výrazná kyselinka. Mimochodem vinařství za něj chtělo k 11 euro.

Druhou PIWI odrůdou byl u Amonů Cabernet Blanc. Intenzivní vůně lučních květin a jemného peckovitého ovoce. Šťavnaté štiplavé koření, komplexní tělo tělo s jedinečnou vůní, jiskřivá kyselinka. Cena byla obdobná.

Do třetice mezi PIWI odrůdy zařadili červený Roesler, který vznikl křížením Zweigeltu a Frankovky, přičemž se dosáhlo odlišné aromatiky. U Amonů ho navíc udělali v barikovém sudě, takže k vlastní vůni a chuti přidali dubové tóny. Vyšly z toho náznaky pražené lékořice a amarena višně, černý rybíz s nádechem vanilky, orámováno zralými tříslovinami. Tentokrát 15 euro.

Ochutnal jsem pochopitelně i jejich veltlín, rýňák, vlašák a šardonku, čisté nerezovky, vyšší kyselinka ale jinak klasická odrůdovost. Návštěva vinařství stála za to, byť jsem neměl chuť experimentovat a zkoušet něco nového. Nákupní nutkání jsem si nechal na další ochutnávky. 

Rodan