Před časem jsme se tu s Jardou vyznávali k oblibě italského vína Montepulciano D’Abruzzo. Mne si získalo tmavou rubínovou barvou, vůní a chutí po švestkách a lesním ovoci, typickým jemným tříslem a dlouhým hladkým závěrem. Jednou z preferovaných značek, která mne při ochutnávkách nezklame, je vinařství Femar Vini, které vyrábí svá vína napříč Itálií, aby naplnilo svůj cíl. Vínem chce potěšit a propojit lidi, kteří víno pijí.
Na vína ze zmíněného vinařství jsem prvně narazil v českobudějovické vinotéce Hroznovka. Už jsem tu vyprávěl své dilema, když jsem se měl rozhodovat mezi koštem skvělého Montepulciano D’Abruzzo a neméně dobrého vína z odrůdy Primitivo. Já se tehdy rozhodl pro první z nich a natolik mne zaujalo, že jsem si ho začal domů brát po lahvích. Přesto mi časem mé rozhodnutí začalo vrtat hlavou. Udělal jsem dobře? Vždyť ani nevím, zda nabízené Primitivo nebylo stejně dobré, nebo dokonce i lepší…
Proč se trápit tím, co se dá snadno zjistit. Jakmile opadla omezení vyplývající z nouzového stavu a já začal opět jezdit na služební cesty do Českých Budějovic, navštívil jsem po čase Hroznovku. Posadil jsem se k baru a poprosil o skleničku červeného. Než jsem stačil obsluze připomenout mou slabost pro Montepulciano D’Abruzzo, dozvěděl jsem se, že není pouze mým oblíbeným vínem. Všechny zásoby tohoto vína byly totiž již vypité. Nicméně, druhým vínem, co jde ve vinotéce na dračku je Primitivo. Zaradoval jsem se. Vždyť právě kvůli němu jsem tady…
Do skleničky jsem dostal Primitivo z regionu Puglia, vyrobené v řadě Montecore, s označením IGP, ročník 2018. Do té doby jsem netušil jednu zásadní věc. Objevil jsem ji v momentě, když jsem si začal prohlížet etiketu vína. Opět to samé vinařství jako v prvním případě u Montepulciano D’Abruzzo. Společnost Femar Vini, která koncem minulého století navázala na původní vinařství rodiny Mergé. Sídlí sice v oblasti Říma, ale pěstuje hrozny a produkuje vína v obcích ve třech oblastech Abruzzo, Puglia a Sicília.
Tentokrát ve vinařství zařadili víno odrůdy Primitivo do jiné řady vín. Namísto Epicure, ve které bylo Montepulciano D’Abruzzo, je toto víno označeno názvem Montecore. Vinařství tato vína prezentuje jako spjatá se starými tradicemi, zároveň je však nabízí jako osobitá vína nabitá energií. A jak mi chutnalo? Ve sklenici jsem měl víno purpurově rudé barvy. Ve vůni byly patrné přezrálé švestky, ostružiny a eukalyptus. Chuť byla plná, vyvážená, v zásadě stejně čarovná jako vůně vína, možná ještě navíc okvětní plátky růže, lékořice a grafit. Hladká dlouhá dochuť s příjemnými tříslovinami.
U Primitiva je typické, že jakožto raná odrůda dozrává do vyšší cukernatosti, výsledné víno má tedy po fermentaci logicky vyšší procento alkoholu. Měl jsem štěstí, ochutnávané víno bylo harmonické, alkohol dosáhl pouze 13 procent.
Měl bych se na závěr vrátit k pomyslnému souboji dvou dobře udělaných vín z jednoho a toho samého vinařství. Na jedné straně Montepulciano D’Abruzzo, na druhé Primitivo. Dívám se zpětně na jejich charakteristiku. Barva identická, vůně podobná, chuť… Možná ta chuť je v případě Primitiva košatější, ovocnost a exotické tóny potlačují taniny a víno získává na sametovosti. Já podobná vína řadím k ženskému pití, ale není v tom nic pejorativního. Vůbec tuto odrůdu nehaním, mám ji rád a často ji s oblibou ochutnávám. Oproti tomu Montepulciano D’Abruzzo mi v ústech vyváří ten správný pocit, který mám z vína, co mi nabízí to nejlepší z toho, čím disponuje. Než se naděju, mám zpravidla v sobě celou lahev. Super chlastací červené víno…
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat