Pravidelní čtenáři

pondělí 31. ledna 2022

Pozdrav z Podyjí

Setkání s Rodanem v jeho kanceláři je vždy velkým zážitkem a samozřejmě i inspirací. Setkáváme se tam s větší či menší pravidelností v momentech, kdy není z různých důvodů možné navštěvovat degustace nebo jiné podniky. Nebo prostě jen tak, když si chceme v klidu popovídat a probrat mimo jiné naše strategie a taktiky, o čem bychom v budoucnu chtěli psát, případně kam bychom se chtěli podívat.

Na takové vědecké bádání je potřeba se dobře vybavit, to je jasné. Takže se vždycky každý snažíme přinést (nebo otevřít) nějakou zajímavou lahev. Nejde o to, aby byla extrémně drahá, ale prostě zajímavá. Grand Cru od prestižního vinaře, to by uměl každý, pokud by na to měl. Rodan tentokrát otevřel mimořádně zajímavé víno z Kutné Hory s názvem Samet. V minulém textu už toto víno dokonale popsal, mě nezbývá než potvrdit, že takové víno k nám do Čech skutečně patří.

Možná by Vás zajímalo, co za víno jsem přinesl já. Není tajemstvím, že se při degustacích zaměřuji spíše na vína ze světa, nicméně tentokrát jsem přinesl jedno mimořádné víno od nás z Moravy. Ještě než prozradím, o které jde, dovolte mi krátkou vzpomínku na náš výlet do vinařství, který jsme s kolegy z práce plánovali snad dva roky. Covid nám dokonale zamával s plány, naši návštěvu jsme museli několikrát odložit. Na podzim loňského roku se ale konečně situace zlepšila a my jsme konečně mohli vyrazit na tolik očekávanou návštěvu vinařství Thaya do Hnanic nedaleko od Znojma. Ta doba byla dokonce tak dlouhá, že z původního vinařství Trávníček a Kořínek se stalo vinařství se jménem řeky Dyje v němčině.


pátek 28. ledna 2022

Báječné chlastací Gamay z Château de Durette

Za to, že jsem ve svém věku objevil krásu vín z modré odrůdy Gamay, vděčím především panu Vladimírovi. Teda, většina fandů do vína ho pod tímto občanským jménem asi znát nebude, sám si říká Sklenička a prezentuje se na stejnojmenném blogu. Díky jeho kontaktům a energii tu a tam dorazí do Čech paleta vín, kterou pak osobně distribuuje jako komunitní bedýnky mezi nás, co o to stojíme. No a logicky, jednou za čas přijde volba i na známou francouzskou oblast Beaujolais, což znamená, že lze ochutnat za přijatelné ceny špičková vína právě z odrůdy Gamay. 

Poslední komunitní bedýnky dorazily tento týden. Byla možnost si vybrat mezi dvěma, v zásadě srovnatelnými výběry. Já volil tentokrát vína, na která nedošlo v předchozím roce. I když všechno je pochopitelně jinak, tentokrát byla většina vín z aktuálně nejnověji nalahvovaného ročníku 2020, takže šlo vlastně o mlaďochy, které jsme ani před tím šanci ochutnat neměli.


středa 26. ledna 2022

Samet z Kutné Hory

Když tak o tom přemýšlím, tak většina vinařství, kam si jezdím pravidelně pro víno, se v určitý okamžik zachová stejně. Začne nabízet něco, čím se výrazně vymezí vůči ostatním, prezentuje nám své prémiové víno, které se odlišuje kvalitou a zpravidla i cenou. Prvně mě tím překvapil čejkovický Petr Bíza s jeho Grand Cuvée Bizé a Grand Cuvée Cabermer, určitě nezapomenutelná je i souhra Miloše Michlovského a Františka Mádla při kupážování Cuvée 1 + 1. Mohl bych prolistovat poznámky a vytáhnout další perly, určitě mě nikdy tato vína nezklamala a patří rozhodně k tomu nejlepšímu, co se dá v moravských sklepích objevit.

Loni jsem si objednával několik krabic od Lukáše Rudolfského z Vinných sklepů Kutná Hora. Už jsem tu o tomto vinařství několikrát psal, známe se s Lukášem řadu let, kdy průběžně ochutnávám vína z jeho BIO produkce pod značkou Demeter. Jak tomu tak bývá, ne vždy se vína ze středních Čech trefí do mé chuti, některá jsou však určitě moc povedená a litoval bych, kdybych je minul.

Ze sentimentálních důvodů jsem moc usiloval o jejich suchý Cabernet Cortis, ročník 2016, s přívlastkem výběr z bobulí. Dalo mi to velké přemlouvání se dostat alespoň k jedné lahvi, holt, když se něco povede, tak je to hnedle pryč. Šlo hodně tmavé mohutné víno s charakteristickými kabernetovými znaky a mohutným tříslem. Kromě lesního ovoce v něm byla i chuť koření a čokolády. Poměrně vysoký alkohol se postaral o dlouhý hřejivý závěr. 

Fajn víno, ale přece jen ke srovnání s mezinárodním Cabernet Sauvignonem v českém podání tomu ještě něco chybělo. Možná je chyba ve mně a budu si muset časem přivyknout, nebo se s touto odrůdou musí naši vinaři ještě naučit pracovat, aby se pak zrodil zázrak.


pátek 21. ledna 2022

Výroční slepice

Proplétám se množstvím různých tabulek, grafů a textů, které jsme za loňský rok při naší práci vyplodili. Naším úkolem je podat souhrnnou výroční zprávu o tom, co jsme auditovali a s jakými výsledky. Tak vlastně alespoň u nás vypadá začátek nového auditního období. Napadlo mě to udělat podobně i s vínem, sestavit takovou výroční auditní zprávu. No dobře, teď však vážně. Zpráva to nebude, ale mohlo by to být ohlédnutí za nejzajímavějšími kousky, které jsem mohl ochutnat.

Nakonec před Vánoci jsem sliboval, že jakmile proběhne slepá degustace pro mé přátele, budu o ní referovat. Nechtěl jsem dopředu prozradit, co že se to bude ochutnávat. Tak jdeme na to, představím Vám vína, která mě baví a současně vína mimořádná, která jsem loni ochutnal. Bude to taková výroční slepice.


středa 19. ledna 2022

O korkových špuntech

Psaní našich textů na blog provází chuť se podělit o zážitky, k tomu je třeba přidat nějaký ten volný čas a především musí přijít ta správná inspirace. Někdy nestačím ani zachytit vše, co se na mě od vinařů a z wineshopů valí, zajímavé poznámky z degustací se kupí v rohu stolu a paměťová stopa v mé mysli zpravidla pomalu ztrácí na kvalitě. Jindy se zase dlouho nic neděje, teda alespoň nic, co by stálo za řeč, co by překvapilo a zaujalo. Pak se taky někdy snažíme využít známostí, vyzpovídat osobnosti ze světa vína, věnujeme se tomu, vymýšlíme otázky a z druhé strany odpovědi nepřicházejí a nepřicházejí…

Když mě dlouho nové podněty zvenčí míjely, nezbylo nic jiného než zapátrat hlouběji v mém archivu, vytáhnout nějakou tu zajímavost, o které by stálo za to napsat pár vět. Nemám tam nic, o čem bych nevěděl, spíš tam jsou lahve, které už delší dobu odkládám. Díky tomu tak během omezených společenských styků v pandemické době nastala šance občas ochutnat něco, co v normálních časech spolehlivě překryjí novinky.

Charakteristickým rysem mých ochutnávek vín v poslední době se staly starší ročníky uvedené na vinětách. Jsem natolik rozumný, že odkládám většinou červená vína, která by přece jen měla vydržet více než ta bílá. Současně těm letitějším lahvím dopřávám vyšší komfort, udržuji je v chladničce při doporučené teplotě, pěkně naležato, aby byl zvlčený korek. Ač o ně pečuji, ne vždy se mi za to odvděčí. Někdy je to zkrátka sázka do loterie, zda víno bude právě v takové kondici, jako bylo tehdy, když jsem si ho kupoval. 


čtvrtek 13. ledna 2022

Novoroční otázky pro vinaře Tondu Blažka

Sotva jsme se za všeobecného veselí rozloučili se starým rokem a přiťukli si na ten nový, už v tom zase lítáme. Od rána do večera jsme zaplaveni každodenními úkoly, když pak večer vyšetříme trochu času, abychom si sedli ke sklence, tak nás dost často přemůže únava. S tím se však musí bojovat. Já volím cestu povídání s oblíbenými vinaři, to mě zpravidla dokáže naladit natolik, aby se mi vrátily myšlenky na jejich výtečná vína.  Tak vás dneska vezmu s sebou, chcete?

Není to tak dávno, když jsem se na našem blogu zmiňoval o vinařství Antonína Blažka. Dolní Bojanovice je jednak překrásná vinařská obec se spoustou šikovných vinařů, jednak místo, na kterém se letos příroda vyřádila. Sotva týden poté, co jsme navštívili otevřené sklepy v Novém Poddvorově je postihlo krupobití a následně se tu přehnalo tornádo. Pohodový vinař pan Antonín se ženou Ditou se s námi ještě bezstarostně bavili a dávali ochutnávat svá vína, aby se pak musel vzápětí hrabat z nejhoršího…


pondělí 10. ledna 2022

Vznešený Regent k vašim službám…

Táhnu za sebou ještě několik restů z loňského roku. Teda nic důležitého, určitě by si toho asi málokdo všimnul, ale já to mám v hlavě a nedaří se mi na to zapomenout. Jedním z vín, se kterým jsem se loni setkal, byl Regent. Teda, už jsem ho několikrát popíjel i dříve, ale teprve tentokrát mi zkřížil cestu natolik, že se k němu budu vracet.

Takže popořádku… V dobách před koronavirovým tsunami jsem si jezdil pro vína do Saska. Ani ne kvůli tomu, že by byla tato oblast pupkem vinařského světa, ale spíš proto, že jsem se zde dostal na německý trh s víny. Spíš jde zde zpravidla o mainstreamovou nabídku, ale jak jinak ochutnat, co se zde dostává do skleniček nejčastěji?

Kromě úžasných Rieslingů a v červeném víně převládajících Dornfelderů zpravidla vždy končí v mém nákupním košíku nějaká zvláštnůstka, na kterou běžně u nás nenarazím. Už jsem tu psal například o Franken Weingalerie, která je takovou zajímavou přehlídkou německých vín. Odrůdy jako Bacchus, Domina nebo Elbling nejsou právě pro naše končiny typickými.


pondělí 3. ledna 2022

Koštýřoviny na prahu roku 2022

 Mnozí z nás si nyní na startu nového roku dávají svá individuální předsevzetí, čeho by chtěli dosáhnout, aby byli ve svém životě spokojenější, úspěšnější a snad i šťastnější. Mnohdy nám to dlouho nevydrží. Přestaneme se snažit toho dosáhnout dřív, než se nám ambiciózní cíl přiblíží alespoň na dohled. Co s tím? Záleží tedy na nás. Buď sami sobě nevěříme a už nějak počítáme s tím, že nám naše předsevzetí nevyjde, nebo zkrátka přemůžeme svou slabost, lenost či pohodlnost, něco v sobě zlomíme, naše snažení nevzdáme a dokážeme si splnit své sny.

Mezi má předsevzetí do nového roku 2022 jsem opět pochopitelně zařadil touhu objevovat ta nejlepších vína u nás, ve starém i novém světě… A nejenom vyhledávat ochutnávky zajímavých vinařů, navštěvovat vinotéky a vinné sklípky plné zajímavých vinných lahví, taky si o tom dělat pilně poznámky a zpracovávat texty na náš blog. Jinak řečeno mezi má předsevzetí se dostalo i letos nevzdat to a dál pokračovat v publikování Koštýřovin. I když je fakt, že někdy je to boj, aby se nový text dostal na první místo mých priorit. 

Pokud však vidím, že si naše články nepíšeme s Jardou jen sami pro sebe, že každý text čte spolu s námi dalších pár desítek milovníků vína, stojí za to pokračovat… A když vám pak někdo řekne, že se tuhle do blogu začetl a moc se mu naše vyprávění líbilo, myslím, že to nepíšeme zbytečně. Jen tak pro úplnost… Za loňský rok jsme vydali 118 samostatných textů, které si přečetlo 2634 čtenářů. Přál bych si snad i víc, ale i tak je to pro mě naplněný sen a rád budu dělat všechno pro to, abych ty, co si na nás zvykli, nezklamal.