Weingut Familie Frei z Kamptalu

Vinobraní v plném proudu, každou chvíli ochutnávám vínka od zajímavých vinařů z Čech a Moravy, dalo by se říct, že v září mě budou zahraniční vína míjet. Ale nikdy neříkej nikdy. Minulý víkend nám tu v Praze naplánovaná vinobraní uplavala, tak jsem našel chvilku času a přerovnával jsem si má archivní vína. Narazil jsem na jedno téměř zapomenuté z loňského Wein Früling festivalu ve třech Dolnorakouských vinařských regionech. Riesling z teras nad Zöbingem z rodinného vinařství Stefana a Ulrike Frei.

V rodném listě má toto víno uvedeno Kamptal DAC Ortswein Ried Heiligenstein. Už jsem se o této lokalitě charakterizované sklepní uličkou uprostřed stráně s terasovitými vinicemi zmiňoval dvakrát. Psal jsem tu pochvalně zejména o vinařství bratrů Baumgartnerových, jejichž dovezenou krabici vín jsem vypil bezprostředně po návratu z Kamptalu s velkým potěšením. 

Z poznámek a na základě fotografií si vybavuji, že se Stefan Frei orientuje na udržitelnost jak na vinici, tak ve sklepě. Hrozny sklízejí na vinici ručně do malých bedýnek a pak následuje ve sklepě šetrné lisování. Díky tomu dokáží produkovat kvalitní vína, která sklízí mnohá ocenění na lokálních výstavách vín či na AWC Wiena. Ale neorientují se pouze na tichá vína, v jejich nabídce jsou i sekty a hroznová šťáva.

Vína ze Salabky

My Pražáci jsme náležitě hrdí na fakt, že i na území Prahy je několik vinic, kde se dělají fajnová vína. Několikrát jsem tu psal o Grébovce, kterou mám tak říkajíc za humny, na ochutnávkách se setkávám se špičkovými víny od Zilvara, od Vydry z Jabloňky, z vinice svaté Kláry nebo třeba s družstevními víny z Máchalky nebo z Modřan. Letos jsem měl štěstí a několikrát jsem natrefil na vinařství Salabka, které se nachází kousek za Botanickou zahradou v Troji.

První setkání bylo se spolumajitelem vinařství Janem Tomáškem při procházce po jejich vinici organizované spolkem Bohnice žijí… Bylo to začátkem května, takže jsme se hodně bavili o aktuálních jarních mrazících, na které nasazená réva doplatila. Pro mě to bylo první setkání s kouzelným místem, ze kterého jsem měl příležitost už pár parádních vín ochutnat.

Kdo je přespolní, tak alespoň pár základních informací. Salabka je viniční trať v pražské Troji se stejnojmennou usedlostí. Skládá se ze čtyř vinic, první zmínky o její existenci pocházejí z let 1224-1233. V 16. a 18. století se mezi jejími majiteli poprvé objevuje jméno Salaba, nicméně až od 18. století nese jméno po jednom z majitelů, Janu Kašparu Salabovi. Později byla vinice zrušena a dlouhá léta se nevyužívala. Obnovy se dočkala až tehdy, když se potkal majitel tamních nemovitostí pan Čermák s úspěšným podnikatelem panem Tomáškem, otcem současného spolumajitele a pustili se do ambiciózního podnikatelského záměru, znovu zvednout prestiž největší vinice v Praze.