Pravidelní čtenáři

středa 27. ledna 2021

Cannonau di Sardegna

Jednou z atraktivních degustací, které jsme se spolu s Jardou loni zúčastnili, byla ta, kde jsme ochutnávali vína z italských ostrovů. Kdo nás tu čte pravidelně, tak ví, že jsme vysoce hodnotili zejména dvě odrůdy, které se pěstují především na Sardínii. A to Carignano a Cannonau. V našem rozstřelu to o prsa vyhrálo Carignano, ale i druhé víno v pořadí toho mělo hodně co nabídnout.

Utekl půlrok, ochutnal jsem spoustu italských vín, ale Sardínii jsem míjel. Nebylo to plánované, ale nikde jsem se k vínům z tohoto ostrova nedostal, no ani cíleně jsem po nich však nepátral. Ono koneckonců na ně pořádně narazit nešlo, když jsme všichni celou dobu na home officech a žádné oficiální ochutnávky se od podzimu nikde nekonají.

O to větší radost mi včera udělala italská prodejna Ristorante Gastronomia i Trulli, kolem které jsem musel projít cestou na poštu v Podolí. Nezvu vás na jídlo, stejně by to bylo jen o výdejním okénku a museli bychom si ho pak odnést domů. Upoutal mě spíš velký nápis na skleněné výloze. 20% sleva na vína… No uznejte, tomu se nedá odolat. Italská vína mám rád a pokud mi je někdo nabízí o pětinu levněji, proč do toho nejít?


Výběr zde nebyl právě rozsáhlý a vína i po odpočtu slevy něco stála, ale přece jen jsem si vybral. Upoutalo mě hned první červené, na které jsem narazil. Cannonau di Sardegna DOC, ročník 2018, řada San Constantino, vinařství Poderi Parpinello z Alghera v severozápadní části Sardínie. Nebylo těžké dohledat, že se jedná o rodinné vinařství, které založil v šedesátých letech Giampaolo Parpinello, a dnes se na provozu podílejí jeho tři dospělé děti Laura, Giusi a Paolo. Třicetihektarové vinice v lokalitě Janna de Mare využívají podloží vytvořeného z půdních slepenců s vápencem a písky. 

Šlo o koupi naslepo, nicméně hlavní důvod byla odrůda. Jak už z názvu plyne, upoutalo mě Cannonau na etiketě vína. Kdo potřebuje poradit, jde o typickou středomořskou odrůdu, kterou jste již mnozí pili, buď pod názvem Grenache ve Francii nebo Garnacha ve Španělsku. Ostatně před pár dny jsem o ní psal při vzpomínce na víno z oblasti Prioratu.

Cannonau je nejrozšířenější odrůda na Sardiníi. Geneticky je sice shodná s výše uvedenými, ale přece jen, izolovaný historický vývoj od 14. století, místní prostředí a technologie výroby z ní nedělá ještě úplně stejná vína jako ve Španělsku či Francii. Určitě se odlišuje aromaticky kořenitými projevy a taky možná právě jednoodrůdovým zpracováním. Na rozdíl od toho na pevnině se spíš sceluje do kupáží typických třeba pro vína z údolí Rhony. 

Vína z této odrůdy na Sardínii mají většinou středně intenzivní rubínovou barvu, v aroma jsou tóny květin, jako třeba fialek, zralého zahradního ovoce a středomořského sladkého koření. Byť se potkávají s dubovými sudy, až na výjimky nejsou určena k dlouhé archivaci, pijí se spíše do několika málo let po nalahvování.

A jak to vidím já? Což o to, chutnalo… Musel jsem vínu chvilku posečkat, zprvu z něho lezly výrazné bylinné tóny, jako byste lisovali hrozny spolu se střapinami či nedozrálými slupkami, ale spíše to byl jen dozvuk delší dvoutýdenní macerace na vzduchu. Než nám však lahev podlehla, vůně se rozjasnila a příjemně otevřela. V chuti byla kromě náznaku ovocné marmelády určitě typická jemná sametovost vína, třísla byla spíše znatelná jen na pozadí a nepřekážela. Hlasuji pro sebe někde na čtyřce pomyslné pětibodové stupnice. Fandové Vivina najdou podobné hodnocení i tam. Myslím, že takovéto víno střední kategorie není špatnou volbou při objevování krásy vín italských ostrovů.

A pokud chcete pomyslnou tečku na závěr, použiji ji z webu vinařství, kde citují Benjamina Franklina: "Víno je jistým důkazem toho, že nás Bůh miluje a chce, abychom byli šťastní."

Rodan


Žádné komentáře:

Okomentovat