Pravidelní čtenáři

pondělí 18. května 2020

Víno pro maršála

Dá se říci, že mne celý život míjela vína ze zakavkazských zemí, či středoasijských republik. Pokud jsem na ně už na nějaké přehlídce vín narazil, buď jsem je přeskočil, nebo ochutnal jako kuriozitu, přičemž název vína jsem si stejně dlouhodobě nezapamatoval. Vždyť co vím, jen v Gruzii pěstují na 500 domorodých odrůd. Jak to tak však bývá, odříkaného chleba největší krajíc. Práce mne na čas odvála do Tádžikistánu a já tam při procházkách vinicemi, či svátečně na regálech magazínů louskal azbukou ty nejrozmanitější názvy odrůd, které jsem do té doby nepotkal.
No vlastně na jednu odrůdu jsem už narazil tady u nás. Asi ji znáte také. Mám na mysli modrou odrůdu Saperavi. Nic vám to neříká? Možná že jste někdy při procházení historie zachytili alespoň jeden fakt, že víno z této odrůdy s oblibou popíjel maršál Josif Stalin. Traduje se o něm, že zatímco na bujarých večírcích se všichni kolem něho odrovnávali vodkou, on jen ucucával toto víno, které si nechával letecky posílat z gruzínské vesnice Ateni.
Co vlastně o této odrůdě vím? Pochází z Gruzie, kde je považována za starobylou moštovou odrůdu určenou pro výrobu oblíbených červených vín. Nejvíce ji tam pěstují na východě v Kachetii, ale už dávno není pouze lokální odrůdou, pěstuje se prakticky i ve všech dalších bývalých republikách SSSR, také ve východní Evropě, ale i v Jižní Americe, USA a Číně. V naší státní odrůdové knize zapsaná není, takže se z ní nedají vyrábět ani zemská vína.
Saperavi je vlastně barvířka, má tmavou rubínovou barvu. Po chuťové stránce není jednoduché víno jednoznačně zařadit. Jak jistě víte, Gruzie je vyhlášená tradičním způsobem výroby vín ve velkých hliněných nádobách zakopaných v zemi, v tzv. qvevri, odkud víno získá naprosto jinou chuť, než-li když ho školíte v nerezu nebo v dubovém sudu, případně v barique. Vína Saperavi, na která jsem doposud narazil se pohybovala chuťově někde mezi Syrahem a Pinot Noir, ale pro mne s výraznější trpkostí tříslovin. Odrůdová chuť je po zralých tmavých třešních, sušených švestkách, případně fialkách. Čím déle zraje, tím více získává harmonickou chuť, byť s vyšším obsahem alkoholu.
Určitě si toto téma gruzínských vín a jejich specifická výroba zaslouží řadu dalších zastavení v našich textech. Já se teď vrátím k mým zážitkům. Ochutnal jsem již několik lahví gruzínských vín Saperavi, jednu mi dokonce přivezl kolega Petr, když byl pracovně v Tbilisi. Ano, hodnocení tohoto vína zapadá do zmíněného popisu. Možná bych přidal ještě lesní plody, v ovoci víc kyselinek a trpkosti, jako mají třeba jeřabiny, trnky a višně. Každopádně plné víno se spoustou tříslovin a dlouhá dochuť. Rád bych si však v tomto případě ještě na tu harmonii chutí počkal.

Úplně jiná situace mne čekala v Dushanbe. Vín k zakoupení tam bylo celkově dost málo, a pokud už jsem na nějaká dovozová narazil, tak místo gruzínských spíš ruská a moldavská. Štěstí na odrůdu Saperavi jsem měl jen u vín z Kyrgizie. Ochutnal jsem jejich typicky odrůdové víno z vinice Atalyk v oblasti Ysyk-Ata, vyrobené v šarži 10 000 lahví společností ChampagneVinKombinat, spadající pod agroskupinu Atalyk Group, hospodařící na severu Kyrgystánu u hranic s Kazachstánem. V informacích uvádějí, že 200 hektarové vinice se nacházejí podél příznivé 43 rovnoběžky, stejně jako vinice ve Španělsku, Francii, Itálii, Bulharsku či Gruzii. Sazenice pořizují výhradně ze Severní Ameriky a Evropy a pěstují tam zejména Cabernet Sauvignon, Merlot, Chardonnay, Pinot Noir, Ryzlink rýnský, Sivi Burgundac, Aligote, Muscat, Saperavi a Rkatsiteli.

Když to tak zpětně hodnotím, v případě Saperavi Atalyk šlo o dosud nejlepší víno této odrůdy, ke kterému jsem se kdy dostal. Avšak znáte to, mezi slepými… Určitě to nejlepší víno z této starobylé gruzínské odrůdy na mne ještě někde čeká. A že jsem se alespoň trefil do chutě maršála Stalina? Nevím, narazil jsem teď aktuálně na poznámku, že to nebylo víno z odrůdy Saperavi, co s oblibou popíjel, ale z úplně jiné. Prý pocházející z Khvanchkara nebo Usaxelauri… A prý dokonce, když se na to zeptáte některého z gruzínských vinařů, odpoví vám, že Stalinovo nejoblíbenější víno, bylo právě z té odrůdy, kterou pěstuje vinař sám a o kterou se zajímáte. Takže patrně jde jen o vinný mýtus.
Rodan

Žádné komentáře:

Okomentovat