Je to už více než dva měsíce, kdy se dva auditoři Jarda a Rodan rozhodli hledat cestu z bezmoci covidových omezení. Našli ji díky vytvoření svého blogu o víně a v sepisování zážitků, vzpomínek, dojmů, názorů, preferencí a tipů na ochutnávky. Otevřeli tak sobě i svým přátelům vrátka do bohatého světa, kde kultura pěstování révy, výroby přepestré škály vín a jejich umírněné konzumace souzní s rozvojem civilizace, má dopad na uměleckou tvorbu a její přijímání, na nastavení a udržování společenských vztahů.
Podle všeho se záměr podařil, po celou tu dobu oba každodenně přicházejí se svými texty, které poodhalují střípky z jejich zajímavých životů, které jim uvízly v mysli a o které se chtějí podělit. Pochopitelně jim v tom pomáhají poznámky, deníčky, fotografie, rozhovory s rodinou či přáteli a v neposlední řadě i strejda Google. Našli se i pravidelní čtenáři, statistiky zaznamenávají desítky denních přístupů, nejúspěšnější text jich má více než stovku. Přestože je blog psán česky, čtou ho zájemci i z USA, řady západoevropských zemí, z blízkého okolí pak z Chorvatska, Rakouska a Slovenska. Takže co víc si přát. Ať nám to takto ještě dlouho vydrží.
Oba blogeři jsou dobrodruzi při objevování vín, milovníky při jejich ochutnávání. Svými texty to dávají pravidelně najevo. V mnohém se shodnou, ze zaměření jednotlivých příspěvků je však vidět, že jejich zájem necílí vždy stejným směrem. To je koneckonců i na blogu zajímavé. Lze tu číst jak o vínech z tuzemské vinné scény, ale i o zajímavých vínech z okolních zemí, která jsou pro nás snadno dostupná, jen si umět vybrat. Několik textů však mířilo i na vína, se kterými je možno se setkat spíše náhodou. Proč tedy nevyužít možnosti oslovení obou autorů a zeptat se jich, co je na vínech baví?
Pánové, ve svých textech skládáte svůj hold dobrým vínům. Dokážete si představit, že byste se bez vína mohli obejít?
J: Nedokážu. Ale ne proto, že bych byl konzumentem velkého množství vína. Naopak, já vlastně piju víno velice málo a dávám přednost kvalitě před kvantitou. Jak hlásí jeden citát, „víno pijeme proto, aby nás povzneslo, ne položilo“. Než se trápit s průměrnou lahví celý večer, raději si dám sklenku kvalitního vína. Samozřejmě záleží na množství dalších faktorů, ale obvykle aspoň jednou týdně se nějaké „setkání s vínem“ odehraje. Může to být degustace, posezení s přáteli nebo návštěva nějakého podniku. Bude-li zdraví sloužit, doufám, že si nebudu muset život bez vína ani představovat.
R: Občas se na toto téma přetahujeme s mou ženou. Zda jsem si již vybudoval závislost, podobně jako to má kuřák s cigaretou. Víno určitě ochutnávám pravidelně, ale spíše bych to viděl ve stylu života, mixu práce a relaxace, dostatečnému hmotnému zabezpečení, které mi umožňuje si za svou zálibu i připlatit. Jsou i delší časová období, kdy z pracovních či zdravotních důvodů si musím koštování odpustit. Rád se však k dobrým vínům vracím, ne proto že musím, ale že chci.
Píšete o vínech z různých odrůd, bílých i modrých, o vínech z různých zemí, oblastí a terroirů, od různých vinařů či z podařených ročníků. Myslíte si, že jste již dostatečně poznali své preference a vyhledáváte speciálně konkrétní typ vína?
J: Nebudu zdržovat omáčkou a odpovím přímo. Piju více červená vína a nechci zastírat, že ta z Francie a Itálie mi opravdu chutnají. Z bílých mám moc rád německé a rakouské Ryzlinky, v Rakousku si dám Veltlín. Na druhou stranu je pravda, že i nový svět a samozřejmě domácí vinaři dokážou vyrobit víno, které ve světě obstojí. Jen je potřeba hledat. Nerozumím tomu, proč se u nás pěstuje tolik všelijakých odrůd místo toho, aby se vinař zaměřil na výrobu vína, které odráží terroir.
R: Řekl bych, že by bylo škoda se zavřít do ulity a pít stále jen jedno, stále stejné víno. Zajímavé je právě ono objevování, když už narazím na dobré víno, chci se okamžitě přesvědčit, že se mu vážně jiné nevyrovná, a k tomu musím ochutnávat další a další. Jsou i období v mém životě, často i díky sezónám v rámci roku, kdy preferuji bílá, jindy zas červená vína. Nechci se omezovat ani v tomto. A zda tuzemská či zahraniční? Nejsem ani dogmatický patriot vyhýbající se zahraničním vínům, ani paušální odsuzovatel nevhodných klimatických podmínek pro výrobu červených vín na Moravě. Mám rád dobrá vína odkudkoliv.
Přesto, neutíkejte prosím od otázky. Máte-li možnost si vybrat odkudkoliv tři dobrá vína. Jaká by to byla?
J: Na to se nedá odpovědět. Nebo minimálně nedá se odpovědět a současně si to u někoho nerozházet. Přivádí mě to k myšlence, že bychom mohli zavést anketu „víno, které nás tento měsíc nejvíce zaujalo“, to by mohlo být spravedlivější. Dobře, modifikuju to na tři červená a tři bílá. Z červených to jsou Pinot Noir z Burgundska, Barbaresco z Piemontu a Cabernet Sauvignon s Merlotem z Bordeaux. Z bílých Vlašák z Pálavy, Rýňák z Mosely a Veltlín z Kamptalu. A kdybych musel vybrat tři, hodil bych kostkou.
R: Na komunikačních trénincích mne učili začít vždy stejnou odpovědí, že je to dobře položená otázka. Teď to poruším. Na takovou otázku odpovědět nedokážu. Jedno víno vyzdvihnu, s tím zbytkem si to rozházím. No, pokud to však musí být… Vybral bych si jedno víno od nás, patrně dobrý moravský rýňák, jedno víno z Nového světa, patrně novozélandský Sauvignon a jedno francouzské červené. Pokušení mám jak pro Burgundsko, ale přece jen k velkému množství těch nejlepších vín jsem se tam zatím nedostal, tak bych spíš sáhl po dobrém vínu z oblasti Cotes de Rhone.
Pánové na závěr, máte ještě dostatek inspirace pro další texty?
J: Hlavní myšlenkou blogu je psát texty, které jsou nějak spojené s vínem, ale nejsou primárně zaměřené na analytické údaje, hodnocení atd. To přenecháme jiným, povolanějším. My jsme konzumenti, hedonisté, cestovatelé i básníci a také se tímto způsobem snažíme k psaní přistupovat. Neskromně naše texty nazýváme spíše fejetony, které by měly pokrýt téma subjektivně, vycházející z vlastních zážitků, někdy trochu sarkasticky, někdy třeba i vtipně. V tomto smyslu je inspirace prakticky nekonečná.
R: Určitě. Pokud se budu střetávat s dalšími víny od dosud nepoznaných vinařů, s víny z aktuálních ročníků, tak určitě bude o čem psát. Chci se pustit i do oslovování vinařů a přinášet jejich postřehy na jejich vína. V neposlední řadě bych chtěl pokračovat v textech o chorvatských, rakouských, italských, maďarských či slovenských vínech. Jak na základě mých zážitků, tak postřehů mých přátel.
Budeme všichni rádi, když si o tom budeme moci něco zajímavého přečíst. Tak ať se blogu dále daří.
Jarda a Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat