Před dvěma lety jsem s přáteli zavítal do Dolního Rakouska na akci otevřených vinařství, při příležitosti jarních ochutnávek prvních lahvovaných vín předchozího ročníku. Dostal jsem tak šanci seznámit se s úžasným světem vín produkovaných nedaleko Kremže po obou březích údolí Dunaje a vtékajících řek. Ochutnal jsem tam stovky vzorků tří vinařských regionů Kamptalu, Kremstalu a Traisentalu.
Žasnul jsem z toho, že nedaleko našich hranic vinaři nabízejí vína vlastně ze stejných odrůd, na jaké jsem zvyklý kdekoliv na Moravě či Čechách, ale vlastně de facto jde o úplně jiná vína, neboť k hroznům vypěstovaným v daném terroir vinaři přidávají své zkušenosti a tradice, přese všechno co nás spojuje, tak v tomto jsou v mnohém odlišné od těch našich.
Využil jsem letos znovu pozvání Mirka a Dáši a na Wein Frühling vyrazil znovu. Hodně mi pomohlo, že se přátelím s Dáši bratrem Evženem, který obětavě vzal auto, postaral se o řízení, a hlavně domluvil rodinné zázemí v Jaidhofu, v dojezdové vzdálenosti všech nejvýznamnějších vinařství. A když je člověk na místě, má kde spát a o vínech od rána do večera komunikovat se skupinou podobně postižených nadšenců, nic jiného než užívání krásných chvil vás nemůže potkat.
Tentokrát šlo o třídenní akci od pátku do neděle posledního dubnového víkendu, s celkem 220 otevřenými sklepy. Za uhrazený vstupní poplatek jsme dostali na ruku pásek, který opravňoval u každého vinaře volně ochutnávat vystavené vzorky. Otevíral vstup do jejich vinařství, do prostor vinařských dvorů či pod pergoly se stoly a lavicemi. Tam, kde vinaři provozují svá funkční Heurigen, dalo se zakoupit i občerstvení, takže o nás bylo na všech místech všemožně postaráno.
Začali jsme v pátek po obědě v Traisentalu. Jde vlastně o nejmenší vinařský region ze tří navštívených, pojmenovaný podle řeky Traisen. Nachází se na pravém břehu Dunaje, vinná réva se zde často vysazuje na drobných terasách. Už při první návštěvě mě tento region okouzlil svými víny na první dobrou. Podloží zdejších vinic je tvořeno vápenitou štěrkovou půdou, což spolu s jedinečným klima západního proudění větru ovlivňuje vyzrávání hroznů. Vína zde vynikají svou strukturou a pevným tělem. Mineralita pak nese chuť, podporuje strukturu kyselin a tím zajišťuje dlouhověkost vín.
První navštívený vinařský dvůr byl rodiny Markuse Müllera v Reichersdorfu. Sympatičtí mladí manželé Markus a Eva se třemi malými dětmi byli trochu zaskočeni, že prvními hosty v jejich vinařství byli právě Češi, ale velmi rychle jsme navázali kontakt a nad rámec běžné nabídky nás vzali dokonce do sklepů k sudům a nerezovým tankům.
Mladá vína ročníku 2024 byla živá, ovocná s fajn kyselinkou, s odrůdovou aromatikou, ať už se jednalo o Veltlínské zelené nebo Riesling. Vždy ve vinařství nabízejí jedno základní víno z DAC Traisental a pak dále z vybraných vinic, zde šlo v rámci ochutnávky o veltlín ze Spilbergu.
Do skleniček jsme jako první dostali Donauriesling 2024. Šlo o málo běžný PIWI kultivar Rieslingu, odolný vůči plísním, vyznačující se chutí zralých jablek a pomerančové kůry. Právě pro onu vlezlou aromatiku jsem si ho nevybral, dal jsem pro nákup přednost Rieslingu DAC 2024. Ten mě okouzlil typicky vyváženou harmonickou minerální vůní a chutí. Byť v Traisentalu rozsah vinic veltlínu vysazené plochy rýňáku válcuje, u Müllerů to u mě právě Riesling vyhrál.
Kromě obou vlajkových lodí veltlínu a rýňáku nabízí Markus Müller z bílých vín Gelber Muskateller, tuto odrůdu zde v zásadě musí mít každé vinařství, dále Sauvignon Blanc, Rivaner a Chardonnay. Já si na domácí přechutnání vybral Sauvignon. Z červených odrůd zde měli jen Zweigelt a barikovaný Merlot, obě vína byla fajn, ale rozhodl jsem se počkat na další košty.
Zmiňoval jsem se, že jsme si s vinařem hezky popovídali. Možná jsme pak během víkendu viděli i zajímavější sklepy, některé přímo jako komerční lákadlo na návštěvníky. Tady to však bylo takové přirozené… Zde hrozny svážíme, zbavujeme třapin, lisujeme, fermentujeme, necháváme zrát, lahvujeme.
Mimochodem jedna zajímavost. 80 % produkce jde ve vinařství do litrových zálohovaných lahví privátní klientele, pochopitelně se slevou. Vybavilo se mi mé mládí, kdy rodiče láhve od vína po konzumaci vymývali a já je pak odnášel jako vratné lahve do sámošky. Jak je ten kapitalismus krásný, pokud to dává smysl, tak dělejme věci účelně. Když lahev vrátíte, naplní vám ji vinař znovu a ušetříte…
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat