Vinobraní městské části Praha 3 přitáhlo na Jiřák jak vinaře, se kterými se tu rád pravidelně potkávám, tak i ty, se kterými jsem se doposud míjel. Jedním z takových je i rodinné vinařství Suský z Velkých Pavlovic, za kterým stojí především vinař Marek se ženou Martinou a maminkou Marií. Do rodiny patří i bratr Jaroslav, který je známou tváří vinařství Jedlička v Bořeticích. Vinařství bylo založeno v roce 2002, kdy rodina Suských navázala na dlouholetou rodinnou tradici pěstování hroznů a výroby vína.
Proč ten úvod? Protože jsem mezi jejich vystavenými víny našel jedno, které jsem tam nečekal. Teď nemám namysli žádné neobvyklé odrůdy, ani archivní vzorky, ale spatřil jsem na pultě lahev s označením VOC. Možná si mnohý z vás řekne, že vína originální certifikace žádnou novinkou nejsou. To je sice pravda, ale mne spíš překvapila právě tato apelace. Nějak mi uniklo, že tu máme další označená vína, se kterými se budeme nyní pravidelně setkávat. Jezdím do velkopavlovické vinařské podoblasti často a rád, sice kolem Velkých Pavlovic spíše projedu a pokračuji do Velkých Bílovic a Čejkovic, ale proč neochutnat něco nového? Něco, nad čím by měli vinaři vykonávat svůj dohled, než pustí na trh vína kvalitní, vína typická pro danou oblast.
Bavil jsem se u stánku s Markem Suským i na toto téma. Apelace VOC vinice Velké Pavlovice je poměrně mladá, byla ustavena až v loňském roce. Podmínky jsou standardní jako v případě jiných oblastí, základní je samozřejmě podmínka původu hroznů z registrovaných vinic vinařské obce Velké Pavlovice a tou druhou, neméně důležitou je výběr nejtypičtějších a nejpěstovanějších odrůd. Z bílých hroznů se jedná o Veltlínské zelené, Neuburské a Tramín červený, z červených pak André, Frankovka a Rulandské modré.
Vhledem k dalším kritériím, lze ve VOC vinice Velké Pavlovice z modrých odrůd vyrábět pouze růžová vína, klarety vyrábět nelze. Oproti například vedlejším Modrým horám lze vyrábět pouze vína jednoodrůdová, není povolena jejich kupáž, aby bylo možno jasně definovat vliv terroir Velkých Pavlovic. Vína by se měla odlišovat od běžných odrůdových vín vyrobených ve velkopavlovické vinařské podoblasti, zejména ve svých senzorických vlastnostech. Mošt pro výrobu vín musí mít minimálně 19˚ cukernatosti NM, vyrobená bílá a růžová vína musí mít minimálně obsah alkoholu 11 % obj., červená vína min. alkohol 12 % obj. Pro červená vína dále platí, že je lze vyrábět jen s obsahem zbytkového cukru do 4 g/l a není povoleno vyrábět vína v sudech typu barrique, ani za použití jiných podobných alternativ.
Byl jsem zvědavý, jakéže bude ono víno s označením VOC z vinařství Suský. Na vinobraní přivezli Tramín červený z ročníku 2019. Pochopitelně jde o víno bílé, loňský ročník červených vín ještě zraje, než bude vypuštěn do oběhu. Kdo by v tomto Tramínu červeném čekal nějakou aromatickou bombu podpořenou vyšším zbytkovým cukrem, byl by zklamaný. Myslím, že toto víno si práci se zatříděním zasloužilo. V aromatice bylo kouzelně kořenité. V plné chuti se projevovaly tóny sušeného ovoce a medu. Byť jsem měl u stánku jen malý degustační vzoreček, pochvalu ode mne získal.
Povídání s Markem Suským bylo příjemné, pustil jsem se přitom do ochutnávky i všech ostatních vystavených vín. Mezi tím jsem se dozvěděl, že v současné době vinařství hospodaří v systému integrované produkce na čtyřech hektarech vinic na velkopavlovických tratích. Tyto lokality ovlivňují i odrůdovou skladbu vinařství, z bílých vín se zaměřují především na Rulandské bílé, Veltlínské zelené, z červených pak na Modrý Portugal, Frankovku, Svatovavřinecké, Cabernet Moravia, Rulandské modré a André. Jak vidíte, tato podoblast je červeným vínům zaslíbená. Bílé hrozny se zpracovávají technologií řízeného kvašení a modré odrůdy dlouhou macerací na rmutu, která trvá šest až osm týdnů. Poté vína zrají v dubových sudech ve stabilních klimatických podmínkách chladného sklepa.
Co mi od nich chutnalo nejvíc? Ačkoliv mám slabost pro červená vína, tentokrát jsem upřednostnil dvě bílá. Jako top víno neváhám označit Rulandské bílé, pozdní sběr z ročníku 2019. Držím si u této odrůdy v paměti, že by měla vonět a chutnat po travinách a chlebové střídce, ochutnávané víno však v sobě mělo kupu tónů exotického ovoce podepřených dominantní hořčinkou. Takové to víno, co jednou ochutnáte a pak si doléváte tak dlouho, dokud v lahvi nic nezbude.
Druhým povedeným vínem bylo Veltlínské zelené v pozdním sběru z ročníku 2018. Řekl bych hezky odrůdově podané víno, šťavnaté s tóny citrusů a pepře. Obě tyto odrůdy používá Marek Suský i pro produkci oblíbené směsky pod názvem Bílé cuvée Suský, složené z Rulandského bílého, Veltlínského zeleného, Neuburského a Tramínu červeného. Populární je i kupáž Marycha, vytvořená z Malveriny, Ryzlinku Rýnského a Chardonnay.
Ani červená vína nezklamala. Na ochutnávce jsem dostal dva vzorky. Jednak André z ročníku 2017, jednalo se o vyzrálé červené víno s plnou chutí, a pak Červené cuvée Suský, které vychází stejně jako bílá varianta z rodinné tradice. Tvoří ho Frankovka, Svatovavřinecké, André a Zweigeltrebe. Moc se mi líbilo Markovo přirovnání. Zkrátka rodiče a jejich děti…
Bylo to příjemné povídání v teplém slunečném odpoledni na vinobraní, spojené s ochutnávkou povedených bílých i červených vín. Pravděpodobně můj příští výlet na jižní Moravu bude mít zastávku rovněž ve Velkých Pavlovicích.
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat