Tak jsme se konečně dočkali prvních letních dnů. Nebyl důvod váhat, na chatě jsem už nebyl měsíc. Naposledy mé révě pukala nalitá očka a vylézala první ouška. Jak to tam teď vypadá? Obvykle v červnu vinice odkvétá a na jednoletém dřevě se shlukují hrozínky. Budou tam?
Popíchnul mě vlastně zprvu email od Lukáše Rudolfského z Vinných sklepů Kutná hora. Zval své známé právě na uplynulou sobotu na brigádu do vinice U všech svatých. Nemít své zájmy určitě bych neváhal a podlomu ve vinici se rád zúčastnil. Takhle mě to přimělo si položit záludnou otázku. A ty se nepotřebuješ u sebe ve vinici pustit do zelených prací? Vylámat nadbytečné výhony z kořenů, kmínku, vinné hlavy? Jasně, tak hybaj na chatu…
Pro úplnost, kutnohorská brigáda byla spojená s koštem vína jako odměnou za pomoc ve vinici. Tak o tu se budu muset postarat u sebe sám, nezbude než vytáhnout jednu z vychlazených lahví a pěkně po práci nalézt správnou inspiraci pro vinaře amatéra. A pochopitelně si přát, aby se už od teď počasí umoudřilo, teplé letní dny smazaly téměř třítýdenní skluz, bobule se nalily cukrem vyvažujícím kyselinku do harmonického stavu. To se to pak bude panečku lisovat vínečko…
Pohled do mé vinice mě spíše zklamal. Čekal jsem bujný růst propletených lián, teda keře se o to pokoušely, ale dosáhly spíš tak jen rozvrkočených hlav se spoustou krátkých výhonů… Ani jsem ještě neměl potřebu vyvazovat, tipuji ještě dobré dva týdny, než budu zachytávat šlahouny na drátěnku. Ale jinak krása, spousta květů, co se chystají na svou pouť za hrozny. Už se těším, až si o dovolené sednu do pergoly, budu očima sjíždět řádky vinné révy a hledat, jak se nalévají první bobule.
Tak a teď o odměně v podobě bílého vína. Motal jsem se tentokrát po Moravě, shodou okolností to odnesly dva rýňáky. Ten první byl z mého oblíbeného vinařství Gréger z Rakvic. Ročník 2019, polosuché víno s přívlastkem pozdní sběr. Toho cukru se nebojte, bylo ho tam tak akorát na kyselinku. Obojí kolem 6 gramů… Kdo si není jistý, že by rýňák nepoznal po vůni, tak tady se nesplete. Jasný lipový květ, medové tóny a mineralita. Takto to mám moc rád.
Hrozny pocházely z Přítlucké hory. Docela mě zaujalo, že jsem tu před časem vyzdvihoval rýňák od Grégrů v kabinetu, ročník 2018, z trati Trkmansko. Tady jsme o kousek vedle a taky moc dobrý kousek. Jak se to říká v Jáchymovi hoď ho do stroje, asi dobrý oddíl…
Druhý večer jsem ze zásob vytáhl Vinařství Kolby. Ryzlink rýnský Selection, ročník 2018, pozdní sběr. U nich je to jednodušší, všechno obec Pouzdřany, viniční trať Kolby. Toto víno bylo suché jako břitva, ale pilo se krásně. Představte si ve vůni takový plný až mastný tón typický právě pro rýňáky. V chuti šlo o odrůdové šťavnaté víno s pikantní kyselinkou, s výraznou meruňkovou chutí a přetrvávající elegantní dochutí.
Vinice mě potěšila, zatím bez chorob a v plné síle. Čas, který jsem jí věnoval, mě naplnil energií, ze které budu ještě pár dnů čerpat. Po práci dva skvostné moravské rýňáky, které bych bez rozpaků doporučil komukoliv, kdo má tuto odrůdu rád a na Moravě ji vyhledává.
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat