Pravidelně po třetím víkendu v červnu mohou narazit pravidelní čtenáři tohoto blogu z mé strany na pění ód o otevřených sklepech v Novém Poddvorově. Jasně, že každý máme někde ty své oblíbené vinaře, kteří nás zásobují z našeho pohledu těmi nejlepšími víny. Já je prostě mám tady v Poddvorově. Letos už potřinácté jsem ochutnal téměř všechny nabízené vzorky od dvanácti místních vinařů. A avizuji dopředu, opět to stálo za to. Zvu vás teď na procházku ze svršku na spodek malebné vesnice na Podluží.
Většinou začínáme u Vládi Kašíka. Nahrnula se tam celá naše parta a než za námi stačili dorazit další zájemci o příjemná vína, už jsme měli většinu vzorků přechutnanou. Mimochodem opět velká pochvala paní Kašíkové za moravské tvarohové koláčky. Každoročně se na ně těším a nechyběly ani letos. Čekala nás tu spousta milých typicky odrůdových bílých vín, kterou servírovala Kašíkovic omladina. Škoda že ta červená vína ještě zrají, budeme sem tedy muset znovu někdy v závěru roku. Nepřidáte se?
Mám-li volit to nejlepší víno z ochutnávky u Kašíků, za sebe sáhnu po Veltlínském zeleném, suchém, ročník 2021. Úžasně voňavoučký veltlínek, tóny zralého grepu, ten se bude pít jedna radost. Do objednávky se mi vešla i dvě polosuchá vína z ročníku 2021, Ryzlink rýnský a Chardonnay. Podlehl jsem i loňskému polosladkému Hibernalu. Nezbláznil jsem se, jen na okraj, celkově zůstaly v bílých vínech vyšší kyselinky, takže úměrně tomu zbytkový cukr vytvářel ve vínech podmanivou harmonii. A jako každoročně jsem si vybral i jahůdky v jogurtu, roséčko Rulandského modrého, ročník 2021.
.jpg)
O pár metrů níže jsem potkal Ondru Konečného, zabraného do družného hovoru s Markem Gertnerem, novopečeným tatínkem… Přidal jsem se ke gratulaci a nevyšel naprázdno. Do skleničky jsem dostal Ondrův Crémant, cuveéčko Rýnského ryzlinku a Rulandského bílého z roku 2013, co sedm let zrálo na kvasnicích. Co vám mám říkat, i pro taková překvapení se jezdí na otevřené sklepy.
Opět mi moc u Ondry chutnal Rivaner, ročník 2020, loni se mezi nabízené vzorky nedostal, a musím říct, že se za další rok pěkně pochlapil. Zajímavý byl rozhodně také Kerner, ročník 2020, na tuto odrůdu narážím zřídka, ne vždy mě zaujme, ale letos mi nezbylo nic jiného než si poznamenat, musíš ho rozhodně znovu v klidu doma přechutnat. Ze všech vzorků to u mě vyhrál letos Aurelius, rovněž ročník 2020. Psal jsem tu o něm v minulosti minimálně dvakrát, letos bylo jeho kouzlo ještě větší, na začátku surovina ve výběru z hroznů, na konci kouzelné suché víno s živou vyšší kyselinkou.
To bych nebyl já, abych nevyloudil nějakou podpultovku. Ondra měl povídavou, vzal mě do sklepa k archivům a zmínil se o barikované šardonce. Lahve bez etiket, ale vinařovo poutavé vyprávění vyprovokovalo otázku, Mohu koštnout? No jinak bych to sem nebral, usmál se Ondra. Povedený moravský kousek, této odrůdě dubové dřevo sluší, musel jsem si nabízenou rezervu dopsat na objednávkový list. Už se těším na jeden ze sychravých podzimních večerů, až si Chardonnay, ročník 2018, vyškolené v barrique, pro potěšení otevřu.
Stihnu v rámci vzpomínky ještě jeden sklep. Zavítali jsme rovněž k přespolnímu vinařství, manželům Padalíkovým ze Starého Poddvorova. Rok od roku je chválím víc a víc, pokaždé přijdou s nějakým vínem, které mě překvapí. Letos to byl Müller Thurgau, ročník 2021, suché víno z hroznů sklizených na čejkovických vinicích. To je právě takové to víno, co otevřete lahev a nepřestanete ochutnávat, dokud v ní něco zbývá.
Překvapila mě rovněž Padalíkovic Frankovka, ročník 2018, zrání na starším barikovém sudu. Úžasně živá, těším se na to, až si ji otevřu v létě na zahradě v pergole s výhledem do vinice. Z ostatních vín bych asi neměl zapomenout na nádherně pitelný Tramín, ročník 2020, nebo Pinot Family – Nature, ročník 2017, kde opět výslednému efektu pomohl barrique dubový sud. A kdo je na ty voňavé slaďárny, byla tam jako obvykle Stařenčina zahrádka, směs odrůd ze staré vinice, kde nechybí ani tolik zatracovaný či jinými vychvalovaný Chorvát.
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat