Pravidelní čtenáři

pátek 24. června 2022

Letošní Poddvorov, druhé ohlédnutí

Naším dalším zastavením bylo vinařství Jaromíra Hnidáka. Já to s ním mám osobně tak trochu na houpačce. Chvíli dole, chvíli nahoře. Loni se nám spolumajitel vinařství Antonín Ryba věnoval, vzal nás do sklepa, koštovali jsme červené víno z barikových sudů, zkrátka zážitky, které naši mysl jen tak neopustí. A letos? Na pana Rybu jsem narazil až večer u cimbálu, obsluha u stolku nedokázala k vínům nic říct… Takže to dopadlo neslavně. Pár vzorků a šel jsem dál.

Co bych u nich vyzdvihl? Kdo ještě ve vinařství nic neochutnával, tak rozhodně doporučuji zkusit červená vína. Letos shodou okolností byla v nabídce ta samá jako loni. Merlot ve výběru z hroznů, ročník 2018, úžasně voňavé, pije se s obzvláštní radostí. Druhý vzorek patřil moravskému Bordeaux neboli cuvée Mozaika, ročník 2019, ze 70 % Merlot a z 30 % Cabernet Sauvignon. Taková vína mohu, mám jich pár v archivu ještě z minulých otevřených sklepů.

Z bílých vín u mě bodoval suchý nezatříděný Sauvignon, ročník 2021, a se stejnými parametry Ryzlink rýnský. Ani jeden mě však neuchvátil natolik, abych si domů vzal lahve ve větším počtu. Nákupy jsem tedy odložil napříště. Vím, že se to ve víně nedělá, každý rok je jinačí, jiné hrozny z vinice, třeba i jiné ruce vinařů. Nechám se překvapit, houpačka mě třeba vynese opět nahoru do výšin vinařských zážitků.


Naproti Hnidákům si letos otevřel svůj stánek Milan Vašíček, vinař z nedalekých Nechor. Na žebříčku těch nejlepších, které rozhodně nemohu minout, ho dlouhodobě řadím hodně vysoko. Pokud teda nic neošidí… Vybavuji si z loňska nevychlazená bílá, to se tentokrát neopakovalo, což bylo moc fajn.

Favorit, který by o hlavu převyšoval ostatní, tam snad ani nebyl. To však neznamená, že jsem si nic neodvezl. Jak se tak říká, bral jsem od každého trochu. Suché Veltlínské zelené, ročník 2021 v pozdním sběru, jemná aromatika, co vás navádí koštovat dál a dál, abyste vyhmátli to pravé, co ve víně je. Velmi povedené suché Sylvánské zelené, ročník 2021 v pozdním sběru, jedno z vín, na které se nezapomíná. 

Překvapením byl suchý Donauriezling, ročník 2021 v pozdním sběru, nově vyšlechtěná PIWI odrůda, co se už urodila na valtických vinicích. Bavil jsem se shodou okolností o ní na koštu u nás na Grébovce, pražští vinaři ji vysazují a dost si od ní slibují. Oproti klasickému rýňáku je více ovocně poutavá, což dává najevo výraznou aromatikou. Myslím, že se bude jednat o další z možných vín pro dámský doprovod.

Nemohu opominout svěží suchý Sauvignon, ročník 2020 v pozdním sběru, bílé víno s tóny angreštu a medu, co ode mě dostalo nejvíc hvězdiček. Fajn bylo také suché Rulandské bílé, ročník 2020 v pozdním sběru. Nakonec snad stojí za pozornost ještě suché roséčko ze Zweigeltrebe, ročník 2020 v pozdním sběru. Těchto roséček jsem si už odvezl v minulosti několik krabic, krásně se to pije a díky tomu i rozdává…

Milan Vašíček si pro nás připravil rovněž jedno méně obvyklé červené cuvée pod názvem Nechorka a to z hroznů, které v roce 2018 dozrály do výběru. Rulandské modré a Merlot zcelil do sympatického vína, které nechal vyškolit na barrique a pouští do světa jako reservu. Zachutnalo mi, právem si zasloužilo, abych mu ještě několikrát mohl doma věnovat svou pozornost.

O Marku Gertnerovi jsem tu už psal. Během dne se setkával s vinaři a zapíjel fakt, že se stal novopečeným otcem. Proto jsme se nemohli divit, že u stánku vinařství zaskakovali další členové rodiny. Mně tentokrát jeho nabídka moc neoslovila, celkově mi u jeho vín neseděl výrazně vyšší cukr. Liborovi s Miládkou dost chutnal polosuchý Hibernal, ročník 2021 ve výběru z hroznů, já nostalgicky opět po roce koštnul vlajková vína vinařství polosladké bílé cuvée Lena, ročník 2021, a růžové cuvée Rosé An-Zwei, ročník 2021. 

Od rána jsem u jednotlivých vinařů koštoval jejich Frizzante, Marek ho udělal jako polosladké roséčko. Což o to, vychlazené bylo moc fajn. Navíc, když vedle vás hraje dětská cimbálovka moravské lidovky. Vybavuji si, když s tím sem prvně přišel Ondra Konečný, tak jsme na víno sycené oxidem uhličitým koukali rozpačitě. S odstupem let, kdo ho nemá, jako nebyl. Počítám, že to bude velký hit letošního léta a brzo na čepu dohoní italské Prosecco.

Rodan


Žádné komentáře:

Okomentovat