S přibývajícími roky jsem učinil překvapivý závěr. Nic víc mi z balíčků pod stromečkem neudělá takovou radost, jako to, když dárek pro mě Ježíškovi doporučím sám. Jasně, neodmítám ani pozornost od mých drahých, ale přece jen, kdo to má vydržet, když děti trhají jeden vánoční papír za druhým, zatímco já jen čekám poctivě na kolečko, kdy i na mě dojde řada.
Tentokrát jsem spojil příjemné s užitečným. Covid prodělaný na přelomu září a října mě donutil zrušit galadegustaci vín od Kupmeto. Měl jsem tak k dobru cenu vstupenky, kterou jsem se rozhodl do konce roku směnit za nějaký reprezentativní vzorek vína. Nešlo mi tentokrát ani tak o množství, jako spíš o lahvinku, na kterou bych si i po čase vzpomněl.
Kdo zná blíž nabídku vín od Martina Kozáka, tak tomu je jasné, že vybrat si z celého sortimentu dovážených vín není vůbec snadné. Mně stačí lámat si hlavu při jejich slevových akcích, kdy mám chuť koupit si skoro všechno. Tentokrát mi ani tak nešlo využít šance, jako koštnout něco dobrého.
Když už, tak už… První volba byla mezi jednotlivými vinařskými velmocemi. Ujíždím sice v poslední době asi nejvíc na vínech z italských vinic, ale přesto pojmem toho nejlepšího pro mě stále zůstává Francie. Hlásím se zde primárně k vínům od Rhony, byť jich však nejvíc co do množství vypiju z Languedocu. Loni jsem také dostal do sklenek i pár povedených kousků z Beaujolais či od Loire. Tak výběr se neomezil pouze na Rhonu.
Nebudu napínat. Skončil jsem nakonec v Bordeaux. Nezatracuji místní vína, jen je zde takový přetlak různých Chateau, že se v nich ani po letech nevyznám. Navíc přes ohromnou úctu ke Cabernet Sauvignonu, zpravidla první signální, co z vína vyleze, je zelená paprika a bylinné tóny vůbec. A pokud to vinař zvládne bez toho, víno si zpravidla nemohu dovolit.
Není pravidlem, že bych podléhal marketingovým nálepkám na lahvích. Tentokrát mě však zaujala. Vybrané víno prošlo úspěšně hodnocením degustátorů z mého oblíbeného časopisu Wine & Degustation a chlubí se označením nejlepší nákup. Tak co, mám to zkusit? Druhým signálem bylo balení v dřevěné kazetě. Jasně, ta se nepije, ale pokud víno chci postavit pod vánoční stromeček, abych se jím pak mohl mezi svátky kochat, tak je to jasná volba.
Takže mi dovolte víno představit. Sequoia Rouge 2019 z Chateau Carbonneau, apelace Sainte Foy ze spojených Cotes de Bordeaux. Ano název je inspirován vysokou sekvojí stojící na dohled od zámku. Vinice tohoto vinařství se nachází na svahovém terroir poblíž Dordogne, 25 minut východně od Saint Emilion. Vína zde komerčně produkují od roku 1996 a po dvaceti letech začali dosahovat velmi dobré úrovně na trhu vín z pravého břehu Bordeaux.
Mně osobně se na zmíněném červeném cuvée líbila skladba jednotlivých odrůd. Zastoupení 66 % Merlot, 18 % Cabernet Franc a 16 % Cabernet Sauvignon nechalo vyznít více ovocitému projevu suchého šťavnatého vína s kořenitou linkou. Roční zrání ve starých sudech na jednu stranu působilo umírněně, na druhou stranu krásně vyhladilo třísloviny. K tomu plné tělo zakončené delší dochutí.
Dárek se Ježíškovi tentokrát povedl. A navíc připomínám, v kazetě mě čekají ještě dvě stejné lahve. Radost si tedy ještě brzo zopakuji.
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat