Na víně s Panenkou…

Po fantastickém víkendu uprostřed vinic v Kremstalu, Kamptalu a Traisentalu, po návštěvách desítek místních vinařství a jejich pohostinných heurigen následovala neméně přitažlivá akce Wein Prague v pražských Letňanech. A ta mě nalákala na množství ochutnávek nejenom českých a moravských vín, ale pochopitelně i na řadu zajímavých lahví ze zahraničí, namátkou mohu uvést vzorky slovenských, francouzských, italských, ale i moldavských, bulharských, chorvatských a taky těch rakouských vín.

O čem mám psát dřív? Poznámek mám mnoho a fotek snad ještě víc. Ve vzpomínkách se mi budou vybavovat zážitky hodně dlouho. Udělal jsem si zde i spoustu osobních kontaktů přímo na vinaře nebo jejich obchodní zástupce, dohledávám si na webu jejich vizitky a říkám si, že by bylo dobré si ještě něco z toho, co jsem ochutnal, znovu připomenout. Nerad bych na ta nejlepší vína zapomněl.

U stánku Weingut Humer z Mühlbachu am Manhartsberg, vinařské obce asi 50 kilometrů od Vídně, jsem narazil opět na důvěrně známé odrůdy dolnorakouských vín, včele s vlajkovou lodí Veltlínským zeleným. Ale nabízeli i pár méně známých vín, jako třeba Veltlínské červené, Veltlínské červené rané (Frühroten), Rivaner, Gelber Muskateller, Rulandské bílé, Riesling, Chardonnay a Gewürz Traminer. Z červených byla nabídka tradičně omezená jen na Zweigelt a Blauburger.

Proč se zastavuji ve vzpomínkách právě ve vinařství Humer s červeným krabem ve znaku? Napadají mě hned tři důvody. Jednak jde o vinařství provozované rodinou Margit a Andreas Humerovými z vinařského regionu Weinviertel. Pominu-li již tři zmíněné regiony a patrně nejproslulejší Wachau, je to další z celkem osmi oblastí pro pěstování hroznů na podunajských vinicích. 

Tak trochu mohu tedy srovnávat, ale netroufnu si. Možná po líbivých vínech z Wachau, krásně pitelných vínech z Kremstalu a Kamptalu, vínech na vápenci v Traisentalu je tu oblast vyznačující se typickým podložím ze spraše, písku a hlíny. K tomu je však třeba přidat terroir daný jihovýchodním úpatím pohoří Manhartsbergu a pochopitelně odrůdovou skladbou vín a kvalitou jejich pěstování a následné výroby vína.

Druhý důvod mého zastavení u stánku tohoto vinařství byli dva sympatičtí čeští obchodníci, Zbyněk a Jaruška, kteří podlehli kouzlu vín z Weiviertelu, pravidelně do vinařství jezdí a vozí milovníkům dolnorakouských vín kdekoliv po Čechách a Moravě cokoliv si objednají v cenově velmi přijatelné úrovni. To víte, u vína proberete mnohé, až mě po chvíli samotného překvapilo, že jsem musel Jarušku potkávat po dobu mých gymnaziálních studií v Ústí nad Labem. Svět je zkrátka hodně malý…

Do třetice uvedu zážitek spojený s ochutnávkou vín z Weingut Humer u stánku na Wein Prague. Zastavil se tam totiž na košt se svými přáteli i Tonda Panenka. Svým způsobem dodává každá VIP osobnost lesk jakékoliv akci, ale musím ho obdivovat, jak ochotně svolí každému, když se s ním hodlá vyfotit. Ani u našeho stánku tomu nebylo jinak. Ale proč ne, nejenom vína si trochu rozruchu zasloužila.

Alespoň krátce vyzdvihnu pár z ochutnávaných vzorků. Tím prvním byl Weinviertel DAC Grüner Veltliner 2021. Intenzivní odrůdová vůně i chuť, koření a pepřové tóny, lehce zelená jablka, příjemné harmonické víno s kyselinkou na závěr. Veltlínské červené 2020, vůně zralého ovoce, možná ananasu a manga, jemná kyselinka. Žlutý muškát 2021, ve vůni jemňoučké muškátové tóny, dále pak zralé broskve a mandarinky, to vše jemné a harmonické.

Cíleně jsem si nechal nalít do skleničky Rosé Zweigelt 2020. Byla to klasická růžovka se smetanovými tóny, ale současně i chuť vyzrálého peckovitého ovoce, v ústech plná dochuť svádící k dalšímu napití. Právě taková vína mám rád vychlazená pro letní odpolední posezení v zahradní pergole, když mi na vinici svítí slunce a pofukuje mírný větřík. Do teď jsem vždy říkal, to je bazénovka. Teď to budu muset opravit. To je ta správná růžovka na popíjení s Tondou Panenkou…

Rodan