Pravidelní čtenáři

neděle 11. května 2025

U Daschlů

Tak už to někdy bývá, když táhne po otevřených sklepích vícečlenná skupina. My s Evženem jsme ještě přechutnávali bio červené vzorky u Amona, zbytek už měl splněno a odcházel napřed. „Budeme hned vedle“, zavolal Mirek a my mu věřili. Jenže klasika, vzali to doprava a my doleva… V Gobelsburgu je spousta vinařství, takže ztratit se tu může každý. Ještě, že žijeme v době mobilů s volným roamingem.

Mírně do kopce, snad padesát metrů po levé straně, před průjezdem do dvora si skupinka lidí nechávala nalévat vína od zástupců rodinného Weingut Karl Daschl. Stylově všichni návštěvníci postávali u pultíků ze starých sudů a rozjařele se bavili. Nás tam hned odchytil mladší ze zapojených synů a začal nám nabízet vzorky na ochutnání. Já zvědavec jsem však chtěl víc než jen postávat venku, byť už se vyčasilo a na polojasné obloze se ukázalo sluníčko. 


Je možné se podívat do vinařského dvora? Šlo to, dostali jsme pozvání dovnitř do Heurigen, kde obvykle probíhají degustace vín při akcích vinařství. Klidné posezení u dřevěných stolů, na stěnách stylové obrazy, barový pultík s otevřenými víny připravenými na ochutnávku. Přesunem jsme se odřízli od ostatních návštěvníků a mohli našeho hostitele vyzpovídat. Patrně to byl ještě student vládnoucí perfektní angličtinou, které jsem jen s obtížemi stíhal. Každopádně jsme spolu s ním zmapovali historii vinařství, vinice, odrůdovou skladbu a terroir postavený na kamenitém podloží, s vinohrady v údolí podél řeky Kamp, tekoucí do nedalekého Dunaje.

Jak je patrně v Kamptalu obvyklé, zaměřují se především na bílá vína. Na vrcholu jejich odrůdové pyramidy je Grüner Veltliner, následuje Rheinriesling, na doplnění pak Gelber Muskateller, Sauvignon Blanc a Chardonnay. Z celkových 200 hektarů se pěstují bílé odrůdy pěstují zhruba na 80 % vinic, zbytek je osázen  červenými hrozny. Z nich jako obvykle nemůže chybět Blauer Zweigelt, následuje pak St. Laurent a klasický Pinot Noir. Cenově se jejich vína pohybují od 7 do 11 euro, bílé a červené rezervy ze sudů od 17 do 25 euro. Pochopitelně nechyběla ocenění od Falstaffa…

Ještě k té historii… Na webu se ve vinařství připomíná 100letá tradice výroby vína, na čemž se pochopitelně podílelo více generací rodiny Daschlů. Měli zde krásně vybavený archivní sklep, kam jsme dostali pozvání, abychom si udělali pár vzpomínkových fotek. Vína jsou zde uchována od roku 1973, nemohla chybět naše otázka, v jaké že jsou kondici. Náš hostitel připustil, že už to není stoprocentní, při poslední ochutnávce Gewürze Traminer to odhadli tak padesát na padesát, nicméně těla si stále koštovaná vína držela dobrá. Pro mě byl kouzelný zážitek, že jsem se mohl alespoň pohledem pokochat tolika archivními víny…

Po návratu na svá místa v Heurigen jsme ochutnali pár vzorků, proto jsme taky přišli. Jak veltlíny, tak rýňáky převážně z ročníků 2023 a 2024 se vyznačovaly krásnou odrůdovostí, čistotou a díky nerezovému školení uchovanou aromatikou, všechna byla udělaná pěkně do sucha, až byla patrná lehounká slanost. Líbil se mi i Sauvignon Blanc, Haide, 2024, francouzský styl vína s aromatikou do jemných tónů broskví.

Vrcholem ochutnávky byl souboj dvou Grüner Veltliner, Grande Reserve, což bylo víno, za které vinařství dostalo v roce 2021 pro ně nejvyšší bodové cenění 93 bodů Falstaffa. A když souboj, tak vertikální přechutnání dvou ročníků, z roku 2018 a právě z roku 2021. Než se pochlubím mým výrokem, ještě odpověď na otázku. Proč Grande reserve? Pozorný čtenář už tuší, ač bílá vína, tak zrála půl roku v dubových sudech. 

A teď, co mi chutnalo víc? U mě to vyhrál ročník 2018. Krásně světle zlatožlutá barva, ve vůni jemná pomerančová kůra, žluté peckovité ovoce, květinový podmanivý nádech. V chuti šťavnaté, elegantní a krémové víno, s náznaky kokosu a vanilky, jemná kyselinka, ovocný delší ovocný závěr. Přes 15 voltů alkoholu fantasticky pitelné.

Jak už to tak bývá, při nákupu jsem se nechal ovlivnit víny, které jsem ochutnal na závěr. Po přechutnání rozmanitých vzorků bílých vín mě okouzlila vína červená. Obě dvě, Zweigelt z ročníku 2021 a Svatovařinecké z ročníku 2020, mě pohladila svou lehkostí, krásnou čistotou z nerezu, odrůdovou voňavostí po zralém zahradním ovoci, zejména višní a  černém rybízu. Těším se, až na ně dojde řada při ochutnávání doma. Evžen si je rovněž koupil, tak můžeme ještě jednou naše dojmy porovnat. 

Rodan 


Žádné komentáře:

Okomentovat