Loňskou dovolenou u moře na jihu Španělska mám spojenou se spoustou příjemných zážitků. Když už, tak už, vybrali jsme si tentokrát jihovýchodní pobřeží patřící do Murcijského regionu. Jako obvykle, před odletem jsem si nastudoval podrobné informace, jaké víno bych tam neměl minout. Nejvýznamnější vinařská oblast se nachází na severu tohoto regionu, kde se pěstuje víno kolem města Jumilla. Tato stejnojmenná oblast je ve Španělsku zařazena pod chráněné označení původu (Denominación de Origen Protegida). Vůbec jsem se neobával, že bych při mém pobytu na žádná španělská vína nenarazil, ale toužil jsem především ochutnal to víno, co k Murcii patří.
Pro nezasvěcené připomínám, že pro oblast Jumilla DO je typická odrůda Monastrell. Produkují se z ní těžší červená vína tmavé rubínové barvy, v chuti jemně do ostružin a s vysokou mírou tříslovin. Pokud se tato odrůda používá do cuvée, dává zpravidla vínu potřebnou strukturu. Kdo vyhledává francouzská vína z Provence či Cotes de Rhone, určitě narazil na vína obsahující odrůdu Mouvedre, což je jen jiný název pro stejnou odrůdu, kterou zde v oblasti Jumilla Španělé nazývají Monastrell.
Tak úkol byl jasný. Hned zkraje pobytu jsem se vydal propátrat okolí hotelu, kde bych koštovací kousek mohl zakoupit. Ale takto snadné to nebylo. Skutečnost mne brzo vyvedla z představ, protože přímo kolem hotelových komplexů v lokalitě La Manga de Mar Menor jsem na víno z odrůdy Monastrell nikde nenarazil. Všude to tam válcovala běžná levná vína z Rioja či La Mancha.
Určitou naději, že bych mohl být úspěšnější, skýtal náš čtyřhvězdičkový hotel, kde jsme měli zajištěnu službu All Inclusive. Určitě jste to každý někdy zažil, bufetové stoly plné jídla, neomezené množství nealko nápojů a pochopitelně i nabídka piva a vína, jak se zpravidla uvádí v průvodcích, jako výběr lokálních značek.
Co bych si stěžoval, vína tam bylo dost, ale toho, na které jsem se těšil, jsem se opět nedočkal. Tak jsem alespoň přechutnal ta, která hotel nabízel. Nápoje nám v restauraci nabízely milé servírky, mimochodem do té doby jsem netušil, že skoro všechny starší, ale i mnoho mladých Španělek, nemluví anglicky. Takže víc, než objednat si víno podle barvy jsem s nimi dohodnout nedokázal. Natož zjistit předem detaily, z jaké odrůdy víno pochází, z jaké je oblasti, od jakého vinaře, jaký ročník, množství cukru, alkoholu… Musel jsem se spolehnout na to, že tyto údaje bude obsahovat viněta a já se postupně proberu celým nabízeným sortimentem a koncem pobytu už budu vědět, co si mám přesně objednat.
Na co budu dlouho vzpomínat, bylo, že mi obsluha na mé přání dát si k obědu či večeři víno, vždy přinesla rovnou celou lahev. Rodinka ze slušnosti ochutnala, ale bylo to na mně, abych hrdinsky ocenil místní lokální víno. Pokud někam vyrazíte na sedm dnů a každý den obědváte a večeříte, dokážete si snadno spočítat, kolikpak vín to dohromady bylo. Měl jsem aspoň dostatek příležitostí všechna vína dobře poznat a poté si je vybírat podle chuti. Koneckonců, patří to k dovolené, užít si moře, nakouknout do života místních lidí, navštívit pár pamětihodností, ochutnat jejich gastronomii a okoštovat místní víno.
A co že mi to nabízeli? Vlastní nabídka vín zas tak bohatá nebyla. Byla tu možnost si objednat pětieurová vína Castillo de Olite z vinařství Manzanos z Navarry, zejména jejich červené Tempranillo, růžové cuvée Garnacha a Tempranillo a bílé cuvée Viura a Chardonnay. Pokud jsem zabrousil do osmieurových vín Monte Clavijo z vinařství Castillo Clavijo z Rioja, mohl jsem ochutnat buď červené víno z odrůdy Tempranillo, nebo bílé víno z odrůdy Viura. V zásadě se ve všech případech jednalo spíš o běžná vína bez zvláštního zážitku vhodná jako doprovod k jídlu.
To bych nebyl já, pokud bych to vzdal a alespoň jednu lahev Monastrell nesehnal. Příležitost se našla, když jsme uprostřed pobytu vyrazili na výlet o kus dál od našeho střediska až do Cartageny. Toto starověké město zažilo největší slávu během římské říše jako nové Kartágo a dodnes tu od té doby stojí zbytky 2000 let starého amfiteátru. Při procházení starou částí města jsem rodinku cíleně nasměroval do městské tržnice. Mezi rybami, ovocem, zeleninou, masem a sýry jsem konečně našel to, co jsem hledal. Několik regálů s barevnými vinětami na lahvích španělských vín. Dovolil jsem se prodávajícího a okouzleně hladil jednu lahev po druhé, zda nenajdu to, co si přeju. Víno Monastrell z Jumilly…
Nebudu napínat, bylo tam. Nemám porovnání, zda jsem se dostal k dostatečně reprezentativnímu kousku, šlo patrně o standardní víno cenově něco do deseti euro. Celá řada vín tohoto vinařství s označením Reserva se nazývá Sabatacha. Když jsem se zajímal o původ tohoto kuriózního názvu, šlo o zkratku ze španělské fráze pro pití vína v sobotu večer.
Vinařství San Isidro se sídlem přímo ve městě Jumilla uvádí, že má nejrozsáhlejší plochy vinic odrůdy Monastrell na světě. Co se týká popisovaného vína, vyrábí ho ze 100 % hroznů odrůdy Monastrell pocházejících ze starých vinic s malou produkcí. Macerace probíhá 10 dní, přičemž teplota nepřekročí 28 stupňů. Teplota vlastní fermentace je ještě nižší, cca 20 – 22 stupňů. Poté, kdy se víno zastabilizuje, nechá se ležet 12 měsíců v barikových dubových sudech. Víno mi chutnalo, bylo plné, hladké a vyvážené. Robert Parker udělil tomuto vínu v jednom z předchozích ročníků 88 bodů.
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat