Tak to máme za sebou. Snad největší vinná událost první poloviny roku… Během dvou odpolední přechutnat ve velké hale Výstaviště PVA vzorky odhadem na 200 stáncích, což při nějakých osmi lahvích na stánku představuje půldruhého tisíce koštů. Ne, to jsem ani já nedal. Ale snažil jsem se…
Jsem rád, když se potkám s vinaři, které osobně znám, mám radost, když se seznámím s vinaři, jejichž vína mohu ochutnat poprvé. Každopádně početné zastoupení vinařství z Čech a Moravy bylo fajn. Užil jsem si to. Ocenil jsem rovněž nemalé zastoupení zástupců mezinárodního vinného světa. Popravdě? Letos mě okouzlila Francie…
Taková vína jako jsem měl letos možnost ochutnat na stáncích Domaine Croze – Granier z Cotes du Rhone, Domaine de Bonaguil z Jihozápadní Francie nebo Domaines Buan z provensálského Bandolu mě utvrzují v tom, že jsem před časem udělal dobře, když jsem podlehl svodům vína.
Italská vína neměla samostatná zastoupení, přesto spoustu krásných vzorků právě z oblastí Piemont, Veneto a Tuscany nabízel brněnský obchodník s vínem Vindom. Zejména taková Riserva Amarone Della Valpolicella, Tenuta Santa Maria, 2015, mě povznesla do vyšších dimenzí… No taky proč ne, za čtyřicet éček.
Pokud tu mám nabídnout report, tak začnu novinkami. Mezi vinařství, která jsem ochutnával poprvé, mohu zahrnout Vinařství Ježková z Moravské Nové Vsi, Vinařství Diwine z Vrbovce, Víno Lípa z Mikulova, Vinařství Srholec z Mikulova, Vinařství Perk z Miroslavi, Vinný dům Bzenec, Vinařství Marek Koráb z Boleradic nebo Vinařství Kovář z Vlčnova. Spousta dalších mě určitě ještě minula, ale i tak jsem si příjemně se skleničkou v ruce při přechutnání celé nabídky jejich vín s jednotlivými vinaři popovídal.
U stánků vinařství, jejichž vína občas ochutnávám, jsem se zastavil taky, ale tam jsem si už vybíral novinky či jejich vyhlášená vína. Zastavil jsem se u Thaya z Hnanic, u Dog in dock z Veselí nad Moravou, u Cibulky z Mikulova, u Šamšuly z Čejkovic, u Betiny Lobkowicz z Mělníka, u Dufka ze Svatobořic Mystřína, u Blažka z Dolních Bojanovic nebo u Pavla Veselského z Nového Poddvorova, za něhož zaskakovala sympatická dcera.
Letos jsem více než obvykle ochutnával bublinky. Téměř každé vinařství mělo v sortimentu Frizzante, některá se pustila i do sektů. Samostatně jsem se zastavil u stánku francouzských Cremantů, přechutnal jsem i nabídku sektů z vinařství Jana Petráka z Tuchlovic, po němž v produkci pokračuje rodina jeho dcera Marcela Hříbalová se svým manželem Vladimírem.
Zajímavé je, že jde o jediné vinařství, které se zaměřuje pouze na výrobu šumivých vín klasickou metodou, tichá vína neprodukuje. Výroba od reduktivního řezu révy až po degoržování je plně v rukou rodinných příslušníků, čímž zajišťují dohled na kvalitou produkce. Marketingově byla úžasná vystavená lahev, ve které poletovaly šupinky 24 karátového zlata.
Došlo i na zábavu. U stánku Sedleckých vín se ochutnávalo, zpívalo, juchalo i recitovalo. Potkal jsem se tu s několika fanynkami do vína, Martískem, Magdalenou, Pavlou či Janou, probrali jsme spolu zážitky z ochutnávek i vzpomínky na chorvatská vína, která je nejlepší ochutnávat na jachtě… Centrem dění u tohoto stánku byl sklepmistr Ctirad Králík, o němž se traduje, že je nejlepším básníkem mezi vinaři a bezpochyby i nejlepším vinařem mezi básníky. Pánové, poezie je to poměrně lechtivá, tak příště tato vína určitě okoštujete s námi, nebudete litovat.
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat