Už delší dobu si kladu otázku, zda při frekvenci jedna lahev vína za večer je to v mém případě stále ještě koníček, nebo už se jedná o závislost. Teda našlapuji kolem toho opatrně, Dana to říká natvrdo, že už jsem alkoholik. Jakkoliv ji respektuji, tentokrát však podotýkám, že rozhodně pravdu nemá…
Dokreslím to poohlédnutím za minulým týdnem. Zčista jasna jsem zalehl do postele s covidem, tisknul se ke mně houževnatě, že jsem se potil jedna radost. K tomu bolest hlavy a vykašlávání koviďáků, zkrátka na koštování vína jsem si ani nevzpomněl. A aby toho nebylo dost, musel jsem dokonce zrušit mou účast na galadegustaci pořádanou společností Kupmeto, což je pro mě jeden z vrcholů pražských podzimních koštů vína.
Takže víno je stále ještě mým koníčkem, budu se z něho i nadále radovat a zde pro vás o něm psát. Tentokrát třeba o Winery Romana Šmída z Mutěnic. Potkal jsem jeho vína na vinobraní na Grébovce, kde ho prezentovala sympatická paní Eva, co má po Praze tři vinotéky, ve kterých Morava jede…
Mutěnicko patří do vinařské podoblasti Slovácko a v podstatě tvoří přechod mezi severními a jižními podoblastmi pěstování vinné révy na Moravě. Vinné révě se zde daří, teplé a suché údolí řeky Kyjovky přeje především bílým odrůdám. Červená vína se zde pěstují v menší míře. Výše položené vinice na jižních svazích zvlněného terénu, kde již není tolik patrný vliv teplého proudění, dávají vínům plnost se svěžím charakterem, jemnou kyselinu a výrazné odrůdové aroma.
Ochutnávku u stánku vinařství Romana Šmída jsme s Evženem zahájili vzorkem suchého Neuburského, ročník 2021, z viniční tratě Nové. Na terroirovém původu je založena i propagace tohoto vína. Vinařství si pro svá vína připravuje vlastní zákvas s pětiprocentním alkoholem, který pak přidávají do zbytku moštu. Díky popsané alkoholové selekci se získá vlastní jedinečná ušlechtilá kvasinka saccharomyces cerevisiae, která pak dělá víno jedinečným bez jakékoliv uniformity.
Ochutnávaný Neuburk působil šťavnatě s nasládlými tóny, kyselinka mu dodávala plný charakter. V barvě bylo zlatavé, v aroma snad luční kvítí, ale já nedám dopustit na chuť po přezrálých hruškách… Začal jsem hvězdičkovat a hned první vzorek si to zasloužil. Koneckonců tento Neuburk pak skončil i v mé tašce, ve které jsem si nesl pár lahví domů.
Dalším ochutnávaným vínem byl suchý Ryzlink vlašský, ročník 2020, z viniční tratě Zadní hora. Ve vůni mělo víno ovocné tóny doplněné lučním kvítím, v chuti bylo vyvážené se svěží kyselinkou a příjemnou dochutí. Jak jsme se při ochutnávce dozvěděli, Ryzlink vlašský je vlajkovou lodí vinařství Romana Šmída. Další udělená hvězdička…
Patrně nejlahodnějším ochutnávaným vínem bylo suché Veltlínské zelené, ročník 2020, z viniční trati Přední hora. Hrozny této odrůdy jsou ve vinařství nejpěstovanější, a to převážně na nejstarších vysázených vinicích minimálně pětatřicetiletých. Víno mělo jemnou kořenitou vůni, dále aroma rozkvetlé louky a na pozadí tóny černého pepře, která je pro Veltlín z poloh na Přední hoře typická. V chuti bylo víno lehce nasládlejší, avšak společně s kyselinkou dávalo dojem plnosti.
Dva další vzorky z ročníku 2021 už měly více zbytkového cukru. Jak polosuché Rulandské bílé, tak polosladké Rulandské šedé, ale i tak byly krásně pitelné a ve svém hvězdičkování jsem i u nich pokračoval. V zásadě všechna ochutnávané bílá byla mimořádně povedená.
S chválou jsem šetřil až u dvou červených vín z ročníku 2020. Dornfelder měl na mě příliš živou kyselinku, vím, že to je typické pro moravská vína, ale přece jen, mám radši, když mě Dornfelder dokáže sametově pohladit. Posledním ochutnávaným vínem byl Modrý Portugal, ani toto víno z mého pohledu nedosahovalo špičkové úrovně vín této odrůdy, pro která si jezdím třeba k panu Hřibovi do Čejkovic.
Jsem rád, že jsem narazil na pro mě dosud neznámého vinaře z Mutěnic, kam jsem kdysi jezdíval v devadesátkách pro vína do petek. Byly to doby, kdy mi ještě víno zas tak moc neříkalo. Teď vím, kde se tam mohu mezi Búdami pro fajn bílá vína zastavit. A pokud mi to nevyjde, v Praze mohu navštívit hned tři vinotéky s Eviny víny, kam mohu kdykoliv zajít.
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat