Prázdniny mám už léta spojené s rolí slaměného vdovce. Teď to neberu vůbec tak, že bych se utrhl ze řetězu a choval se jakkoliv nezřízeně. Je to zkrátka o tom, že mám méně zakázek a ani těch povinností doma v prázdném bytě není právě moc. Umožňuje mi to se věnovat více mým zálibám, kam pochopitelně patří i objevování dalších skvělých vín na různých ochutnávkách po Praze. Letos mě vzal do party Richard, který se řadu let kamarádí se someliéry z Vinného sklepa na Újezdě. Tu a tam jsem už o tom psal a věřím, že to ještě bude pokračovat.
I díky Richardovi jsem minulý týden zavítal do holešovického bistra Knajpa 35 v Heřmanově ulici. Ve čtvrtek od půl šesté si tam Dan z Knajpy 35 připravil deset vzorků rýňáků, zachladil lahve ledem a neřízená ochutnávka mohla začít. Fungovalo to celkem jednoduše. Každý jsme nafasovali lísteček a po půldecovém vzorečku se na něm udělala čárka. Na konci se čárky vynásobily cenou, sečetly a zaplatily…
Degustace má zpravidla nějakou myšlenku. Someliér nás buď pozve do nějaké země, regionu, vinařství, nebo obchodník s vínem předvede, co dováží a co si můžeme zakoupit, pokud nám to bude chutnat. Tentokrát to Dan postavil od jednodušších vín ke složitějším, což u rýňáků je setsakra rozdíl. Po proniknutí do jednotlivých vzorků bych se však spíše přiklonil k myšlence souboje. Porovnávali se mi ve sklínce mezi sebou vinaři z Rakouska a z Německa, vinaři podél toku Rýna, vinaři s mladými svěžími vzorky s těmi uleželými a léty vyzrálými.
První tři rýňáky pocházely z rakouského Weinviertlu z vinařství Schuckert. Začali jsme klasikou z roku 2018, víno s jasně zeleně žlutou barvou, ve vůni tóny exotického ovoce, odrůdová chuť s náznakem meruněk, živá kyselinka, celkově velmi pitelné. Další dva vzorky z různých ročníků reprezentovaly Steinberg, top polohu vinařství.
Oproti klasice jsem je hodnotil jako vína z plně vyzrálých hroznů, ve vůni jemné ovocné tóny, v chuti harmonické a vyvážené víno s pevnou odrůdovou strukturou. Zatímco klasika byla lehká živá, steinbergské víno ve svém těle poskytovalo hladké rieslingové potěšení. Přiznám se však, že jsem pak pro jistotu přechutnal ještě jednou první vzorek, Riesling byl ve vší úctě po všech složitějších vínech až moc jednoduchý.
Další sada vín reprezentovala vinařství Schreieck z Pfalze. Začali jsme s ochutnávkou jejich litrovky z loňského ročníku. Suchý rýňák byl fajnový, vyšší kyselinka, svěžest, citrusovost… Takové víno se hodí ke stolu s pár přáteli na kus řeči, kde nesledujete, kolik v lahvi ještě zbývá, a když pak jednou dojde, načne se další. Následoval Gutswein rovněž z ročníku 2022, tentokrát z hroznů z prestižní vinice, svěží víno střední třídy s pikantní kyselinkou a v závěru mieralita. Úplně nejlepší vzorek však byla jejich mangnumka, opět mladé odrůdové tóny, co svádí k pití…
Závěr už směřoval mezi skvosty. Jako první jsem ochutnal Sacktrager, ročník 2019, z vinařství Guntrum. Pro mě precizní rýňák s aromatikou zralých broskví a vysokých minerálních tónů. Výrazná chuť na patře, harmonicky zakomponovaná kyselinka a následně jemná, příjemná nasládlost. Hodnotím si pro sebe jako víno večera.
Následovalo vinařství Rentz a jeho Sonnenglanz, ročník 2021. Opět víno z hroznů z prestižní trati. Dobrá intenzita Rieslingu, rovnováha mezi citrusovými a meruňkovými medovými prvky.
Do cíle nás dovedla dvě vína z vinařství Kunz. Překvapily mne ročníky, první z nich byl rýňák z růžové zahrady, Resengarten 2013. Kdo by si to nepřečetl předem, roky by tomu bez znalosti věci nehádal. Zkoušel jsem se s ním v ústech poprat… Válel lok ze strany na stranu a před polknutím ještě lehce napěnil. No, stáří tam nějaké bylo, ale žádná koňakovost.
Ale to ještě pokračovalo. Poslední vzorek byl Riesling St. Nikolaus, ročník 2004. Netušil jsem, že by bílé víno mohlo v pohodě oslavit dvacetiny. Toto víno to rozhodně dokázalo. A stále nabízelo parádní vůni jablek a broskví. Bylo pikantní, minerální, se spoustou síly, vytrvalosti a elegance. Stálo to za ochutnání…
Kdo nevydržel celou plejádu vzorků, mohl v bistru využít třeba nabídku jídel. Koukal jsem od stolu kolem sebe, na celé čáře to vyhrály gnocci s hovězím ragů. I třeba kvůli tomu se sem budu jistě vracet.
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat