Tu a tam se ke mně dostanou pozvánky na degustace, které prostě nejde odmítnout. Vím, že jsou i jiná skvělá vína, ale už v dobách, kdy mě objevování těch nejlepších ještě míjelo, tak jsem věděl, že Châteauneuf-du-Pape musím ochutnat. Kdykoliv jsem se dostal do Francie, a tím i do jejich blízkosti, neváhal jsem utratit eura za typické lahve s lisovaným označením od vinařů z oblasti nacházející se pár kilometrů severně od Avignonu. Koho zajímá historie, tak o ní jsem tu již jednou psal.
Ono jedna věc je narazit na Châteauneuf-du-Pape ve vinotéce nebo wineshopu, druhá je dostat se přímo tam, kde se tato vína vyrábějí, případně k obchodníkům, kteří je předvádějí na prestižních ochutnávkách. Ze zkušenosti vím, že se v té první skupině málokdy na podařené víno avignonských papežů narazí.
Tentokrát mě degustace specializovaného obchodníka Kupmeto přivedla do Novoměstské radnice na Karlově náměstí. Sedm stolků podél renesančního Velkého sálu, na každém z nich sedm vzorků vín, až na výjimky právě Châteauneuf-du-Pape. Když to spočítám, celkem jsem jich to odpoledne přechutnal všech třicet. Každé vynikající, mimochodem v cenách od 700 do 2000 korun. Taková vína se málokdy pořizují bez ochutnávky, ani u vín nelze kupovat zajíce v pytli.
Zmíněné víno může být klasifikované jako Châteauneuf-du-Pape Appellation d'origine contrôlée (AOC), pokud se vyrábí z hroznů vypěstovaných v obci Châteauneuf-du-Pape a v částech čtyř sousedních obcí ve Vaucluse. Vinice se rozkládají na celkové ploše přibližně 3200 hektarů.
Odrůdově je to klasika GSM jako na celé jižní Rhôně, na rozdíl od jiných apelací je však v červeném víně povoleno celkově třináct různých, převážně autochtonních odrůd hroznů. Při mých koštech jsem zjišťoval, zda toho vinaři využívají, převážně však byla vína postavena na Grenache, doplněna pak byla odrůdami Mouvédre a Syrah. Celkem tato vína produkuje 320 vinařů, roční produkce se pohybuje kolem 100 000 hektolitrů, v přibližně 95 % jde o červené víno, zbytek je bílý. Výroba růžového vína není v této apelaci povolena.
Procházím poznámky a mám označena tři červená Châteauneuf-du-Pape jako top vína. Před třemi lety jsem zařadil na první místo Grande Reserve od vinařství Château Beauchene, na druhé pak vinařství Jerome Quiot s jejich Domaine Duclaux. Letos jsem to však měl úplně obráceně. Za nejlepší kolekci bych označil vína právě od Famille Quiot. Možná to je tím, že doplnili svou nabídku o druhou polohu pro Châteauneuf-du-Pape z poděděné vinice Vieux Lazaret. Všechny vzorky odtud byly moc fajn. Kuriozitou byl archiv z roku 1999. Bohužel první vzorek byl s vadou, možná neustál celoodpolední oxidaci. Druhému vzorku téhož vína, který otevřeli přímo přede mnou, mohu smeknout poklonu.
Abych neopomněl ten třetí chválený vzorek, šlo o Châteauneuf-du-Pape pod označením GT-1 z vinařství Le Plan Vermeesch. Možná zde byla lépe hodnocená vína, ale mě prostě sedlo. Chuťově bylo snad ještě více ovocnější, navíc s krásnými zaoblenými taniny. Dohromady parádní vyváženost s hutnou strukturou a dlouhým závěrem. Opíralo se tentokrát o hrozny odrůd Grenache a Syrah, co víc si mohu přát, když zkrátka vinař umí…
Z úvodního výčtu je patrné, že kromě vín Châteauneuf-du-Pape, bylo možno na degustaci ochutnat i pár dalších vín z údolí řeky Rhôny. Jednak Crozes Hermitage, pak pár Côtes du Rhone a několik sektů. Těžko tomu budete věřit, ale právě vína z jiných apelací od Rhôny to u mě ze všech ochutnaných vín vyhrála.
Výborná byla vína Sant Joseph rouge ze stoprocentního Syrahu ze severní Rhôny, Côtes du Rhône Villages z Domaine Grand Veneur a naprosto mě okouzlilo Côtes du Rhône Le Terroir z Château Beauchene. Když už jsem pro toto vinařství nehlasoval v případě Châteauneuf-du-Pape, tak celkové první místo to napravuje. Mimochodem, mám u něho poznámku „Koupit!“
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat