Jak se vyznat v odrůdách? Propít se do nich…

Každý jsme to určitě na začátku naší cesty za dobrými víny zažili. Vybaveni předsudky z mládí, kdy nás po některém víně pálila žáha, po jiném nás zase čapla migréna a ani jsme toho zas tolik nevypili, jsme zpravidla dělali při výběru vína rychlé závěry. Vybavuji si jeden můj zážitek, se kterým jsem se vlastně doteď ještě nikomu nesvěřil. Byl jsem pozván jako host na mezinárodní odbornou konferenci do Lucemburku. Starali se tam o nás všechny náramně, pochopitelně nechyběl ani slavnostní galavečer se servírovanou večeří. Seděli jsme u překrásně nazdobeného stolu, na talířkách před námi první z početných chodů, když číšníci začali nalévat bílé víno. Pochopitelně z francouzských vinic pečlivě vybrané organizátory, aby se vhodně s jídlem párovalo. Když došla obsluha ke mně, položil jsem ruku přes skleničku a víno jsem odmítl. Vůbec za tím nebyla skutečnost, že bych byl abstinent, já prostě v té době bílá vína nepil. Byla pro mne kyselá, špatně jsem je snášel, zvedaly se mi z nich žaludeční šťávy. Copak za to můžu, že jsem do té doby měl štěstí pouze na nevyzrálá vína většinou v různých směskách od tuzemských vinařů, co dělali vína ještě postaru?

Teprve časem jsem se začal potkávat s víny, která mě přesvědčila, že i mezi bílými víny jsou klenoty, které stojí za to hýčkat, mazlit se s nimi a pravidelně se k nim vracet. Kupodivu jsem si je začal vozit i z Moravy, kde se v devadesátých letech objevilo pár vinařů, co prošli školením ve vinařských velmocích, zainvestovali do nových technologií, a hlavně díky tomu všemu přišli s moderním přístupem k výrobě vína. Úplně první vinařem, před kterým jsem takzvaně padl na zadek byl Petr Bíza z Čejkovic. Všechna vína mi od něho chutnala, na vrchol jsem v té době řadil jeho Rulandské šedé v pozdním sběru, polosuché…

Od té doby jsem začal vyhledávat další vína, co mi udělali radost, jezdil jsem za vinaři, či jsem navštěvoval ochutnávky a přehlídky vín. Od počátku mě přitahovala vína všemožných odrůd, o kterých jsem třeba ani před tím nikdy neslyšel. Chtěl jsem si najít tu svou oblíbenou, které mě potěší, kdykoliv to budu potřebovat. Vzpomínám si, jak jsem se po jednom vyšetření u lékaře Na Homolce s ním bavil o mé zálibě ve vínech a dostal jsem od něho otázku. Jaká odrůda vám chutná nejvíce? Nechtěl jsem si žádnou odrůdu nahněvat, ale měl jsem právě sauvignonové období, kdy jsem v tomto víně miloval angreštový kompot, černý rybíz, vanilkové tóny barikových sudů… Hrdě jsem mu tedy doporučil Sauvignon blanc, nejlépe z Marlborough na Novém Zélandu. Teprve později jsem začal obdivovat krásu této odrůdy v suchém méně aromatickém provedení z Loiry, nejlépe ze Sancerre. Dnes se dokážu poklonit i těm našim lehkým černorybízovým kopřivákům ze Znojemska. Naučilo mě to postupně identifikovat na patře zajímavé ovocné, květinové či kořeněné tóny dané odrůdy a uchovávat je v mé vinné paměti.

Podobně jsem urazil dlouhou cestu i u červených vín, kdy jsem zpočátku preferoval spíše aromatické ovocné odrůdy s minimem doprovodných tříslovin. Svatovavřinecké, Modrý Portugal, Rulandské modré, to jsou typické odrůdy, kterým jsem v té době nadbíhal. Zajímalo by mě, zda jste na tom byli podobně. Dá se dnes určitě sáhnout i po jiných zahraničních odrůdách, třeba po velmi oblíbeném vínu Primitivo z Puglie, ale bude to mít vždy podobné znaky, o kterých tu mluvím. Sametová chuť a nedrhnoucí taniny… I to však mělo svůj další vývoj, do kterého jsem se postupně propíjel. Přes červená vína Syrah, Grenache, Mourvedre z Provence, k mohutným vínům z mezinárodních odrůd Merlot, Cabernet Sauvignon, Malbec…

Tuhle jsem narazil na číslo 114. Tolik je údajně běžných odrůd, z nichž se vyrábějí vína, ke kterým se každý z nás může dostat. Moc tomu číslu nevěřím, já sám jsem zde napsal už řadu textů, kde jsem vás seznamoval s odrůdami, které jsem do té doby nepotkal. A to si myslím, že ta v přehledu uvedena nebyla. A co vy? Zaznamenáváte si, jaké odrůdy vinné révy jste již ve víně ochutnali? Využíváte k tomu aplikaci, nebo alespoň si na tabulce označíte odrůdu, se kterou jste se již setkali? Třeba vás to doteď ještě nenapadlo, pokud však vínu propadnete podobně jako já, může se to pro vás stát hrou, při které se budete bavit. Zejména, až si budete chtít koupit víno z odrůdy, která není právě běžná…

Vůbec to však neznamená, že všechna málo obvyklá vína vám budou chutnat. Dokonce není ani nic neobvyklého, že jedna a ta samá odrůda vám jednou udělá radost, podruhé se u ní otřesete a odmítnete dál koštovat. Kromě odrůdy vína hraje pochopitelně roli i vinař, co víno vyrobil, region, odkud pocházejí hrozny, způsob výroby, ale i ročník, stáří a zbytkový cukr.

Třeba si už podobně jako já začnete myslet, že už vínu rozumíte, ale v tom narazíte na oranžové víno ze známé odrůdy, které bude chutnat naprosto jinak, víno na jemných kvasničných kalech, co mu dají jiný šmrnc, či víno z keramických amfor kvevri, co vás vrátí o spoustu let zpět k počátkům výroby vína. Pokud se však spokojíte jen s hrstkou důvěrně známých odrůd, tak koneckonců proč ne. Je to vaše volba, hlavní je, že vám chutnají. Já jdu jinou cestou. Každá odrůda, každé neobvyklé zpracování mi nabízí nový zážitek. Jsem dobrodruh vyhledávající skvělá vína i tam, kde je mnozí nehledají. Vím, že najít to nejlepší mezi tisíci lahví z různých odrůd nebude snadné, ale pokud mi některé zachutná, pochlubím se tu s ním. 

Rodan

Kam dřív?

Plánování je polovina zábavy, tak nějak zní jisté pořekadlo, které se mi vybavuje v souvislosti s cestováním. V případě vína je to velice podobné. Navíc to je nyní ještě umocněno všemi zákazy skutečného setkávání. Takže vlastně možná ještě více než pití vína mě v poslední době baví vyhledávání informací o vínech a vinařích. Přemýšlení o tom, kam bych se to chtěl vypravit, jaká zahraniční nebo tuzemská akce mě čeká, jaká místa bude možné navštívit.

Navíc se v souvislosti s nutným vyprazdňováním skladů neustále objevují nové a nové nabídky k nákupu vín za velice výhodné ceny.  Milí vinaři i dovozci vín, nebojte se, naši podporu i podporu našeho blogu máte jistou. Každou chvíli s Rodanem přemýšlíme, co ještě ne/objednat. 

Normálně bych začal básnit o tom, které že víno mě nejvíce zaujalo nebo chutnalo. Dnes to bude trochu jinak. Na které víno jsem nejvíce zvědavý nebo na které se nejvíce těším, případně které to ještě chci objednat? A taky, která vinařská akce mě nejvíc láká, případně který region bych rád v nadcházejících měsících navštívil?

Začnu tím druhým zmiňovaným, a sice, který region bych rád navštívil. Já obvykle píšu o zahraničí, zatímco Rodan rád objevuje vína na našich tuzemských vinicích. Zůstanu tedy u tématu, i když prozradím, že některou ze zahraničních akcí plánujeme, aspoň co rodiny dovolí, navštívit společně. Já osobně bych rozhodně rád na jaře navštívil Burgundsko a jeho legendární dny burgundských vín, které se přesouvají kvůli letošní koronakrizi na březen příštího roku. To je událost, kterou bych alespoň jednou chtěl zažít na vlastní kůži. Při té příležitosti samozřejmě poznat kraj a místní kulturu. Pokud zůstanu ve Francii, v dubnu se tam koná také akce s názvem Découvertes en Vallée du Rhône, což je přehlídka vín z Rhony, které si oblíbil i Rodan.

Malým úkrokem se dostaneme do Itálie, kde je v mém hledáčku několikadenní akce s názvem Anteprime di Toscana, která se z větší části koná v nádherné renesanční Florencii, a která odkrývá legendární Brunello di Montalcino a Vino Nobile di Montepulciano. Alternativou v podobném termínu by byla Anteprima Amarone, která se koná v srdci oblasti Valpolicella ve Veroně. Do třetice italských lákadel je festival vína v Meranu. Na tomto festivalu začala spolupráce některých našich importérů s velice zajímavými vinaři z Itálie.

Je mi jasné, že navštívit vše se mi nepodaří. To ale nevadí, nemusí to být všechno příští rok. Pokud se vydaří tak dvě akce, budu spokojený. Vraťme se však ještě k pokušení vyplývajících z nabídek mnoha e-shopů, které se na nás v emailech každodenně valí. Některým jsem již podlehl, tady se těším na doručení vín a ochutnání, a u některých ještě váhám a nechávám se přemlouvat… 

Bez debat se těším na En Primeur dodávku z Burgundska, takové Gevrey-Chambertin z Domaine Lucien Boillot, Pouilly-Fuissé Vieilles Vignes, Morey-Saint-Denis 1-er Cru Les Blanchards, nebo Vosné-Romanée Les Genaivrieres, už aby to tady bylo… Jsou to však lahve, které by mohly ještě nějakou dobu zůstat zavřené, takže mezitím mi zkrátí čekání na ně jiná lahůdka. Co nevidět dorazí objednaná zásilka vín řady Montagny od Berthenetů.

A kde ještě váhám? U nabídky z Toskánska, jež nám podsouvá dvě renomovaná vinařství. Poliziano a Castello Tricerchi, první jmenované jsme měli možnost vidět v jednom z dílů nového pořadu Milovníci vína. Jejich Vino Nobile di Montepulciano jistě stojí za to. Druhé se může pochlubit skvělým Brunello di Montalcino. Obě vinařství bylo možné ochutnat na letošní degustaci Piccolo Gala, kterou pořádal pan Braňo Chovan.

Co myslíte, podlehnu?

Jarda

Šarmantní švihák ve slováckém kroji

Vstoupil do sálu. Hlavy přítomných se otočily jeho směrem. Aniž by cokoli udělal, cokoliv řekl, hovory u stolů ztichly. Hosté doposud uprostřed bujaré zábavy najednou čekali, co on udělá. Mladý vysoký muž, s tmavými vlasy, širokým úsměvem, v pestrém lidovém kroji. Užíval si takovou pozornost. Stál a rozhlížel se kolem sebe. Vypadalo to, jako by hledal své známé, ale on moc dobře věděl, že nemusí. Oni si najdou jeho. Uvědomoval si svou výjimečnost, zpravidla se mu pokaždé daří zaujmout. Dokáže si každého podmanit, zprvu je to od nich zvědavost, čím déle však jsou někde spolu, tím více si je všechny k sobě připoutá.

Možná se přece jen nedíval jen tak z bůhzdarma. Zachytil pohled uhrančivých očí té nejkrásnější dívky v sále. Vše ostatní najednou přestalo existovat. Ztichlý sál, uprostřed na parketu stojí mladý šarmantní muž, u stolu v klubku svých přátel sedí kouzelná dívka… Dívají se navzájem do očí, nikdo jiný tu v této chvíli pro ně neexistuje. Ta prázdnota všude kolem jako by trvala déle, než je na zábavě obvyklé. Přesto se nikdo nepokusí ji narušit. Když v tom… Rozezněly se melodické tóny cimbálu. Postupně zesilovaly, pokusily se naznačit, kdo tu určuje, co bude dál. Přidaly se housle, basa, podmanivý zpěv primáše…

Mladý muž se rozhodl. Pokračoval volnou chůzí přes sál ke stolu, kde seděla dívka, od které nemohl odtrhnout oči. Aniž padlo jediné slovo, natáhl směrem k ní své ruce. Jestli do té doby přitahoval na sebe pozornost mnohých přítomných, teď už byl středem pozornosti úplně všech. Jak to dopadne? Byly v tom čáry, byla v tom snad magie? Dívka, aniž by na okamžik zaváhala, aniž by se pokusila zabránit tomu, co se mělo stát, vstala, a i ona podala mladíkovi v kroji ruku. Odvedl si ji doprostřed parketu a začali spolu tancovat. Zprvu pomalu, pak zrychlovali. Sólo pro dva. Když ji pak od sebe volně odpoutal a držel ji jen tak za ruku, roztočil ji… Sukně se dívce rozevlála, začala se smát, cop jí létal kolem hlavy. Stal se hvězdou dnešní zábavy. Kéž by to trvalo věčně.

Někdy vás mohou napadat při ochutnávkách vína různé představy. Já se jimi nechal unést tehdy, když jsme si společně s Jardou do sklenek nalili Cabernet Sauvignon z vinařství Jiřího Uherka sídlícího v Dolních Bojanovicích. Jestli někdo váhá, že na Moravě nejde vyrobit dobrý cabernet, vyvedu ho okamžitě z omylu. To, co dokázal Jirka Uherek z hroznů z Křepic ve Velkopavlovické vinařské podoblasti, z tratě Kopce, to si musí podmanit každého fandu této odrůdy. 

Ročník 2018, víno s přívlastkem výběr z hroznů, roční zrání v použitých barikových sudech, to vše dává vínu kouzelný ovocný projev po černém rybízu a přezrálých peckovinách, do kterého byla nadrobena tabulka hořké čokolády. Vysoký extrakt se zasloužil o to, že víno má pěkné tělo, zrání v sudech zaoblilo třísloviny do harmonického projevu. A ta hluboká barva s fialovými odlesky, ta tomuto černovlasému švihákovi ze Slovácka, opravdu moc sluší…

Nechť tento Cabernet Sauvignon připoutá pozornost všech žen v sále, aby zatoužily se s ním dát do tance, nebo ať si ho nechají nalít do sklenic chlapi v družném hovoru u stolů, určitě uchvátí všechny. U mě se mu to již povedlo…

Rodan

Vadí vám globalizovaný svět vín?

Jardovo ohlédnutí za jedním odpolednem, kdy jsme společně několika sklenkami vína uvítali na světě mou vnučku Verunku, mě přimělo k širšímu zamyšlení nad tím, jakáže to vína vlastně kupujeme. Ve zkratce by se dalo říct, že buď pijeme vína z obchodů, především od velkovýrobců, nebo vína od jednoho z vinařů přímo ze sklepa. V tom druhém případě může jít buď o rodinná vinařství, kde je vše v rukou pouze jedné rodiny, nebo případně o takzvané butikové vinařství, které při výrobě vína vsadilo vše na jedno či dvě zajímavá vína z konkrétního jedinečného terroir. Jak jste na tom vy? Přiznám se, že já to rozhodně takto černobíle buď či nebo nevidím…

Jarda se zmínil o ochutnávce dvou skvělých vín z vinic v okolí Cazalles v Languedocu, za kterými stojí společně dva vinaři Anne Gros a Jean Paul Tollot. Ano, právě uvedená jména mě přivedla k mé úvaze. Anne Gros byla totiž tváří druhého dílu sympatického dokumentárního seriálu Milovníci vína, zaměřeného na Burgundsko, ve kterém představovala Pinot Noir ze svého rodinného vinařství nacházejícího se přímo ve Vosne-Romanée. Tak jak z toho? Burgundští vinaři a jejich vína z Languedocu? 

Vidím globalizaci výroby jakéhokoliv produktu napříč regiony, státy či kontinenty, a týká se to tudíž i vína, spočívající v tom, že se na jedné straně nachází investor s dostatkem kapitálu, na druhé straně je tu jeho snaha vytěžit ze svých vložených prostředků více, než do podnikání vložil. A to za cenu minimálních vstupních nákladů, nákupem co nejlevnějších hroznů, zapojení pracovní síly za nízké mzdy a využití vysoce produktivních technologií. Výsledkem pak je pro něho prodej cenově přijatelného produktu s vysokou marží.

Určitě jste si všimli, že jsem tím hned na začátku vyřadil investory, kteří si pořídili vinařství na jednom místě jen tak pro sebe jako svou celoživotní zálibu. Těm fandím, je to přirozená konkurence na trhu, kdy nás tato vinařství současně obohacují skvělými víny. Příkladem byl například můj text o degustaci vín z vinařství Tanzberg. 

Skupinu těch ostatních investorů bych mohl dále rozdělit do několika dalších podskupin. Ta první je možná pochopitelná. Velké vinařství využívá svého know-how, vybudovaných výrobních kapacit či nastavených prodejních kanálů. Možná si v mnoha případech ani nevšimnete, že se v našich lokálních podmínkách pod názvem zažitého vinařství začínají prodávat vína z jiných vinařských podoblastí, kde expandující vinařství zakoupilo uvolněné stávající vinice, či získalo dosud ladem ležící pozemky, na kterých je povoleno nové vinice založit. Projevuje se tu především na straně vlastníka účelová synergie…

Příklad vinařství Anne Gros - Jean Paul Tollot je tak trochu variací na předchozí podskupinu, byť je za tím už rozhodně nějaký pochopitelný stimul. Jarda tu citoval prohlášení obou zmíněných vinařů, že si vinařstvím v Cazalles pořídili čtvrté dítě… Rozšíření produkce se neděje pod stávající mateřskou firmou, ale investoři vloží kapitál do nového projektu. Vybavuji si, že jsme tu s Jardou psali i o podobném příkladu z Moravy, o nově založeném vinařství Gurdau, za nímž stál významný pálavský vinař Jaromír Gala. Konkrétní jména vinařů, kteří si dávají velký pozor na to, aby si je nijak nepošramotili, je přiměřenou zárukou kvality vyrobených vín v nových vinařstvích, byť v jiných vinařských regionech.

Poslední podskupinou jsou většinou „no name“ vinařství, kteří pod líbivým nic však neříkajícím názvem nabízejí kvanta stolního vína do vinoték či tisíce lahví do zaprášených regálů večerek za pár desetikorun za litr. Kauzy o původu moštu pro tato vína z blízké či vzdálené ciziny už mnohokrát proběhly tiskem.

Po provedené analýze naznačím, jak z toho všeho ven. Globalizace výroby již ukázala, jaké výhody to pro nás má. Garantuje dostatek vína za přijatelné ceny. Vína vhodného pro večerní skleničku ve standardní kvalitě. Vyžaduje to však od nás konzumentů si umět dobře vybrat, i když připouštím, že i ta nejlevnější nabídka podprůměrné úrovně si své zákazníky najde. Globalizace však ukazuje i na spoustu nevýhod a myslím, že pro mnohé z nás ztrácí vína z této produkce svou přitažlivost. Co se mě týká, budu si vybírat vína především podle jmen vinařů, kteří za nimi stojí, podle odrůd, regionů a terroir, co se pak s víny dostanou do lahví. A pro sváteční okamžiky rozhodně sáhnu po vínech od vinařů, které osobně znám. Myslím, že i to je efekt globalizace. Hledání kvality v lokálním produktu, s množstvím ručně odvedené práce a s autorským otiskem umu konkrétního vinaře.

Rodan

Trio elitních vín u Rodana v kanceláři

Víno je dle mého názoru (a jistě nejsem sám) navýsost společenský nápoj, proto moc nevěřím na různé online formy, které se snaží alespoň částečně nahradit nemožnost osobního setkání. Rozumím tomu, že se na profesionální úrovni nějaká hodnocení nebo obchodní či propagační aktivity konat musejí a toto je jediná možnost. Já jsem ale konzument, proto se tímto směrem nechci vydat. 

Vzhledem k tomu, že byl opět uzavřen téměř veškerý společenský život, zrušeny všechny degustace, podruhé byl zrušen veletrh Wine Prague, padly i všechny plány putování za vínem, zbývá vlastně jediná možnost, jak si víno vychutnat. Z pohodlí vašeho bytu. Přiznám se, že doma moc víno nepiju, navíc naprosto chaotické chrlení všech zákazů a opatření ve mně budí spíše vztek a vlastně nemám ani náladu na žádnou zábavu.

Nicméně radostná novina přišla, Rodan se stal dědečkem. Ještě jednou gratuluji celé rodině! Musím přiznat, že veškerá naštvanost na svět jde stranou a jde se slavit! Jak to ale udělat, když se nikam nesmí? Přichází na řadu setkat se doma či v kanceláři.

Pro tuto mimořádnou příležitost jsem měl připraveno jedno eso v rukávu, tedy vlastně dvě esa v podobě dvou lahví skvělého vína. Víno z vinařství Gros-Tollot, za jehož zrodem stojí takzvaná první dáma burgundského vinařského světa Anne Gros a Jean-Paul Tollot, taktéž vinař z Burgundska. Anne Gros to komentuje tak, že si s Jean-Paulem pořídili čtvrté dítě v podobě vinařství v Cazelles v oblasti Minervois v Languedoc-Rousillon. Své první víno v této lokalitě vyrobili v ročníku 2008. Nejvíce je zaujala diverzita místních podloží, tedy různě namixovaný vápenec, pískovec a hlína, a také možnost pracovat s kupážemi odrůd, což v Burgundsku možné není. Rozdílně se projevující odrůdy Grenache, Syrah, Carignan a Cinsault jim dávají možnost vyjádřit vlastní představu o místních vínech.

S Rodanem jsme ochutnali víno nesoucí jméno Les Combettes, což je víno vyrobené z odrůdy Marselan. Tato odrůda vznikla jako kříženec Cabernet Sauvignon a Grenache. Plné, šťavnaté a skvěle strukturované víno s aroma tmavého ovoce, koření a tabákových tónů. Střední tělo s delší dochutí, velmi komplexní.

Les Fontanilles je tvořeno odrůdami Grenache, Syrah, Carignan, Cinsault. Jedním slovem bych víno ohodnotil jako fantastické. Pokud budete o tomto víně hledat informace, hodnocení a podobně, najdete samé vysoké body. A jen pro zajímavost, už i toto víno je na alokace, takže neváhejte a zkuste si nějakou tu lahev obstarat, zatím ještě za příznivé ceny.

Překvapením pro mě nicméně byl skvělý Cabernet Sauvignon z vinařství Jiří Uherek. Pokud si správně pamatuji, Cabernet prošel ročním zráním ve dvou a tříletých sudech typu Barrique. Díky záměrnému použití starších sudů si udržel ovocný projev černého rybízu se závěrem hořké čokolády. Navzdory své plnosti a vysokému extraktu působí velmi pitelně. Pokud jsem něco popletl, Rodan to určitě uvede na pravou míru.

Takže si půjčuji Rodanův titulek ze začátku minulého týdne a konstatuji, že i já „tentokrát hlasuji pro Cabernet“. Nemyslím to tak, že ze tří vypitých lahví bylo to nejlepší. Nechci porovnávat neporovnatelné, chci jen říci, že tento Cabernet byl skutečně povedený a opět mě přesvědčil, že na Moravě se dá udělat skvělé víno. Opět mě to přesvědčilo k tomu, že se na Podluží, tudíž do Nového i Starého Poddvorova, Dolních Bojanovic, Josefova či Nechor, prostě musím brzo vypravit.

Jarda