Pravidelní čtenáři

středa 4. listopadu 2020

Šarmantní švihák ve slováckém kroji

Vstoupil do sálu. Hlavy přítomných se otočily jeho směrem. Aniž by cokoli udělal, cokoliv řekl, hovory u stolů ztichly. Hosté doposud uprostřed bujaré zábavy najednou čekali, co on udělá. Mladý vysoký muž, s tmavými vlasy, širokým úsměvem, v pestrém lidovém kroji. Užíval si takovou pozornost. Stál a rozhlížel se kolem sebe. Vypadalo to, jako by hledal své známé, ale on moc dobře věděl, že nemusí. Oni si najdou jeho. Uvědomoval si svou výjimečnost, zpravidla se mu pokaždé daří zaujmout. Dokáže si každého podmanit, zprvu je to od nich zvědavost, čím déle však jsou někde spolu, tím více si je všechny k sobě připoutá.

Možná se přece jen nedíval jen tak z bůhzdarma. Zachytil pohled uhrančivých očí té nejkrásnější dívky v sále. Vše ostatní najednou přestalo existovat. Ztichlý sál, uprostřed na parketu stojí mladý šarmantní muž, u stolu v klubku svých přátel sedí kouzelná dívka… Dívají se navzájem do očí, nikdo jiný tu v této chvíli pro ně neexistuje. Ta prázdnota všude kolem jako by trvala déle, než je na zábavě obvyklé. Přesto se nikdo nepokusí ji narušit. Když v tom… Rozezněly se melodické tóny cimbálu. Postupně zesilovaly, pokusily se naznačit, kdo tu určuje, co bude dál. Přidaly se housle, basa, podmanivý zpěv primáše…

Mladý muž se rozhodl. Pokračoval volnou chůzí přes sál ke stolu, kde seděla dívka, od které nemohl odtrhnout oči. Aniž padlo jediné slovo, natáhl směrem k ní své ruce. Jestli do té doby přitahoval na sebe pozornost mnohých přítomných, teď už byl středem pozornosti úplně všech. Jak to dopadne? Byly v tom čáry, byla v tom snad magie? Dívka, aniž by na okamžik zaváhala, aniž by se pokusila zabránit tomu, co se mělo stát, vstala, a i ona podala mladíkovi v kroji ruku. Odvedl si ji doprostřed parketu a začali spolu tancovat. Zprvu pomalu, pak zrychlovali. Sólo pro dva. Když ji pak od sebe volně odpoutal a držel ji jen tak za ruku, roztočil ji… Sukně se dívce rozevlála, začala se smát, cop jí létal kolem hlavy. Stal se hvězdou dnešní zábavy. Kéž by to trvalo věčně.

Někdy vás mohou napadat při ochutnávkách vína různé představy. Já se jimi nechal unést tehdy, když jsme si společně s Jardou do sklenek nalili Cabernet Sauvignon z vinařství Jiřího Uherka sídlícího v Dolních Bojanovicích. Jestli někdo váhá, že na Moravě nejde vyrobit dobrý cabernet, vyvedu ho okamžitě z omylu. To, co dokázal Jirka Uherek z hroznů z Křepic ve Velkopavlovické vinařské podoblasti, z tratě Kopce, to si musí podmanit každého fandu této odrůdy. 

Ročník 2018, víno s přívlastkem výběr z hroznů, roční zrání v použitých barikových sudech, to vše dává vínu kouzelný ovocný projev po černém rybízu a přezrálých peckovinách, do kterého byla nadrobena tabulka hořké čokolády. Vysoký extrakt se zasloužil o to, že víno má pěkné tělo, zrání v sudech zaoblilo třísloviny do harmonického projevu. A ta hluboká barva s fialovými odlesky, ta tomuto černovlasému švihákovi ze Slovácka, opravdu moc sluší…

Nechť tento Cabernet Sauvignon připoutá pozornost všech žen v sále, aby zatoužily se s ním dát do tance, nebo ať si ho nechají nalít do sklenic chlapi v družném hovoru u stolů, určitě uchvátí všechny. U mě se mu to již povedlo…

Rodan


Žádné komentáře:

Okomentovat