Pravidelní čtenáři

úterý 17. listopadu 2020

S božolé do kopce a z kopce…

Položím tu otázku. Která země produkuje ta nejlepší vína? Jasně, nedokážu stanovit objektivní kritérium pro porovnání kvality, takže to bude o emocích. Každý z nás máme svou volbu, někdo nedá dopustit na Moravu, ale povědomě tuší, že jsou na světě i jiná dobrá vína. Jiný bude na první dobrou volit dovozová vína, teď jen, zda z blízka, odněkud z Evropy, nebo z dálky, z takzvaného Nového světa. Nebudu se s nikým přít, vyberte si tu svou oblíbenou… 

Já spojil objevování krásných vín s přesvědčením, že není nikdo lepší než Francie. Jasně, že jsem pil už spoustu obdivuhodných vín z Itálie, Španělska, Spojených států, Austrálie, Nového Zélandu a bůhví odkud ještě… Přesto to v sobě mám, že to nejzajímavější víno najdu ve francouzských vinařstvích. Nemám teď ani na mysli, že to budou ta nejdražší, možná i investiční vína, klidně to může být takové, jak se říká „value for money“, dobré za přiměřené peníze. Však jsem tu již několikrát psal o vínech z údolí Rhony nebo z Languedocu.

Chci se tu dnes zastavit u jedné francouzské oblasti, se kterou jsem se doposud neshodl. Mám na mysli Beaujolais, produkující především červená vína z odrůdy Gamay. Než se pustím do poznámek o vínech produkovaných místními vinaři, něco málo o tom, kde tuto oblast hledat. Nachází se na kopcovitém jihu Burgundska, necelých sto kilometrů na jih od Cote d’Or, nejvýznamnějšího a nejdražšího světového vinařského regionu. Vinná réva se zde pěstuje na 18 000 hektarech vinic, tato rozloha je nápadně podobná velikosti vinic na území Čech a Moravy. 



Lze tu nalézt deset specifických označení vín, tzv. Cru du Beaujolais, a to Julienas, St-Amour, Chénas, Morgon, Moulin á Vent, Fleurie, Chiroubles, Regnié, Brouilly a Côte de Brouilly, které korespondují s názvy vesnic, odkud vína pocházejí. Jsou specifická tím, že vycházejí ze skladby půdy a místního mikroklimatu. Vinice jsou vysázeny na svazích, kde se objevují štěrky, granit, někde lze najít i jíly nebo i křemenité podloží se sedimenty pískovce. Díky této pestrosti vytváří až neuvěřitelnou variabilitu vín z Beaujolais. Kromě červené odrůdy Gamey, tu lze z bílých odrůd nalézt podobně jako v Burgundsku Chardonnay, Aligoté a Sauvignon Blanc. 

Při představování vín z Beaujolais nesmím zapomenout ještě na jednu odlišnost. Jde o způsob kvašení, kdy se celé hrozny Gamay nasypou do velké betonové nebo nerezové nádoby, ta se uzavře a začne probíhat takzvaná karbonická macerace. Kvasinky nalepené na hroznech se pustí do šťávy z mechanicky poškozených bobulí, hroznový cukr se začne měnit na alkohol a vedlejším účinkem vzniká kysličník uhličitý. Tím roste tlak v nádobě, praskají další bobule a kvašení pak pokračuje v celé nádobě. Současně kysličník uhličitý proniká i do slupek a umožňuje kvašení šťávy uvnitř dosud neporušených bobulí. Výsledkem jsou vína s výrazně ovocným projevem a spíš nížší hladinou taninů. 

Milovníci mladých vín jistě s napětím každoročně čekají na třetí čtvrtek listopadu, kdy se uvádějí na trh mladá vína pod názvem Beaujolais Nouveau. Jde o celosvětový fenomén díky dokonale propracovanému marketingu. I když se zcela jistě nejedná o nejlepší víno z Francie, v každém případě je to nejznámější a nejrozšířenější francouzské víno. Kdo ochutnal, dá mi za pravdu, jde o lehké, ovocné, svěží a snadno pitelné víno. 

Já však chci psát nikoliv o mladých vínech, ale o klasickém Beaujolais, prodávaném buď bez dalšího přívlastku, nebo jako Beaujolais Villages. Pokud se nepočítá s jejich časným prodejem, kdy stačí poležet ve velkých nádobách, tak většinou vyzrávají delší dobu v dubových barikových sudech. Příslušný základ tvořený taniny je u těchto vín tvořen delším ležením a společným macerováním s třapinami. Právě doba vyluhování taninů posiluje strukturu vína. Takže pokud jste se ještě neztratili v textu, od Beaujolais očekávejte buď lehké ovocné víno k brzkému vypití, nebo naopak víno s hutnou tříslovinou, které se bude zaoblovat až delší archivací.

Právě zmíněné varianty výroby vína z odrůdy Gamey mě provázejí celý život. Buď narazím na to pitelné, které piju pro radost, obdivuji jeho lehkost a ovocné tóny, nebo s ním celý večer bojuji, víno mi drhne, jak je suché, jazyk se mi kroutí v puse, a já lamentuji, že jsem ho měl nechat ještě nějaký čas v archivu. Říkám si, že s Gamey z Beaujolais je to jako na horské dráze, někdy jsem na vrcholu, jak mi chutná, někdy padám dolů, všechno se ve mě svírá a já si říkám, bože proč?



Jedním z těch lepších, co jsem kdysi dostal k narozeninám od mého syna, bylo víno označené Cru Moulin á Vent z ročníku 2009, Domaine du Petit Chéne, Romaneche-Thorins. Šlo o svěží víno s vůní višní a mletého černého popře, zrálo částečně ve starých dubových sudech, které doplnily ovocnou chuť odrůdy o typickou chuť dřeva a vanilky. Musel jsem ho déle dekantovat, což vínu pomohlo, postupně se zbavilo trpké vůně a dostalo sametově ovocnou chuť, hodně příjemnou. Dobré bylo i Les Romarins, z ročníku 2016, s přívlastkem Beaujolais Villages, označené jako Vin du Beaujolais. Pil jsem ho hodně mladé, bylo příjemně ovocité, po třešních a jahodách, překvapivě zakulacené a sametové. O těch, které v mém výběru propadly, raději psát nebudu, bylo jich rozhodně víc než těch, na kterých jsem si pochutnal. To pak raději alespoň jeden kousek Beaujolais Nouveau ročně pro zachování tradice.

Přesto to nevzdávám… Čerstvě jsem si nechal dovézt přímo od burgundského vinaře Francois Bertheneta víno z nakoupených hroznů z Beaujolais, konkrétně z Cru Morgon, ročník 2017. Byl to tip od známého blogaře pana Skleničky, který o něm psal, že je to v sortimentu vinaře novinka, o které není dosud možno získat žádné podrobnosti. Doporučoval to koupit zvědavcům, co zavřou oči a skočí… Takže jsem to udělal. 

První dojem jsem měl dost rozpačitý. Hodně uzavřené víno, při zkoumání výrazné taniny, žádná zaznamenatelná chuť, více kyselinek, po dvou hodinách v dochuti marmeládové tóny. Nechal jsem víno otevřené do druhého dne s nadějí, že by se mohlo více otevřít, ale moc to nepomohlo. Marmelády přibylo víc, ale taniny zůstaly krutopřísné… Musím se přiznat, že to pro mě bylo za čtyři stovky spíš zklamání. Asi mé objevování krásných vín z Beaujolais na nějaký čas nechám.

Rodan


Žádné komentáře:

Okomentovat