Během zimních měsíců otevřeme doma podstatně více lahví červeného vína. Nemohu říct, že by to bylo změnou chuti, na oblíbený rýňák, vlašák či sauvignonek nedám dopustit ani teď, ale když dojde na věc, sáhnu nakonec do regálu pro červené. Přece jen hraje roli pohoda těla, když dorazím prokřehlý domů, nechce se mi sahat do chladničky pro bílé.
V zásobách mám spoustu lahví červeného vína od oblíbených českých a moravských vinařů, kdo netuší, může si prolistovat záznamy z mých ochutnávek za poslední dobu. Přesto se dostává řada i na zahraniční vína. Díky pan Skleničkovi jsem teď přechutnal komplet vzorky jednotlivých cru z oblasti Beaujolais. Celkově hodnotím jako nadprůměr a už vím, k čemu se budu vracet. Došlo pochopitelně i na Itálii, toskánská vína se prostě neomrzí. S předstihem hlásím, že se s Jardou společně chystáme na degustaci vín z této oblasti, tak brzo budeme referovat, co by nemělo uniknout vaší pozornosti.
A došlo pochopitelně i na vzorky takzvaně ze supermarketů. Nemám na mysli vína pod stovku, spíš mi jde o úlovky, kdy cena a kvalita spolu vedou vyrovnaný souboj a aplikace Vivino ponouká, vezmi si mě, nejsem zas takový propadák. A právě touto náhodou jsem otevíral bezprostředně po sobě tři lahve z Argentiny, z vyhlášené oblasti Mendoza.
Kdo fandí vínu, určitě zaregistroval, v jakých objemech se k nám během posledních dvacet let argentinská vína dostala. Rozmach výroby vín v této zemi je neskutečný a ohromně tomu pomohlo, že se vinné révě daří i v podmínkách na Evropu naprosto nevídaných. Průměrná nadmořská výška obdělávaných ploch je kolem 900 metrů, pěstební plochy vinic se dají najít i přes 3000 metrů nad mořem.
K tomu všemu musí vinaři i čelit ohromným výkyvům teplot, denní rozdíl 20 stupňů není zvláštností. Díky odrůdové skladbě převážně evropských hroznů a dost odlišným pěstitelským podmínkám se k nám dostávají tělnatá, hluboká a chuťově intenzivní červená vína. Myslím, že nikdo neudělá chybu, když po nich sáhne a ochutná.
Nedalo mi to a prošel jsem poznámky, kde se v Argentině nacházejí nejvýznamnější vinice. Naprostou jedničkou je oblast Mendoza, obklopující stejnojmenné město. Pochází odtud kolem 70 % produkce argentinských vín. A pokud si k tomu přidáme ještě sousedící oblast San Juan s 25 %, na ostatní severněji či jižněji položené oblasti už moc nezbývá.
Jakéže odrůdy se zde pěstují? Jedničkou v Argentině je Malbec, který sem dorazil z Francie původně přes Chille. Přirozenou selekcí vhodných klonů se tato odrůda přizpůsobila místnímu prostředí, říká se, že se své původní domovině už ani moc nepodobá. Ve vyšších výškách si uchovává i zajímavou kyselinku. Úspěšně se zde pěstuje i Cabernet Sauvignon, Syrah, Merlot, Tempranillo, Sangiovese a Barbera. Najde se zde rovněž v Evropě oblíbená odrůda Pinot Noir (zde Pinot negro), kupodivu převážně na těch nejvýše položených vinicích. Z lokálních odrůd je nejvyhlášenější tmavá Bonarda, celkově je to druhá nejrozšířenější odrůda na argentinských vinicích.
A teď pár mých degustačních poznámek. Začal jsem Malbecem z vinařství Argento, ročník 2016. Víno mělo typickou temně fialovou barvu, ve vůni jsem zaznamenal výrazné aroma peckovitého ovoce společně s vůní čokolády a v chuti byly znát zralé ostružiny a černý rybíz, v dlouhém závěru jemným sladkým taninem. Příjemné…
Poté došlo na mého oblíbeného vinaře Guillaume Bousqueta a jeho vlajkovou loď Gaia, ročník 2017. Jde o cuvée z 50 % Malbec, 45 % Syrah a 5 % Cabernet Sauvignon. Opět velmi tmavá fialová barva, ve vůni a chuti kombinace červeného a černého bobulového ovoce s tóny fialek, ostružin, švestek a koření, zarámováno do vrstevnaté struktury hebkých tříslovin. Můj celkový dojem signalizuje podmanivé hebké a zakulacené víno s dlouhým výtečným závěrem. Super, není co dodat…
Pro třetí lahev jsem si zašel do řetězce Marks & Spencer. Nabízejí tu nyní řadu typických odrůdových vín z nejvyhlášenějších vinařských oblastí. Dostal jsem chuť na Cabernet Franc, ročník 2019, zvláště když na vinětě uvedli, že hrozny zrály ve výšce 1500 metrů v argentinských Andách. Víno pochází ze známého argentinského vinařství Catena. Bylo poměrně těžké, přímo masité se spoustou extraktu a čokoládovou bohatostí s vanilkou v závěru, odlišnější chuť od evropských více aromatických vín ze stejné odrůdy. Možná to byl trochu můj problém, čekal jsem milý francouzský Franc, budu se muset pokusit ho pochopit ještě jednou.
Rodan
Žádné komentáře:
Okomentovat